Psychologie humanistická - Historie editací

ZRN v 2. 3. 2018, 13:36

2018-03-02T13:36:26Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:12Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:55:42Z

import na produkční server

Nová stránka

psychologie humanistická – tzv. třetí cesta v současné [[psychologie|psychologii]] (vedle [[psychoanalýza|psychoanalýzy]] a [[behaviorismus|behaviorismu]]), hnutí, které se inspirovalo především existenciálními aspekty lidské psychologie, ale také novými přístupy v psychoterapii. Usiluje o nové porozumění lidské psychice a o novou tematizaci lidské psychologie a zaměřuje se jak na její normální, tak i patologické stránky. Předními představiteli ''p.h.'' jsou ''A. H. Maslow'', ''C. R. Rogers'' a ''R. May''. Jejich ústředními teor. koncepty jsou [[já]], ''jáství'' a [[seberealizace]], resp. sebeaktualizace. Velmi blízko k tomuto pojetí má koncepce ''V. E. Fraenkela'' (1956), která zdůrazňuje, že člověk je „smysl života hledající bytost“. ''P.h.'' vychází sice z klinických zkušeností i z empir. výzkumu, ale je silně poplatná i fil. aspektům lidské existence, zvl. ve spojení s určitými směry fil. antropologie a zejm. s [[existencialismus|existencialismem]]. Snaží se chápat psychol. problémy člověka v kontextu jeho spol. bytí, ale přisuzuje mu určitou danou „vnitřní povahu“. ''P.h.'' je svými představiteli prohlašována nejen za reakci na nedostatečné a sporné pojetí člověka v psychoanalýze a behaviorismu, ale také za reakci na narůstající soc. a kult. krizi a na odlidšťování a zmasovění člověka současnosti (''Ch. Bühlerová'' a ''N. Allenová'', 1973). V r. 1962 založil ''A. H. Maslow'' ''American association of Humanistic Psychology''. Zákl. teze ''p.h.'' podle provolání této společnosti jsou: ''1.'' centrem pozornosti je prožívající osoba, primárním fenoménem při studiu člověka je jeho prožívání; ''2.'' akcent je položen na specif. lidské vlastnosti, schopnost volby, kreativitu, hodnocení a seberealizaci; ''3.'' zájem se soustřeďuje na vývoj sil a schopností, které má každý člověk (záleží na jeho objevování sebe samého a na soc. vztazích).

Proti behaviorálním aspektům lidské psychiky postavila ''p.h.'' znovu vědomí člověka a jeho autodeterminaci, proti mechanismům učení hledání lidské autentičnosti, což je způsob bytí člověka ve světě, bytí, které je v harmonii s bytím světa. Jsme autentičtí v té míře, v jaké zůstáváme ve shodě s veškerým bytím. Toto pojetí se staví kriticky proti oblíbenému konceptu [[adaptace]] (adjustace), který prosazuje zejm. behaviorismus. Proti jeho pojetí člověka jako bytosti reaktivní chápe ''p.h.'' člověka jako bytost aktivní, určenou především jejími perspektivami (smyslem života). Zákl. tezi ''p.h.'' formuloval ''J. F. T. Bugental'' (1965): Člověk je víc než suma jeho částí, existuje v lidském prostředí, je si vědom sebe samého i okolního světa, hledá autenticitu, disponuje způsobilostí volby, koná zacíleně. ''P.h.'' hledá především hodnoty [[humanita|humanity]]. Za ontologickou jistotu člověka považuje jeho koncepčnost. Subjektivní zkušeností je relativita, mezní existenciální starostí je hrozba smrti a ustavičnou existenciální starost přináší pocit osudovosti. Avšak ontologickou jistotou člověka je také možnost činu, subjektivní zkušeností je odpovědnost a existenciálními danostmi jsou obava před zatracením a pocit [[vina|viny]]. To jsou fakta, na něž musí brát současná psychologie zřetel, má-li být skutečnou psychologií lidského života. Je tu patrný vliv ''E. Husserla'', ''M. Heideggera'', ''J.-P. Sartra'', ale i ''S. A. Kierkegaarda'' a ostatních filozofů lidské existence. Mnoho úsilí věnovala ''p.h.'' boji s kritiky, kteří jí vytýkali nevědeckost.

