Religionistika - Historie editací

ZRN v 3. 3. 2018, 12:19

2018-03-03T12:19:46Z

ZRN v 3. 3. 2018, 12:18

2018-03-03T12:18:40Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:16Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:55:51Z

import na produkční server

Nová stránka

religionistika – (z lat religiose = zbožně, svědomitě) – též ''reliologie'' – doslova [[věda]] o [[náboženství]], která se zabývá jeho všestranným studiem v době minulé i přítomné. Termínu použil poprvé r. 1870 ''M. Müller''. ''R.'' věnuje pozornost prožívané a ritualizované náb. [[víra|víře]], příslušným věroučným (teologickým) reflexím, institucionálním manifestacím a kodifikacím konfesijních obsahů (viz [[církev]]), prostředkům indoktrinace a věroučné kontroly, podmínkám a příčinám vzniku náboženství, jeho ideovému rodokmenu, zdrojům jeho reprodukce, [[sekularizace|sekularizaci]] a laicizaci spol. života. V centru pozornosti ''r.'' je též náboženství jako obecný fenomén s různými aspekty, které jsou posuzovány jako prvky příslušného celku a jejichž podobnosti a rozdíly jsou komparovány. Vzhledem k tomu lze rozlišit obecnou a spec. ''r.'' Obecná zkoumá podstatu náboženství, rozdíly mezi hist. typy a formami [[religiozita|religiozity]], vztahy mezi náboženstvím, uměním, vědou, politikou, právem apod., komplex otázek vzniku, reprodukce a zániku náboženství, příp. typologie a periodizace náboženství. Na zkoumání podobností a rozdíností jednotlivých náb. systémů se soustřeďuje tzv. ''komparativní religionistika''. Spec. vědy o náboženství představují takové disciplíny, jako je historie náboženství, etnologie a geografie náboženství, psychologie, [[sociologie náboženství]] a další. Též řada pomocných vědních oborů se zabývá náboženstvím a slouží, resp. doplňuje ''r.'' Patří k nim archeologie, dějiny filozofie, dějiny vědy a umění, dějiny architektury, dějiny literatury, lingvistika, právní věda, zejm. ovšem náb.-hist. hermeneutika a exegeze, dějiny ateismu a kritiky náboženství, dějiny náb. společností, církví, sekt, polit. hnutí, klerikálních stran aj. Náboženství může být ''r.'' studováno též jako jev soc.-symptomatologické a tedy i soc.-diagnostické povahy, jako jeden z indikátorů polit. a morálně-psychol. atmosféry společnosti. V tom případě hraničí ''r.'' úzce s hist. s-gií, se s-gií hodnot, morálky, životního způsobu apod. Zvl. předmět výzkumů představuje sama ''r.'', její konstituování, dějiny, směry, metodol. problémy a teor. koncepce (metareligiologie).

Vzhledem k povaze zkoumaného předmětu – náboženství – neexistuje jednotná a jediná ''r.'', ale pluralismus hist. vzniklých typů či modelů ''r.'', které jsou vázány na konkrétní fil. východiska a zvolené metodol. postupy. Většina soudobých religionistických společností je začleněna do ''International Association for the History of Religions'' – neboli Mezinárodního sdružení pro dějiny náboženství (''IAHR''). Tato zastřešující instituce vznikla na ''VII. mezinárodním kongresu dějin náboženství'' v r. 1950 v Amsterodamu. Do dějin ''IAHR'' se zapsali zejm. ''G. van der Leeuw'', ''R. Pettazzoni'', ''G. Wildengren'', ''D. Kitagawa'', ''V. Lanternari'' aj. Ve shodě s 1. článkem svého statutu je ''IAHR'' svět. organizací mající za cíl spolupráci všech odborníků a výzk. pracovišť zabývajících se věd. studiem náboženství. Pod její záštitou jsou v pětiletých intervalech pořádány mezinár. věd. kongresy. O činnosti ''IAHR'' informuje ústřední bulletin ''Numen''.

