ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo psychologie sociální v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

2018-11-10T18:18:28Z

Přidána poslední věta Viz též heslo psychologie sociální v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

ZRN v 2. 3. 2018, 13:40

2018-03-02T13:40:30Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:13Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:55:43Z

import na produkční server

Nová stránka

psychologie sociální – disciplína na pomezí [[psychologie]] a [[sociologie]] zkoumající vliv spol. determinace [[chování]] na psychiku či vědomí a regulační vliv psychiky v soc. vztazích jednajících jedinců. Nejčastější alternativní definice uvádějí formování osobnosti v interakci a modifikaci činnosti podmíněné členstvím ve [[skupina|skupině]]. K hlavním oblastem výzkumu ''p.s.'' patří: ''1.'' [[interakce sociální|sociální interakce]] a [[komunikace sociální|sociální komunikace]]; ''2.'' soc. determinace [[vnímání]], [[motivace]] a [[stereotyp|stereotypů]]; ''3.'' utváření a změna [[postoj|postojů]] a [[orientace hodnotová|hodnotových orientací]]; ''4.'' [[učení sociální|sociální učení]], [[socializace]] a rozvoj osobnosti v soc. vztazích; ''5.'' [[kontrola sociální|sociální kontrola]]; ''6.'' chování v [[role|roli]]; ''7.'' psych. charakteristiky [[skupina malá|malých skupin]], zejm. skup. dynamika a meziskup. vztahy; ''8.'' psych. charakteristiky velkých skupin. Koncepce vzájemného sepětí těchto procesů a znaků i struktura jejich výkladu jsou nejednotné. Úvahy a poznatky tvořící předmět pozdější ''p.s.'' se objevují již při vzniku soc. filozofie a prolínají celými dějinami společenskovědního myšlení. ''P.s.'' je předznamenána [[Völkerpsychologie|Völkerpsychologií]] a psychologií [[dav|davu]]. Psycholog ''W. Wundt'' zdůrazňoval význam spol. celku, sociolog ''G. Le Bon'' význam jednotlivých osobností. Pro vznik ''p.s.'' byl zvl. důležitý kritický požadavek ustavení „historicky reálné psychologie“ ''W. Diltheye'', s-gická koncepce [[koheze skupinová|skupinové koheze]] ''É. Durkheima'' a psych. agregace ''L. F. Warda'', rozvoj antropologie a etnografie, který ukázal diferenciaci sociokult. prostředí, a odhalení determinujícího významu tohoto prostředí pro utváření osobnosti pedagogikou a psychopatologií. Do psychologie vnesla poznatek o podmíněnosti psych. jevů tímto prostředím [[psychoanalýza]], kterou lze považovat za bezprostředního předchůdce ''p.s.''

První studie a první přednáška s názvem ''p.s.'' pochází z konce 19. st. V r. 1908 vydává monografii s tímto názvem sociolog ''E. A. Ross'' a psycholog ''W. McDougall'', jehož instinktivistická teorie soc. chování byla překonána až následným vývojem ''p.s.'' jako experimentální vědy. ''F. W. Znaniecki'' (1925) definoval ''p.s.'' jako studium postojů, ''L. L. Thurstone'' (1928) jako měření postojů. Výzkum se dále soustředil na vliv skupiny na jedince a na kolekt., skup. nebo masové chování, na problém [[osobnost bazální|bazální osobnosti]] a soc. projevy subjektivity. Systematickou výstavbu teorie ''p.s.'' ovlivnil zejm. [[behaviorismus]] a [[interakcionismus]] v psychologii i s-gii. Z tzv. celostní či tvarové psychologie byla převzata [[teorie pole]] ''K. Lewina''. Pokusy ''p.s.'' o výklad společnosti vyvolaly v s-gii [[psychologismus]]. Ten se vyznačuje [[redukcionismus|redukcionismem]], počínajícím teorií [[nápodoba|nápodoby]] ''G. Tarda'' a „psychologií společnosti“ ''F. H. Giddingse'' a pokračujícím až do současnosti (viz též [[psychosociologie]]). Ideol. závažné bylo zejm. psychologizující pojetí tříd ''R. Centerse'' (1949). Program navrácení jedince do zájmového okruhu s-gie, vycházející z přesvědčení, že jedinou obecnou teorií v s-gii může být psychol. teorie (''G. C. Homans'', 1964), má stále mnoho přívrženců.