<div class="translations">
humanistic psychology
psychologie humaniste
humanistische Psychologie
psicologia umanistica
</div>

Literatura: ''Bugental, J. F. T.'': The Search for Authenticity: an Existencial Analytic Approach to Psychotherapy. New York 1965; ''Bühler, Ch.'' – ''Allen, M.'': (1973) Einführung in die humanistische Psychologie. Stuttgart 1982; ''Maslow, A. H.'': Toward a Psychology of Being. Princeton 1961; ''May, R.'' – ''Angel, E.'' – ''Ellenberger, H. F.'' eds.: Existence: A New Dimension in Psychiatry and Psychology. New York 1958.

Časopisy: ''Journal'' of Humanistic Psychology, 1961.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]'' 
[[Kategorie:Aut: Nakonečný Milan]]
[[Kategorie:Terminologie/osobnost a psychika]]
[[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-<span id="entry">psychologie humanistická</span> – tzv. třetí cesta v současné [[psychologie|psychologii]] (vedle [[psychoanalýza|psychoanalýzy]] a [[behaviorismus|behaviorismu]]), hnutí, které se inspirovalo především existenciálními aspekty lidské psychologie, ale také novými přístupy v psychoterapii. Usiluje o nové porozumění lidské psychice a o novou tematizaci lidské psychologie a zaměřuje se jak na její normální, tak i patologické stránky. Předními představiteli ''p.h.'' jsou ''A. H. Maslow'', ''C. R. Rogers'' a ''R. May''. Jejich ústředními teor. koncepty jsou [[já]], ''jáství'' a [[seberealizace]], resp. sebeaktualizace. Velmi blízko k tomuto pojetí má koncepce ''V. E. Fraenkela'' (1956), která zdůrazňuje, že člověk je „smysl života hledající bytost“. ''P.h.'' vychází sice z klinických zkušeností i z empir. výzkumu, ale je silně poplatná i fil. aspektům lidské existence, zvl. ve spojení s určitými směry fil. antropologie a zejm. s [[existencialismus|existencialismem]]. Snaží se chápat psychol. problémy člověka v kontextu jeho spol. bytí, ale přisuzuje mu určitou danou „vnitřní povahu“. ''P.h.'' je svými představiteli prohlašována nejen za reakci na nedostatečné a sporné pojetí člověka v psychoanalýze a behaviorismu, ale také za reakci na narůstající soc. a kult. krizi a na odlidšťování a zmasovění člověka současnosti (''Ch. Bühlerová'' a ''N. Allenová'', 1973). V r. 1962 založil ''A. H. Maslow'' ''American association of Humanistic Psychology''. Zákl. teze ''p.h.'' podle provolání této společnosti jsou: ''1.'' centrem pozornosti je prožívající osoba, primárním fenoménem při studiu člověka je jeho prožívání; ''2.'' akcent je položen na specif. lidské vlastnosti, schopnost volby, kreativitu, hodnocení a seberealizaci; ''3.'' zájem se soustřeďuje na vývoj sil a schopností, které má každý člověk (záleží na jeho objevování sebe samého a na soc. vztazích).
+<span id="entry">psychologie humanistická</span> – tzv. třetí cesta v současné [[psychologie|psychologii]] (vedle [[psychoanalýza|psychoanalýzy]] a [[behaviorismus|behaviorismu]]), hnutí, které se inspirovalo především existenciálními aspekty lidské psychologie, ale také novými přístupy v psychoterapii. Usiluje o nové porozumění lidské psychice a o novou tematizaci lidské psychologie a zaměřuje se jak na její normální, tak i patologické stránky. Předními představiteli ''p.h.'' jsou ''A. H. Maslow'', ''C. R. Rogers'' a ''R. May''. Jejich ústředními teor. koncepty jsou [[já]], ''jáství'' a [[seberealizace]], resp. sebeaktualizace. Velmi blízko k tomuto pojetí má koncepce ''V. E. Fraenkela'' (1956), která zdůrazňuje, že člověk je „smysl života hledající bytost“. ''P.h.'' vychází sice z klinických zkušeností i z empir. výzkumu, ale je silně poplatná i fil. aspektům lidské existence, zvl. ve spojení s