<div class="translations">
science of religion, religious studies
religionistique
Religionistik
scienza delle religioni
</div>

Literatura: ''Barret, D. B.'': Word Christian Encyklopedia. A Comparative Study of Churches and Religions in the Modern World. Oxford, Nairobi, New York 1982; ''Greschat, H. J.'': Was ist Religionswissenschaft. Berlin, Stuttgart, Köln, Mainz 1988; ''Eliade, M. - Culianu, I. P.'': Slovník náboženství. Praha 1993; ''Encyklopedie'' náboženství. Kostelní Vydří 1996; ''Heller, J.'' – ''Mrázek, M.'': Nástin religionistiky. Praha 1988. ''Margul, T.'': Międzynarodowa bibliografia religioznawstwa porównawczego w układzie działowym. Kraków 1984; ''Pertold, O.'': Úvod do vědy náboženské. Praha 1947; ''Tyloch, W.'': Leksykon religioznawczy. Warszawa 1988.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Karola Josef|Josef Karola]]'' 
[[Kategorie:Aut: Karola Josef]]
[[Kategorie:Terminologie/náboženství a magie]]
[[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 </div>
-<span class="section_title">Literatura:</span> ''Barret, D. B.'': Word Christian Encyklopedia. A Comparative Study of Churches and Religions in the Modern World. Oxford, Nairobi, New York 1982; ''Greschat, H. J.'': Was ist Religionswissenschaft. Berlin, Stuttgart, Köln, Mainz 1988; ''Eliade, M. - Culianu, I. P.'': Slovník náboženství. Praha 1993; ''Encyklopedie'' náboženství. Kostelní Vydří 1996; ''Heller, J.'' – ''Mrázek, M.'': Nástin religionistiky. Praha 1988. ''Margul, T.'': Międzynarodowa bibliografia religioznawstwa porównawczego w układzie działowym. Kraków 1984; ''Pertold, O.'': Úvod do vědy náboženské. Praha 1947; ''Tyloch, W.'': Leksykon religioznawczy. Warszawa 1988.
+<span class="section_title">Literatura:</span> ''Barret, D. B.'': Word Christian Encyklopedia. A Comparative Study of Churches and Religions in the Modern World. Oxford, Nairobi, New York 1982; ''Greschat, H. J.'': Was ist Religionswissenschaft. Berlin, Stuttgart, Köln, Mainz 1988; ''Eliade, M. - Culianu, I. P.'': Slovník náboženství. Praha 1993; ''Encyklopedie náboženství''. Kostelní Vydří 1996; ''Heller, J.'' – ''Mrázek, M.'': Nástin religionistiky. Praha 1988. ''Margul, T.'': Międzynarodowa bibliografia religioznawstwa porównawczego w układzie działowym. Kraków 1984; ''Pertold, O.'': Úvod do vědy náboženské. Praha 1947; ''Tyloch, W.'': Leksykon religioznawczy. Warszawa 1988.
 ''[[:Kategorie:Aut: Karola Josef|Josef Karola]]''<br />

