Rovnováha sociální - Historie editací

ZRN v 3. 3. 2018, 13:13

2018-03-03T13:13:55Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:19Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:55:58Z

import na produkční server

Nová stránka

rovnováha sociální – též ''ekvilibrium sociální'' klíčový pojem zejm. funkcionalistických s-gických teorií (viz [[funkcionalismus strukturální]), v nichž se pod tímto pojmem obvykle rozumí stav, v němž všechny zákl. spol. instituce, hodnoty a soc. struktury jsou funkčně vzájemně pevně svázány a vytvářejí relativně integrovaný celek (''E. Chinoy''). Za této situace náb. instituce podporují polit. autoritu, výchovné instituce akceptují převládající morální systém apod. V jiné formulaci (''G. A. Theodorson'') vyjadřuje ''r.s.'' tendenci soc. života udržovat se jako funkčně integrovaný fenomén, takže změna v jedné části soc. systému vyvolává přizpůsobivou (adjustační) změnu v jiné jeho části. Pojem ''r.s.'' má poměrně bohatou tradici, nalézáme jej u všech s-gických klasiků, kteří jsou pokládáni za předchůdce funkcionalismu. ''A. Comte'' do základů své [[statika sociální|sociální statiky]] položil princip akce a reakce a absenci [[harmonie]] jako rovnováhy mezi celkem a částmi pokládal za patologickou. ''Pareto'' je tvůrcem hist. asi nejvýzn. pojetí ''r.s.'', protože tento koncept poprvé spojuje s pojmem [[systém sociální|sociálního systému]]: individua s odlišnými motivy, zájmy a emocemi musí koexistovat ve vzájemné závislosti, tedy ve stavu ''r.s.'', kterou chápe již jako rovnováhu dynamickou. ''Durkheimův'' celoživotní zájem o integraci jako centrální s-gický problém se interpretuje jako zájem o problém ''r.s.'', ačkoliv pojem sám u něho význ. nefiguruje. Naopak význ. úlohu má pojem ''r.s.'' u ''Kurta Lewina'' a u ''Williama F. Ogburna'', který vnáší do pojetí ''r.s.'' dynamický element tím, že ve své koncepci [[mezera kulturní|kulturní mezery]] (cultural lag) ukazuje na to, co se stane, když se kult. elementy podstatně opozdí za vývojem technol. složek. Právě tento typ narušení ''r.s.'' je nejběžnějším příkladem [[dezintegrace sociální|sociální dezintegrace]] (vedle konfliktů meziskup. a třídních, které se v teoriích ''r.s.'' obvykle nepojednávají).

Pojem ''r.s.'' má rozhodující úlohu ve funkcionalistické teorii ''T. Parsonse'', kterou spolu s ním rozvíjeli ''E. A. Shils'', ''R. F. Bales'' a ''R. K. Merton''. ''Parsons'' byl inspirován jak s-gickými klasiky, tak zejm. biol. pojetím [[homeostáze]] (''W. B. Cannon''). Soc. systém se udržuje ve stavu ''r.s.'', jestliže: ''a)'' naplňuje zákl. potřeby svých prvků a permanentně řeší opakující se problémy, ''b)'' fungují mechanismy [[kontrola sociální|sociální kontroly]] a [[socializace]]. ''Parsons'' v této souvislosti rozvinul své proslulé schéma ''AGIL'': hlavními „potřebami“, jež musí být v soc. systému saturovány, aby byl systém ve stavu ''r.s.'', jsou adaptace (''A''), dosahování cílů (''G'' – z angl. goal), integrace (''I'') a udržování latentních vzorců chování, tj. řízení a redukce napětí (''L'' – z angl. latent pattern). Elementárním klasifikačním krokem obdržíme toto schéma:

{| class="wikitable" style="border: none;"
| style="text-align: left; border: none; background-color: white;"| A
| style="text-align: right; border: none; background-color: white;"| G
|-
| style="text-align: left; border: none; background-color: white;"| (adaptace)
| style="text-align: right; border: none; background-color: white;"| (dosahování cílů)
|-
| ekonomický subsystém
| politický subsystém
|-
| výchovný, náboženský a rodinný subsystém
| právní subsystém
|-
| style="text-align: left; border: none; background-color: white;"| L
| style="text-align: right; border: none; background-color: white;"| I
|-
| style="text-align: left; border: none; background-color: white;"| (udržování vzorců)
| style="text-align: right; border: none; background-color: white;"| (integrace)
|}

