Referendum - Historie editací

ZRN v 3. 3. 2018, 12:10

2018-03-03T12:10:02Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:15Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:55:48Z

import na produkční server

Nová stránka

referendum – (z lat. referendus = věc, o níž se má podat zpráva; od referre = vést, odpovědět, citovat) – forma přímé demokracie, při níž občané (oprávnění voliči) rozhodují bezprostředně v lidovém hlasování o státně polit. otázkách a změnách zákonů. Zárodky jsou známy již z antiky – apellá ve Spartě, ekklésiá v Athénách nebo [[ostrakismus]]. ''R.'' se používalo v napoleonském období ve Francii, kde měli oprávnění voliči možnost tímto způsobem souhlasit nebo nesouhlasit se zákony. Do dnes běžné podoby se ''r.'' vyvinulo na přelomu 19. a 20. st. V některých státech je určitá forma ''r.'' zakotvena v ústavě, např. ve Francii, Švýcarsku, Rusku a Bulharsku. V USA neexistuje celonár. ''r.'', v jednotlivých státech, okresech (counties), městech a obcích je však zákonem umožněno. V Sev Dakotě bylo rozhodování voličů prostřednictvím ''r.'' uzákoněno už v r. 1898, dalších 20 států USA postupně následovalo. V r. 1912 rozhodl nejvyšší soud USA (v procesu ''Pacific Telephone and Telegraph Company proti státu Oregon''), že ''r.'' jsou ústavně platná. V posledních letech byla ''r.'' použita např. ve Španělsku, Chile, Itálii, Polsku, Maďarsku a Švýcarsku, v USA např. v Kalifornii. O konání ''r.'' zpravidla rozhodují nejvyšší státní orgány, což poněkud omezuje demokratičnost této formy. Jen v některých zemích (např. ve Švýcarsku a v některých státech USA) zaručují zákony konání ''r.'' z iniciativy určité části obyv., obvykle na základě petice podepsané 10–15 % oprávněných voličů. Soudí se, že zavedení ''r.'' zmenšuje možnosti arbitrárních a pro veřejnost nepřijatelných rozhodnutí [[parlament|parlamentu]]. Ze s-gického hlediska je ''r.'' jednoduchým [[šetření dotazníkové|dotazníkovým šetřením]], při němž není použit žádný výběrový postup, neboť se týká celé populace (resp. oprávněných voličů). Bývá postaveno na jediné vysoce standardizované uzavřené otázce, většinou s modelem odpovědí „ano–ne“. Otázky pro ''r.'' nemají přesahovat 100 slov, většinou jsou mnohem kratší. Formou lidového hlasování podobnou ''r.'' je [[plebiscit]]. (Viz též [[demokracie participační]].)

<div class="translations">
referendum
référendum
Referendum, Volksentscheid
referendum
</div>

-- ''[[:Kategorie:Aut: Nehněvajsa Jiří|Jiří Nehněvajsa]]'' 
-- ''[[:Kategorie:Aut: Herzmann Jan|Jan Herzmann]]'' 
[[Kategorie:Aut: Nehněvajsa Jiří]]
[[Kategorie:Aut: Herzmann Jan]]
[[Kategorie:Spoluautorská hesla]]
[[Kategorie:Terminologie/veřejnost a veřejné mínění]]
[[Kategorie:Terminologie/politika, ideologie, právo, správa]]
[[Kategorie:VSgS]]