určitými směry fil. antropologie a zejm. s [[existencialismus|existencialismem]]. Snaží se chápat psychol. problémy člověka v kontextu jeho spol. bytí, ale přisuzuje mu určitou danou „vnitřní povahu“. ''P.h.'' je svými představiteli prohlašována nejen za reakci na nedostatečné a sporné pojetí člověka v psychoanalýze a behaviorismu, ale také za reakci na narůstající soc. a kult. krizi a na odlidšťování a zmasovění člověka současnosti (''Ch. Bühlerová'' a ''N. Allenová'', 1973). V r. 1962 založil ''A. H. Maslow'' ''American Association of Humanistic Psychology''. Zákl. teze ''p.h.'' podle provolání této společnosti jsou: ''1.'' centrem pozornosti je prožívající osoba, primárním fenoménem při studiu člověka je jeho prožívání; ''2.'' akcent je položen na specif. lidské vlastnosti, schopnost volby, kreativitu, hodnocení a seberealizaci; ''3.'' zájem se soustřeďuje na vývoj sil a schopností, které má každý člověk (záleží na jeho objevování sebe samého a na soc. vztazích).
 Proti behaviorálním aspektům lidské psychiky postavila ''p.h.'' znovu vědomí člověka a jeho autodeterminaci, proti mechanismům učení hledání lidské autentičnosti, což je způsob bytí člověka ve světě, bytí, které je v harmonii s bytím světa. Jsme autentičtí v té míře, v jaké zůstáváme ve shodě s veškerým bytím. Toto pojetí se staví kriticky proti oblíbenému konceptu [[adaptace]] (adjustace), který prosazuje zejm. behaviorismus. Proti jeho pojetí člověka jako bytosti reaktivní chápe ''p.h.'' člověka jako bytost aktivní, určenou především jejími perspektivami (smyslem života). Zákl. tezi ''p.h.'' formuloval ''J. F. T. Bugental'' (1965): Člověk je víc než suma jeho částí, existuje v lidském prostředí, je si vědom sebe samého i okolního světa, hledá autenticitu, disponuje způsobilostí volby, koná zacíleně. ''P.h.'' hledá především hodnoty [[humanita|humanity]]. Za ontologickou jistotu člověka považuje jeho koncepčnost. Subjektivní zkušeností je relativita, mezní existenciální starostí je hrozba smrti a ustavičnou existenciální starost přináší pocit osudovosti. Avšak ontologickou jistotou člověka je také možnost činu, subjektivní zkušeností je odpovědnost a existenciálními danostmi jsou obava před zatracením a pocit [[vina|viny]]. To jsou fakta, na něž musí brát současná psychologie zřetel, má-li být skutečnou psychologií lidského života. Je tu patrný vliv ''E. Husserla'', ''M. Heideggera'', ''J.-P. Sartra'', ale i ''S. A. Kierkegaarda'' a ostatních filozofů lidské existence. Mnoho úsilí věnovala ''p.h.'' boji s kritiky, kteří jí vytýkali nevědeckost.
@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Bugental, J. F. T.'': The Search for Authenticity: an Existencial Analytic Approach to Psychotherapy. New York 1965; ''Bühler, Ch.'' – ''Allen, M.'': (1973) Einführung in die humanistische Psychologie. Stuttgart 1982; ''Maslow, A. H.'': Toward a Psychology of Being. Princeton 1961; ''May, R.'' – ''Angel, E.'' – ''Ellenberger, H. F.'' eds.: Existence: A New Dimension in Psychiatry and Psychology. New York 1958.
-<span class="section_title">Časopisy:</span> ''Journal'' of Humanistic Psychology, 1961.
+<span class="section_title">Časopisy:</span> ''Journal of Humanistic Psychology'', 1961.
 ''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]''<br />

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 <span class="section_title">Časopisy:</span> ''Journal'' of Humanistic Psychology, 1961.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Nakonečný Milan]]
 [[Kategorie:Terminologie/osobnost a psychika]]
 [[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]
 [[Kategorie:VSgS]]