Předpokladem ''r.s.'' je vzájemný soulad mezi všemi čtyřmi vymezenými sférami. Jinak problém ''r.s.'' pojednal ''Merton'', který zavedl pojem [[dysfunkce]], aby naznačil, že soc. harmonie není zdaleka tak úplně normálním spol. stavem. V jiných než funkcionalistických teoriích se pojem ''r.s.'' objevuje výjimečně. Do nových kontextů se problém ''r.s.'' dostává v souvislosti s aplikací pojmu [[entropie]] na soc. procesy. Podle ''K. D. Baileye'' a ''M. Forsého'' je funkcionalismus koncepcí stabilní rovnováhy, evolucionismus koncepcí vznikání nové rovnováhy, konfliktualismus koncepcí přechodu z jednoho nerovnovážného stavu do druhého (stálá nerovnováha) a interakcionismus teorií nestabilní rovnováhy. V tomto schématu je postižena mnohotvárnost soudobých interpretací konceptu sociální rovnováhy.

<div class="translations">
social balance
équilibre sociale
soziales Gleichgewicht
equilibrio sociale
</div>

Literatura: ''Bailey, K. D.'': Social Entropy Theory. New York 1990; ''Klofáč, J.'' – ''Tlustý, V.'': Soudobá sociologie I. Praha 1965; ''Parsons, T.'' – ''Shils, E. A.'': Toward a General Theory of Action. Cambridge, Mass. 1951; ''Parsons, T.'': The Social System. New York 1951; ''Schenk, J.'': Teória sociálnej entrópie. ''Sociológia'', ''25'', 1993, č. 1–2; ''Wallace, R. A.'' – ''Wolf, A.'': Contemporary Sociological Theory. Continuing the Sociological Tradition. Englewood Cliffs 1986.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]'' 
[[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
[[Kategorie:Terminologie/akční, interakční a regulativní sociální atributy, mechanismy, role, kompetence]]
[[Kategorie:VSgS]]