Snahy vysvětlit veškeré spol. jevy z modelu dyadické interakce (viz [[dyáda]]) jsou odmítány tzv. kritickou psychologií, dialektickou ''p.s.'' (''S. Kilian'', 1971) a kritickou ''p.s.'' (''P. Wexler'', 1983). Podle těchto neomarx. směrů psychol. poznání ztěžuje poznání spol., absolutizace subjektu neumožňuje pochopit spol. zprostředkovanost jeho zrodu. Marx. ''p.s.'' rozpracovali ''G. V. Plechanov'' a ''A. Labriola''. ''D. N. Usnadze'' vytvořil experimentálně podloženou koncepci postojů, ''L. S. Vygotskij'' studoval odvozenost intrapsych. jevů z jevů interpsych. ''M. A. Rejsner'' naznačil souvislost jejich fyziologického a hist. výkladu. Požadavek výkladu forem individuality ze spol. logiky činností vyjádřil však již ''G. Politzer'' (1929), program zkoumání hist., ve spol. vztazích zakotvených typů osobnosti ''L. Sève'' (1974). ''P.s.'' může sloužit též k výkladu historie (''B. F. Poršněv'', 1970). Podle ''V. V. Šaronova'' (1975) znaky duševního života společné pro skupiny jsou důsledkem společných životních podmínek. Vysvětlovány mohou být pomocí s-gie zaměřené na ''p.s.'' skupin.

K aktuálním koncepcím ''p.s.'' patří: ''1.'' behavioristicky orientované teorie soc. učení nápodobou (''A. Bandura'', 1962), posilování reakcí, zejm. postojů, soc. podněty vyvolanými těmito reakcemi (''D. J. Bem'', 1964), modifikace chování v soc. směně (''G. C. Homans'', 1961) a jeho kontroly v interakci (''J. W. Thibaut'', ''H. H. Kelley'', 1959); ''2.'' z pojetí pole interpersonálních vztahů vycházející teorie [[atribuce]] (''F. Heider'', 1958), soc. [[moc|moci]] (''J. R. French'', 1956), [[spolupráce]] a ''soutěživost'' (''M. Deutsch'', 1949), afiliace, výběrové interakce a spolčování (''S. Schachter'', 1959); ''3.'' teorie kognitivní reorganizace postojů (''D. Krech'', ''R. S. Crutchfield'', 1948), kognitivní nerovnováhy (''F. Heider'', 1946), asymetrie (''T. M. Newcomb'', 1953), inkongruence (''Ch. E. Osgood'', ''P. H. Tannenbaum'', 1955), [[disonance kognitivní|kognitivní disonance]] (''L. Festinger'', 1957), kognitivní kontroly a soc. kompetence (''R. W. White'', 1959); ''4.'' psychoanalyticky zaměřené teorie zákl. orientace v interpersonálních vztazích (''FIRO'') (''W. C. Schutz'', 1955) a utváření postojů z konfliktních motivů (''I. Sarnoff'', 1960); ''5.'' teorie soc. tvorby úsudků, zejm. selektivního soc. vnímání (''J. S. Brunner'', ''L. J. Postman'', 1949), soc. srovnávání (''L. Festinger'', 1954), korespondujících inferencí (''E. E. Jones'', ''K. E. Davis'', 1965) a vnější atribuce (''H. H. Kelley'', 1967), výběrového akcentování jevů a stereotypizace (''W. Lilly'', 1975), tzv. laická epistemologie či naivní teorie, podle níž jedinec posuzuje chování ostatních (''U. Laucken'', 1974), teorie sebevnímání (''D. J. Bem'', 1967), sebepozornosti (''S. Duval'', ''R. A. Wicklund'', 1972) a individ. řízení dojmů (''M. Snyder'', 1977); ''6.'' teorie skup. procesů, zejm. skup. výkonu (''R. M. Stogdill'', 1959), soc. facilitace (''R. B. Zajonc'', 1965), efektivnosti vedení skupiny (''F. E. Fiedler'', 1964) a [[konformismus|konformismu]] (''T. W. Willys'', 1964), interpersonálního konfliktu (''M. Deutsch'', 1973), skup. konfliktu a soc. identity (''H. Tajfel'', 1982); ''7.'' teorie role (''B. J. Biddle'', ''E. J. Thomas'', 1966). V bývalých social. zemích byla rozpracována zejm. teorie postojů (''A. G. Asmolov'', 1979), psych. regulace chování (''V. A. Jadov'', 1979), psychol. teorie kolektivu (''A. V. Petrovskij'', 1979) a komunikace (''G. M. Andrejeva'', 1984, ''J. Janoušek'', 1981). ''P.s.'' používá psychol. metody i většinu s-gických metod. V jejím rámci nebo pod jejím vlivem vznikly [[hry experimentální|experimentální hry]], metody terénního kvaziexperimentu, techniky [[škálování]] pro měření postojů, testy interpersonálního chování, analýza procesu interakce, obsahová analýza interpersonální komunikace, [[sociometrie]] a [[stratometrie]]. Všechny metody jsou užívány též při aplikaci ''p.s.'' v oblasti psychologie a s-gie. V čes. zemích se ''p.s.'' začala rozvíjet od poloviny 60. l. 20. století.

