Revoluce sexuální - Historie editací

imported>Admin: Přidána poslední věta Viz též heslo společnost alternativní v Petruskových Společnostech (2006)

2020-09-21T06:16:58Z

Přidána poslední věta Viz též heslo společnost alternativní v Petruskových Společnostech (2006)

ZRN v 3. 3. 2018, 12:30

2018-03-03T12:30:53Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:17Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:55:54Z

import na produkční server

Nová stránka

revoluce sexuální – obecně radikální, hist. význ. změna v lidském [[chování sexuální|sexuálním chování]], jež je dána změnou struktur legitimity celých syndromů chování v sexuální oblasti a ústí v potlačení i tabuizaci určitých prvků a v zvýraznění jiných. ''R.s.'' je provázena změnami v prožívání a hodnocení sexuálních aktivit. Doložená existence řady ''r.s.'' v mnoha kulturách je vedle různosti pravidel sexuálního chování nejvýzn. dokladem soc. zakotvení lidské [[sexualita|sexuality]]. První pokusy o věd. analýzu ''r.s.'' nacházíme už ve spekulativních teoriích a historiích lidského reproduktivního chování z 19. st. Vynikají v nich zejm. práce ''J. J. Bachovena'', ''L. H. Morgana'' a ''E. Westermarcka''. Pod vlivem etnografických objevů tzv. primitivních nemonogamických společností vyrovnávala se nimi měšťanská společnost s hist. podmíněností svých norem sexuálního chování, fascinována především těmi ''r.s.'', jež učinily nelegitimními [[promiskuita|promiskuitu]]. Do kontextu s hosp. a soc. vývojem je uvedl ''F. Engels'' v dnes již klasické studii ''Původ rodiny, soukromého vlastnictví a státu''. Pomineme-li [[revoluce neolitická|neolitickou revoluci]], jež podle sociobiologie znamenala i zásadní zlom v reprodukčním chování druhu Homo sapiens, legitimní vzorce našeho současného sexuálního chování jsou výsledkem 3 ''r.s.'' První z nich, svou hloubkou a rozsahem pro nás nesrovnatelně nejvýzn., prošla Evropou v průběhu 1. tisíciletí a je spojena s šířením [[křesťanství]]. Výrazně modifikovala jak staré antické mravy (zejm. poměr k [[homosexualita|homosexualitě]] a podobu ''lásky manželské''), tak judaistické tradice rozšířené patriarchální rodiny i divošské sexuální praktiky asijských kmenů osidlujících Evropu v průběhu stěhování národů, a nakonec (okolo r. 1000) i kmenové zvyky Slovanů na našem území. Sjednotila toto velmi různorodé kult. dědictví na společném půdorysu přísné [[monogamie]] párové rodiny s tabuizovaným [[incest|incestem]], homosexualitou a s ostře rozlišenou legitimní a nelegitimní reprodukcí. Postupně prosadila úplný monopol [[manželství]] na sex a nerozlučitelnost svazku manželského, i když vždy realisticky tolerovala nelegitimní instituci nevěry, zejm. u mužů a pokud byla realizována v [[prostituce|prostituci]]. Všeobecně kladla důraz na pohlavní zdrženlivost a adorovala panictví a především panenství. Církev se zhodnocením [[celibát|celibátu]] emancipovala postupně od státu jako systému vládnoucích rodin a rozvinula se v jemu rovnoprávnou polit. a ekon. moc s rozhodujícím vlivem při kontrole sexuálního chování.

Další ''r.s.'' v naší historii nedosahují hloubkou, rozsahem ani hist. významem křesťanské revoluce sexuálních mravů, ale přelomová změna mezi tradiční a moderní evropskou společností je i z tohoto aspektu nepřehlédnutelná. Cambridgeská škola hist. demografie (zejm. ''P. Lasslet'') předpokládá další vývoj v cyklickém opakování vln vyšší a nižší sexuální permisivity, jiní (např. ''E. Shorter'') předpokládají jednosměrný vývoj k vyšší permisivitě pouze s nerovnoměrnou dynamikou. V každém případě lze rozlišit v dalším vývoji 2 výrazné prahy. Společným znakem obou dalších evrop. ''r.s.'' je – při principiálním zachování monogamické párové rodiny jako zákl. reprodukční instituce – změna postoje k sexu, zejm. mimomanželskému (hist. doložitelná v počtech mimomanželských početí a v sezónních rozdílech manželských a mimomanželských početí), ve způsobu výběru páru pro manželství a ve snubním chování. Druhou ''r.s.'' z přelomu 2. poloviny 16. st. indikuje nová otevřenost, [[hédonismus]] a vysoké hodnocení sexuality (jež našlo výraz zejm. v renesančním umění) i výrazné zvýšení počtu nemanželských porodů s vrcholem okolo r. 1590. Soc. reakce na toto uvolnění znamenala několik století trvající ústup, formulovaný v protestantských zemích v puritanismu a na našem území v rekatolizaci. Obnovený přísný monopol manželství na sex začaly znovu prolamovat od přelomu 18. a 19. st. nový koncept ''romantické lásky'', aklamující zejm. právo na vlastní volbu při uzavírání manželství, a nové myšlenky ženské [[emancipace]], jež usilovaly zejm. o zrušení dvojí sexuální morálky pro muže a pro ženy.