← Starší verze		Verze z 3. 3. 2018, 12:10
Řádek 1:		Řádek 1:
−	<span id="entry">referendum</span> – (z lat. referendus = věc, o níž se má podat zpráva; od referre = vést, odpovědět, citovat) – forma přímé demokracie, při níž občané (oprávnění voliči) rozhodují bezprostředně v lidovém hlasování o státně polit. otázkách a změnách zákonů. Zárodky jsou známy již z antiky – apellá ve Spartě, ekklésiá v Athénách nebo [[ostrakismus]]. ''R.'' se používalo v napoleonském období ve Francii, kde měli oprávnění voliči možnost tímto způsobem souhlasit nebo nesouhlasit se zákony. Do dnes běžné podoby se ''r.'' vyvinulo na přelomu 19. a 20. st. V některých státech je určitá forma ''r.'' zakotvena v ústavě, např. ve Francii, Švýcarsku, Rusku a Bulharsku. V USA neexistuje celonár. ''r.'', v jednotlivých státech, okresech (counties), městech a obcích je však zákonem umožněno. V Sev Dakotě bylo rozhodování voličů prostřednictvím ''r.'' uzákoněno už v r. 1898, dalších 20 států USA postupně následovalo. V r. 1912 rozhodl nejvyšší soud USA (v procesu ''Pacific Telephone and Telegraph Company proti státu Oregon''), že ''r.'' jsou ústavně platná. V posledních letech byla ''r.'' použita např. ve Španělsku, Chile, Itálii, Polsku, Maďarsku a Švýcarsku, v USA např. v Kalifornii. O konání ''r.'' zpravidla rozhodují nejvyšší státní orgány, což poněkud omezuje demokratičnost této formy. Jen v některých zemích (např. ve Švýcarsku a v některých státech USA) zaručují zákony konání ''r.'' z iniciativy určité části obyv., obvykle na základě petice podepsané 10–15 % oprávněných voličů. Soudí se, že zavedení ''r.'' zmenšuje možnosti arbitrárních a pro veřejnost nepřijatelných rozhodnutí [[parlament\|parlamentu]]. Ze s-gického hlediska je ''r.'' jednoduchým [[šetření dotazníkové\|dotazníkovým šetřením]], při němž není použit žádný výběrový postup, neboť se týká celé populace (resp. oprávněných voličů). Bývá postaveno na jediné vysoce standardizované uzavřené otázce, většinou s modelem odpovědí „ano–ne“. Otázky pro ''r.'' nemají přesahovat 100 slov, většinou jsou mnohem kratší. Formou lidového hlasování podobnou ''r.'' je [[plebiscit]]. (Viz též [[demokracie participační]].)	+	<span id="entry">referendum</span> – (z lat. referendus = věc, o níž se má podat zpráva; od referre = vést, odpovědět, citovat) – forma přímé demokracie, při níž občané (oprávnění voliči) rozhodují bezprostředně v lidovém hlasování o státně polit. otázkách a změnách zákonů. Zárodky jsou známy již z antiky – apellá ve Spartě, ekklésiá v Athénách nebo [[ostrakismus]]. ''R.'' se používalo v napoleonském období ve Francii, kde měli oprávnění voliči možnost tímto způsobem souhlasit nebo nesouhlasit se zákony. Do dnes běžné podoby se ''r.'' vyvinulo na přelomu 19. a 20. st. V některých státech je určitá forma ''r.'' zakotvena v ústavě, např. ve Francii, Švýcarsku, Rusku a Bulharsku. V USA neexistuje celonár. ''r.'', v jednotlivých státech, okresech (counties), městech a obcích je však zákonem umožněno. V Sev. Dakotě bylo rozhodování voličů prostřednictvím ''r.'' uzákoněno už v r. 1898, dalších 20 států USA postupně následovalo. V r. 1912 rozhodl nejvyšší soud USA (v procesu ''Pacific Telephone and Telegraph Company proti státu Oregon''), že ''r.'' jsou ústavně platná. V posledních letech byla ''r.'' použita např. ve Španělsku, Chile, Itálii, Polsku, Maďarsku a Švýcarsku, v USA např. v Kalifornii. O konání ''r.'' zpravidla rozhodují nejvyšší státní orgány, což poněkud omezuje demokratičnost této formy. Jen v některých zemích (např. ve Švýcarsku a v některých státech USA) zaručují zákony konání ''r.'' z iniciativy určité části obyv., obvykle na základě petice podepsané 10–15 % oprávněných voličů. Soudí se, že zavedení ''r.'' zmenšuje možnosti arbitrárních a pro veřejnost nepřijatelných rozhodnutí [[parlament\|parlamentu]]. Ze s-gického hlediska je ''r.'' jednoduchým [[šetření dotazníkové\|dotazníkovým šetřením]], při němž není použit žádný výběrový postup, neboť se týká celé populace (resp. oprávněných voličů). Bývá postaveno na jediné vysoce standardizované uzavřené otázce, většinou s modelem odpovědí „ano–ne“. Otázky pro ''r.'' nemají přesahovat 100 slov, většinou jsou mnohem kratší. Formou lidového hlasování podobnou ''r.'' je [[plebiscit]]. (Viz též [[demokracie participační]].)

	<div class="translations">		<div class="translations">

@@ Řádek 8: / Řádek 8: @@
 </div>
--- ''[[:Kategorie:Aut: Nehněvajsa Jiří|Jiří Nehněvajsa]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Nehněvajsa Jiří|Jiří Nehněvajsa]]''<br />
--- ''[[:Kategorie:Aut: Herzmann Jan|Jan Herzmann]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Herzmann Jan|Jan Herzmann]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Nehněvajsa Jiří]]
 [[Kategorie:Aut: Herzmann Jan]]