<div class="translations">
social psychology
psychologie sociale
Sozialpsychologie
psicologia sociale
</div>

Literatura: ''Andrejevová, G. M.'': Sociální psychologie. Praha 1984; ''Frey, D.'' – ''Greif, S.'' eds.: Sozialpsychologie. München 1987; ''Janoušek, J.'' a kol.: Metody sociální psychologie. Praha 1986; ''Jurovský, A.'': Duševný život v spoločenských podmínkach. Bratislava 1965; ''Krech, D.'' – ''Crutchfield, R. S.'' – ''Ballachey, E. L.'': Človek vo spoločnosti: Základy sociálnej psychológie. Bratislava 1968; ''Nakonečný, M.'': Sociální psychologie. Praha 1970; ''Rosenberg, M.'' – ''Turner, R. H.'' eds.: Social Psychology: Sociological Perspectives. Estover 1990.

Časopisy: ''Journal'' of Social Psychology; ''Journal'' of Personality and Social Psychology; ''Kölner'' Zeitschrift für Soziologie und Sozialpsychologie.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Vláčil Jan|Jan Vláčil]]'' 
[[Kategorie:Aut: Vláčil Jan]]
[[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Andrejevová, G. M.'': Sociální psychologie. Praha 1984; ''Frey, D.'' – ''Greif, S.'' eds.: Sozialpsychologie. München 1987; ''Janoušek, J.'' a kol.: Metody sociální psychologie. Praha 1986; ''Jurovský, A.'': Duševný život v spoločenských podmínkach. Bratislava 1965; ''Krech, D.'' – ''Crutchfield, R. S.'' – ''Ballachey, E. L.'': Človek vo spoločnosti: Základy sociálnej psychológie. Bratislava 1968; ''Nakonečný, M.'': Sociální psychologie. Praha 1970; ''Rosenberg, M.'' – ''Turner, R. H.'' eds.: Social Psychology: Sociological Perspectives. Estover 1990.
-<span class="section_title">Časopisy:</span> ''Journal'' of Social Psychology; ''Journal'' of Personality and Social Psychology; ''Kölner'' Zeitschrift für Soziologie und Sozialpsychologie.
+<span class="section_title">Časopisy:</span> ''Journal of Social Psychology''; ''Journal of Personality and Social Psychology''; ''Kölner Zeitschrift für Soziologie und Sozialpsychologie''.
 ''[[:Kategorie:Aut: Vláčil Jan|Jan Vláčil]]''<br />

@@ Řádek 18: / Řádek 18: @@
 <span class="section_title">Časopisy:</span> ''Journal'' of Social Psychology; ''Journal'' of Personality and Social Psychology; ''Kölner'' Zeitschrift für Soziologie und Sozialpsychologie.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Vláčil Jan|Jan Vláčil]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Vláčil Jan|Jan Vláčil]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Vláčil Jan]]
 [[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Psychologie sociální - Historie editací

ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo psychologie sociální v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

ZRN v 2. 3. 2018, 13:40

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server