Tento vývoj vyvrcholil třetí, zatím poslední ''r.s.'' z 60. a 70. l. 20. st. Vedle řady soc. determinant, z nichž stojí za zmínku především [[sekularizace]], vzrůst úrovně soc. zabezpečení a životní úrovně i zvýšení vzdělání žen a jejich ekon. nezávislosti, ji odstartovaly především nové, nebývale účinné a všeobecně dostupné antikoncepční prostředky (hormonální tablety a ''UID''). Tato ''r.s.'' odmítla už radikálně a otevřeně monopol manželství na sex, emancipovala sex nejen od reprodukce, ale i od romantické lásky a učinila jej plně legitimním, samostatným zdrojem slasti a oporou lidské identity. V novém [[feminismus|feminismu]] aklamovala právo ženy na autonomní rozhodování o vlastním těle, svobodný výběr partnera pro orgasmus a autonomní rozhodování o mateřství včetně volného přístupu k umělému přerušení těhotenství. Další vývoj přinesl s sebou experimentování s novými formami sexuálních vztahů, z nichž na významu trvale nabylo zejm. [[soužití nesezdané|nesezdané soužití]], ale i výstřelky s malým výskytem a velkou publicitou (skupinové manželství, skupinový sex, měnění partnerů atd.), legitimaci homosexuality, vzestup podílu dětí narozených mimo manželství (např. v Dánsku v r. 1985 bylo 47 % dětí narozeno mimo manželství, v NDR v téže době 36 % dětí) a hist. jedinečný pokles porodnosti pod míru prosté reprodukce ve většině průmyslově vyspělých zemí. I tato „revoluce“ měla své radikály a umírněné. Na čes. území probíhala v umírněných variantách a omezené artikulaci. Existuje obecná shoda, že tato ''r.s.'' se už obrátila na ústup, problematizována zejm. výskytem [[AIDS]]. Jako všechny revoluce po ústupu z výchozích radikálních pozic zanechala po sobě v kultuře nevratné změny v postojích i v sexuálním chování. (Viz též [[sociologie sexuality]].)

<div class="translations">
sexual revolution
révolution sexuelle
Sexualrevolution
rivoluzione sessuale
</div>

Literatura: ''Lasslet, P.'': Family Life and Illicit Love in Earlirer Generations. Cambridge 1973; ''Shorter, E.'': The Making of The Modern Family. New York, London 1985.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Možný Ivo|Ivo Možný]]'' 
[[Kategorie:Aut: Možný Ivo]]
[[Kategorie:Terminologie/pohlaví, rodina, životní cyklus]]
[[Kategorie:Terminologie/sociální změna a dějiny]]
[[Kategorie:Terminologie/akční, interakční a regulativní sociální atributy, mechanismy, role, kompetence]]
[[Kategorie:VSgS]]