← Starší verze		Verze z 3. 3. 2018, 12:18
Řádek 1:		Řádek 1:
−	<span id="entry">religionistika</span> – (z lat religiose = zbožně, svědomitě) – též ''~~reliologie~~'' – doslova [[věda]] o [[náboženství]], která se zabývá jeho všestranným studiem v době minulé i přítomné. Termínu použil poprvé r. 1870 ''M. Müller''. ''R.'' věnuje pozornost prožívané a ritualizované náb. [[víra\|víře]], příslušným věroučným (teologickým) reflexím, institucionálním manifestacím a kodifikacím konfesijních obsahů (viz [[církev]]), prostředkům indoktrinace a věroučné kontroly, podmínkám a příčinám vzniku náboženství, jeho ideovému rodokmenu, zdrojům jeho reprodukce, [[sekularizace\|sekularizaci]] a laicizaci spol. života. V centru pozornosti ''r.'' je též náboženství jako obecný fenomén s různými aspekty, které jsou posuzovány jako prvky příslušného celku a jejichž podobnosti a rozdíly jsou komparovány. Vzhledem k tomu lze rozlišit obecnou a spec. ''r.'' Obecná zkoumá podstatu náboženství, rozdíly mezi hist. typy a formami [[religiozita\|religiozity]], vztahy mezi náboženstvím, uměním, vědou, politikou, právem apod., komplex otázek vzniku, reprodukce a zániku náboženství, příp. typologie a periodizace náboženství. Na zkoumání podobností a rozdíností jednotlivých náb. systémů se soustřeďuje tzv. ''komparativní religionistika''. Spec. vědy o náboženství představují takové disciplíny, jako je historie náboženství, etnologie a geografie náboženství, psychologie, [[sociologie náboženství]] a další. Též řada pomocných vědních oborů se zabývá náboženstvím a slouží, resp. doplňuje ''r.'' Patří k nim archeologie, dějiny filozofie, dějiny vědy a umění, dějiny architektury, dějiny literatury, lingvistika, právní věda, zejm. ovšem náb.-hist. hermeneutika a exegeze, dějiny ateismu a kritiky náboženství, dějiny náb. společností, církví, sekt, polit. hnutí, klerikálních stran aj. Náboženství může být ''r.'' studováno též jako jev soc.-symptomatologické a tedy i soc.-diagnostické povahy, jako jeden z indikátorů polit. a morálně-psychol. atmosféry společnosti. V tom případě hraničí ''r.'' úzce s hist. s-gií, se s-gií hodnot, morálky, životního způsobu apod. Zvl. předmět výzkumů představuje sama ''r.'', její konstituování, dějiny, směry, metodol. problémy a teor. koncepce (metareligiologie).	+	<span id="entry">religionistika</span> – (z lat religiose = zbožně, svědomitě) – též ''religiologie'' – doslova [[věda]] o [[náboženství]], která se zabývá jeho všestranným studiem v době minulé i přítomné. Termínu použil poprvé r. 1870 ''M. Müller''. ''R.'' věnuje pozornost prožívané a ritualizované náb. [[víra\|víře]], příslušným věroučným (teologickým) reflexím, institucionálním manifestacím a kodifikacím konfesijních obsahů (viz [[církev]]), prostředkům indoktrinace a věroučné kontroly, podmínkám a příčinám vzniku náboženství, jeho ideovému rodokmenu, zdrojům jeho reprodukce, [[sekularizace\|sekularizaci]] a laicizaci spol. života. V centru pozornosti ''r.'' je též náboženství jako obecný fenomén s různými aspekty, které jsou posuzovány jako prvky příslušného celku a jejichž podobnosti a rozdíly jsou komparovány. Vzhledem k tomu lze rozlišit obecnou a spec. ''r.'' Obecná zkoumá podstatu náboženství, rozdíly mezi hist. typy a formami [[religiozita\|religiozity]], vztahy mezi náboženstvím, uměním, vědou, politikou, právem apod., komplex otázek vzniku, reprodukce a zániku náboženství, příp. typologie a periodizace náboženství. Na zkoumání podobností a rozdíností jednotlivých náb. systémů se soustřeďuje tzv. ''komparativní religionistika''. Spec. vědy o náboženství představují takové disciplíny, jako je historie náboženství, etnologie a geografie náboženství, psychologie, [[sociologie náboženství]] a další. Též řada pomocných vědních oborů se zabývá náboženstvím a slouží, resp. doplňuje ''r.'' Patří k nim archeologie, dějiny filozofie, dějiny vědy a umění, dějiny architektury, dějiny literatury, lingvistika, právní věda, zejm. ovšem náb.-hist. hermeneutika a exegeze, dějiny ateismu a kritiky náboženství, dějiny náb. společností, církví, sekt, polit. hnutí, klerikálních stran aj. Náboženství může být ''r.'' studováno též jako jev soc.-symptomatologické a tedy i soc.-diagnostické povahy, jako jeden z indikátorů polit. a morálně-psychol. atmosféry společnosti. V tom případě hraničí ''r.'' úzce s hist. s-gií, se s-gií hodnot, morálky, životního způsobu apod. Zvl. předmět výzkumů představuje sama ''r.'', její konstituování, dějiny, směry, metodol. problémy a teor. koncepce (metareligiologie).

	Vzhledem k povaze zkoumaného předmětu – náboženství – neexistuje jednotná a jediná ''r.'', ale pluralismus hist. vzniklých typů či modelů ''r.'', které jsou vázány na konkrétní fil. východiska a zvolené metodol. postupy. Většina soudobých religionistických společností je začleněna do ''International Association for the History of Religions'' – neboli Mezinárodního sdružení pro dějiny náboženství (''IAHR''). Tato zastřešující instituce vznikla na ''VII. mezinárodním kongresu dějin náboženství'' v r. 1950 v Amsterodamu. Do dějin ''IAHR'' se zapsali zejm. ''G. van der Leeuw'', ''R. Pettazzoni'', ''G. Wildengren'', ''D. Kitagawa'', ''V. Lanternari'' aj. Ve shodě s 1. článkem svého statutu je ''IAHR'' svět. organizací mající za cíl spolupráci všech odborníků a výzk. pracovišť zabývajících se věd. studiem náboženství. Pod její záštitou jsou v pětiletých intervalech pořádány mezinár. věd. kongresy. O činnosti ''IAHR'' informuje ústřední bulletin ''Numen''.		Vzhledem k povaze zkoumaného předmětu – náboženství – neexistuje jednotná a jediná ''r.'', ale pluralismus hist. vzniklých typů či modelů ''r.'', které jsou vázány na konkrétní fil. východiska a zvolené metodol. postupy. Většina soudobých religionistických společností je začleněna do ''International Association for the History of Religions'' – neboli Mezinárodního sdružení pro dějiny náboženství (''IAHR''). Tato zastřešující instituce vznikla na ''VII. mezinárodním kongresu dějin náboženství'' v r. 1950 v Amsterodamu. Do dějin ''IAHR'' se zapsali zejm. ''G. van der Leeuw'', ''R. Pettazzoni'', ''G. Wildengren'', ''D. Kitagawa'', ''V. Lanternari'' aj. Ve shodě s 1. článkem svého statutu je ''IAHR'' svět. organizací mající za cíl spolupráci všech odborníků a výzk. pracovišť zabývajících se věd. studiem náboženství. Pod její záštitou jsou v pětiletých intervalech pořádány mezinár. věd. kongresy. O činnosti ''IAHR'' informuje ústřední bulletin ''Numen''.

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Barret, D. B.'': Word Christian Encyklopedia. A Comparative Study of Churches and Religions in the Modern World. Oxford, Nairobi, New York 1982; ''Greschat, H. J.'': Was ist Religionswissenschaft. Berlin, Stuttgart, Köln, Mainz 1988; ''Eliade, M. - Culianu, I. P.'': Slovník náboženství. Praha 1993; ''Encyklopedie'' náboženství. Kostelní Vydří 1996; ''Heller, J.'' – ''Mrázek, M.'': Nástin religionistiky. Praha 1988. ''Margul, T.'': Międzynarodowa bibliografia religioznawstwa porównawczego w układzie działowym. Kraków 1984; ''Pertold, O.'': Úvod do vědy náboženské. Praha 1947; ''Tyloch, W.'': Leksykon religioznawczy. Warszawa 1988.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Karola Josef|Josef Karola]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Karola Josef|Josef Karola]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Karola Josef]]
 [[Kategorie:Terminologie/náboženství a magie]]
 [[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]
 [[Kategorie:VSgS]]