← Starší verze		Verze z 3. 3. 2018, 12:30
Řádek 1:		Řádek 1:
−	<span id="entry">revoluce sexuální</span> – obecně radikální, hist. význ. změna v lidském [[chování sexuální\|sexuálním chování]], jež je dána změnou struktur legitimity celých syndromů chování v sexuální oblasti a ústí v potlačení i tabuizaci určitých prvků a v zvýraznění jiných. ''R.s.'' je provázena změnami v prožívání a hodnocení sexuálních aktivit. Doložená existence řady ''r.s.'' v mnoha kulturách je vedle různosti pravidel sexuálního chování nejvýzn. dokladem soc. zakotvení lidské [[sexualita\|sexuality]]. První pokusy o věd. analýzu ''r.s.'' nacházíme už ve spekulativních teoriích a historiích lidského reproduktivního chování z 19. st. Vynikají v nich zejm. práce ''J. J. ~~Bachovena~~'', ''L. H. Morgana'' a ''E. Westermarcka''. Pod vlivem etnografických objevů tzv. primitivních nemonogamických společností vyrovnávala se nimi měšťanská společnost s hist. podmíněností svých norem sexuálního chování, fascinována především těmi ''r.s.'', jež učinily nelegitimními [[promiskuita\|promiskuitu]]. Do kontextu s hosp. a soc. vývojem je uvedl ''F. Engels'' v dnes již klasické studii ''Původ rodiny, soukromého vlastnictví a státu''. Pomineme-li [[revoluce neolitická\|neolitickou revoluci]], jež podle sociobiologie znamenala i zásadní zlom v reprodukčním chování druhu Homo sapiens, legitimní vzorce našeho současného sexuálního chování jsou výsledkem 3 ''r.s.'' První z nich, svou hloubkou a rozsahem pro nás nesrovnatelně nejvýzn., prošla Evropou v průběhu 1. tisíciletí a je spojena s šířením [[křesťanství]]. Výrazně modifikovala jak staré antické mravy (zejm. poměr k [[homosexualita\|homosexualitě]] a podobu ''lásky manželské''), tak judaistické tradice rozšířené patriarchální rodiny i divošské sexuální praktiky asijských kmenů osidlujících Evropu v průběhu stěhování národů, a nakonec (okolo r. 1000) i kmenové zvyky Slovanů na našem území. Sjednotila toto velmi různorodé kult. dědictví na společném půdorysu přísné [[monogamie]] párové rodiny s tabuizovaným [[incest\|incestem]], homosexualitou a s ostře rozlišenou legitimní a nelegitimní reprodukcí. Postupně prosadila úplný monopol [[manželství]] na sex a nerozlučitelnost svazku manželského, i když vždy realisticky tolerovala nelegitimní instituci nevěry, zejm. u mužů a pokud byla realizována v [[prostituce\|prostituci]]. Všeobecně kladla důraz na pohlavní zdrženlivost a adorovala panictví a především panenství. Církev se zhodnocením [[celibát\|celibátu]] emancipovala postupně od státu jako systému vládnoucích rodin a rozvinula se v jemu rovnoprávnou polit. a ekon. moc s rozhodujícím vlivem při kontrole sexuálního chování.	+	<span id="entry">revoluce sexuální</span> – obecně radikální, hist. význ. změna v lidském [[chování sexuální\|sexuálním chování]], jež je dána změnou struktur legitimity celých syndromů chování v sexuální oblasti a ústí v potlačení i tabuizaci určitých prvků a v zvýraznění jiných. ''R.s.'' je provázena změnami v prožívání a hodnocení sexuálních aktivit. Doložená existence řady ''r.s.'' v mnoha kulturách je vedle různosti pravidel sexuálního chování nejvýzn. dokladem soc. zakotvení lidské [[sexualita\|sexuality]]. První pokusy o věd. analýzu ''r.s.'' nacházíme už ve spekulativních teoriích a historiích lidského reproduktivního chování z 19. st. Vynikají v nich zejm. práce ''J. J. Bachofena'', ''L. H. Morgana'' a ''E. Westermarcka''. Pod vlivem etnografických objevů tzv. primitivních nemonogamických společností vyrovnávala se nimi měšťanská společnost s hist. podmíněností svých norem sexuálního chování, fascinována především těmi ''r.s.'', jež učinily nelegitimními [[promiskuita\|promiskuitu]]. Do kontextu s hosp. a soc. vývojem je uvedl ''F. Engels'' v dnes již klasické studii ''Původ rodiny, soukromého vlastnictví a státu''. Pomineme-li [[revoluce neolitická\|neolitickou revoluci]], jež podle sociobiologie znamenala i zásadní zlom v reprodukčním chování druhu Homo sapiens, legitimní vzorce našeho současného sexuálního chování jsou výsledkem 3 ''r.s.'' První z nich, svou hloubkou a rozsahem pro nás nesrovnatelně nejvýzn., prošla Evropou v průběhu 1. tisíciletí a je spojena s šířením [[křesťanství]]. Výrazně modifikovala jak staré antické mravy (zejm. poměr k [[homosexualita\|homosexualitě]] a podobu ''lásky manželské''), tak judaistické tradice rozšířené patriarchální rodiny i divošské sexuální praktiky asijských kmenů osidlujících Evropu v průběhu stěhování národů, a nakonec (okolo r. 1000) i kmenové zvyky Slovanů na našem území. Sjednotila toto velmi různorodé kult. dědictví na společném půdorysu přísné [[monogamie]] párové rodiny s tabuizovaným [[incest\|incestem]], homosexualitou a s ostře rozlišenou legitimní a nelegitimní reprodukcí. Postupně prosadila úplný monopol [[manželství]] na sex a nerozlučitelnost svazku manželského, i když vždy realisticky tolerovala nelegitimní instituci nevěry, zejm. u mužů a pokud byla realizována v [[prostituce\|prostituci]]. Všeobecně kladla důraz na pohlavní zdrženlivost a adorovala panictví a především panenství. Církev se zhodnocením [[celibát\|celibátu]] emancipovala postupně od státu jako systému vládnoucích rodin a rozvinula se v jemu rovnoprávnou polit. a ekon. moc s rozhodujícím vlivem při kontrole sexuálního chování.

	Další ''r.s.'' v naší historii nedosahují hloubkou, rozsahem ani hist. významem křesťanské revoluce sexuálních mravů, ale přelomová změna mezi tradiční a moderní evropskou společností je i z tohoto aspektu nepřehlédnutelná. Cambridgeská škola hist. demografie (zejm. ''P. Lasslet'') předpokládá další vývoj v cyklickém opakování vln vyšší a nižší sexuální permisivity, jiní (např. ''E. Shorter'') předpokládají jednosměrný vývoj k vyšší permisivitě pouze s nerovnoměrnou dynamikou. V každém případě lze rozlišit v dalším vývoji 2 výrazné prahy. Společným znakem obou dalších evrop. ''r.s.'' je – při principiálním zachování monogamické párové rodiny jako zákl. reprodukční instituce – změna postoje k sexu, zejm. mimomanželskému (hist. doložitelná v počtech mimomanželských početí a v sezónních rozdílech manželských a mimomanželských početí), ve způsobu výběru páru pro manželství a ve snubním chování. Druhou ''r.s.'' z přelomu 2. poloviny 16. st. indikuje nová otevřenost, [[hédonismus]] a vysoké hodnocení sexuality (jež našlo výraz zejm. v renesančním umění) i výrazné zvýšení počtu nemanželských porodů s vrcholem okolo r. 1590. Soc. reakce na toto uvolnění znamenala několik století trvající ústup, formulovaný v protestantských zemích v puritanismu a na našem území v rekatolizaci. Obnovený přísný monopol manželství na sex začaly znovu prolamovat od přelomu 18. a 19. st. nový koncept ''romantické lásky'', aklamující zejm. právo na vlastní volbu při uzavírání manželství, a nové myšlenky ženské [[emancipace]], jež usilovaly zejm. o zrušení dvojí sexuální morálky pro muže a pro ženy.		Další ''r.s.'' v naší historii nedosahují hloubkou, rozsahem ani hist. významem křesťanské revoluce sexuálních mravů, ale přelomová změna mezi tradiční a moderní evropskou společností je i z tohoto aspektu nepřehlédnutelná. Cambridgeská škola hist. demografie (zejm. ''P. Lasslet'') předpokládá další vývoj v cyklickém opakování vln vyšší a nižší sexuální permisivity, jiní (např. ''E. Shorter'') předpokládají jednosměrný vývoj k vyšší permisivitě pouze s nerovnoměrnou dynamikou. V každém případě lze rozlišit v dalším vývoji 2 výrazné prahy. Společným znakem obou dalších evrop. ''r.s.'' je – při principiálním zachování monogamické párové rodiny jako zákl. reprodukční instituce – změna postoje k sexu, zejm. mimomanželskému (hist. doložitelná v počtech mimomanželských početí a v sezónních rozdílech manželských a mimomanželských početí), ve způsobu výběru páru pro manželství a ve snubním chování. Druhou ''r.s.'' z přelomu 2. poloviny 16. st. indikuje nová otevřenost, [[hédonismus]] a vysoké hodnocení sexuality (jež našlo výraz zejm. v renesančním umění) i výrazné zvýšení počtu nemanželských porodů s vrcholem okolo r. 1590. Soc. reakce na toto uvolnění znamenala několik století trvající ústup, formulovaný v protestantských zemích v puritanismu a na našem území v rekatolizaci. Obnovený přísný monopol manželství na sex začaly znovu prolamovat od přelomu 18. a 19. st. nový koncept ''romantické lásky'', aklamující zejm. právo na vlastní volbu při uzavírání manželství, a nové myšlenky ženské [[emancipace]], jež usilovaly zejm. o zrušení dvojí sexuální morálky pro muže a pro ženy.

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Lasslet, P.'': Family Life and Illicit Love in Earlirer Generations. Cambridge 1973; ''Shorter, E.'': The Making of The Modern Family. New York, London 1985.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Možný Ivo|Ivo Možný]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Možný Ivo|Ivo Možný]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Možný Ivo]]
 [[Kategorie:Terminologie/pohlaví, rodina, životní cyklus]]

@@ Řádek 19: / Řádek 19: @@
 [[Kategorie:Terminologie/sociální změna a dějiny]]
 [[Kategorie:Terminologie/akční, interakční a regulativní sociální atributy, mechanismy, role, kompetence]]
 [[Kategorie:VSgS]]