← Starší verze		Verze z 3. 3. 2018, 13:13
Řádek 1:		Řádek 1:
−	<span id="entry">rovnováha sociální</span> – též ''ekvilibrium sociální'' klíčový pojem zejm. funkcionalistických s-gických teorií (viz [[funkcionalismus strukturální]), v nichž se pod tímto pojmem obvykle rozumí stav, v němž všechny zákl. spol. instituce, hodnoty a soc. struktury jsou funkčně vzájemně pevně svázány a vytvářejí relativně integrovaný celek (''E. Chinoy''). Za této situace náb. instituce podporují polit. autoritu, výchovné instituce akceptují převládající morální systém apod. V jiné formulaci (''G. A. Theodorson'') vyjadřuje ''r.s.'' tendenci soc. života udržovat se jako funkčně integrovaný fenomén, takže změna v jedné části soc. systému vyvolává přizpůsobivou (adjustační) změnu v jiné jeho části. Pojem ''r.s.'' má poměrně bohatou tradici, nalézáme jej u všech s-gických klasiků, kteří jsou pokládáni za předchůdce funkcionalismu. ''A. Comte'' do základů své [[statika sociální\|sociální statiky]] položil princip akce a reakce a absenci [[harmonie]] jako rovnováhy mezi celkem a částmi pokládal za patologickou. ''Pareto'' je tvůrcem hist. asi nejvýzn. pojetí ''r.s.'', protože tento koncept poprvé spojuje s pojmem [[systém sociální\|sociálního systému]]: individua s odlišnými motivy, zájmy a emocemi musí koexistovat ve vzájemné závislosti, tedy ve stavu ''r.s.'', kterou chápe již jako rovnováhu dynamickou. ''Durkheimův'' celoživotní zájem o integraci jako centrální s-gický problém se interpretuje jako zájem o problém ''r.s.'', ačkoliv pojem sám u něho význ. nefiguruje. Naopak význ. úlohu má pojem ''r.s.'' u ''Kurta Lewina'' a u ''Williama F. Ogburna'', který vnáší do pojetí ''r.s.'' dynamický element tím, že ve své koncepci [[mezera kulturní\|kulturní mezery]] (cultural lag) ukazuje na to, co se stane, když se kult. elementy podstatně opozdí za vývojem technol. složek. Právě tento typ narušení ''r.s.'' je nejběžnějším příkladem [[dezintegrace sociální\|sociální dezintegrace]] (vedle konfliktů meziskup. a třídních, které se v teoriích ''r.s.'' obvykle nepojednávají).	+	<span id="entry">rovnováha sociální</span> – též ''ekvilibrium sociální'' klíčový pojem zejm. funkcionalistických s-gických teorií (viz [[funkcionalismus strukturální]], v nichž se pod tímto pojmem obvykle rozumí stav, v němž všechny zákl. spol. instituce, hodnoty a soc. struktury jsou funkčně vzájemně pevně svázány a vytvářejí relativně integrovaný celek (''E. Chinoy''). Za této situace náb. instituce podporují polit. autoritu, výchovné instituce akceptují převládající morální systém apod. V jiné formulaci (''G. A. Theodorson'') vyjadřuje ''r.s.'' tendenci soc. života udržovat se jako funkčně integrovaný fenomén, takže změna v jedné části soc. systému vyvolává přizpůsobivou (adjustační) změnu v jiné jeho části. Pojem ''r.s.'' má poměrně bohatou tradici, nalézáme jej u všech s-gických klasiků, kteří jsou pokládáni za předchůdce funkcionalismu. ''A. Comte'' do základů své [[statika sociální\|sociální statiky]] položil princip akce a reakce a absenci [[harmonie]] jako rovnováhy mezi celkem a částmi pokládal za patologickou. ''Pareto'' je tvůrcem hist. asi nejvýzn. pojetí ''r.s.'', protože tento koncept poprvé spojuje s pojmem [[systém sociální\|sociálního systému]]: individua s odlišnými motivy, zájmy a emocemi musí koexistovat ve vzájemné závislosti, tedy ve stavu ''r.s.'', kterou chápe již jako rovnováhu dynamickou. ''Durkheimův'' celoživotní zájem o integraci jako centrální s-gický problém se interpretuje jako zájem o problém ''r.s.'', ačkoliv pojem sám u něho význ. nefiguruje. Naopak význ. úlohu má pojem ''r.s.'' u ''Kurta Lewina'' a u ''Williama F. Ogburna'', který vnáší do pojetí ''r.s.'' dynamický element tím, že ve své koncepci [[mezera kulturní\|kulturní mezery]] (cultural lag) ukazuje na to, co se stane, když se kult. elementy podstatně opozdí za vývojem technol. složek. Právě tento typ narušení ''r.s.'' je nejběžnějším příkladem [[dezintegrace sociální\|sociální dezintegrace]] (vedle konfliktů meziskup. a třídních, které se v teoriích ''r.s.'' obvykle nepojednávají).

	Pojem ''r.s.'' má rozhodující úlohu ve funkcionalistické teorii ''T. Parsonse'', kterou spolu s ním rozvíjeli ''E. A. Shils'', ''R. F. Bales'' a ''R. K. Merton''. ''Parsons'' byl inspirován jak s-gickými klasiky, tak zejm. biol. pojetím [[homeostáze]] (''W. B. Cannon''). Soc. systém se udržuje ve stavu ''r.s.'', jestliže: ''a)'' naplňuje zákl. potřeby svých prvků a permanentně řeší opakující se problémy, ''b)'' fungují mechanismy [[kontrola sociální\|sociální kontroly]] a [[socializace]]. ''Parsons'' v této souvislosti rozvinul své proslulé schéma ''AGIL'': hlavními „potřebami“, jež musí být v soc. systému saturovány, aby byl systém ve stavu ''r.s.'', jsou adaptace (''A''), dosahování cílů (''G'' – z angl. goal), integrace (''I'') a udržování latentních vzorců chování, tj. řízení a redukce napětí (''L'' – z angl. latent pattern). Elementárním klasifikačním krokem obdržíme toto schéma:		Pojem ''r.s.'' má rozhodující úlohu ve funkcionalistické teorii ''T. Parsonse'', kterou spolu s ním rozvíjeli ''E. A. Shils'', ''R. F. Bales'' a ''R. K. Merton''. ''Parsons'' byl inspirován jak s-gickými klasiky, tak zejm. biol. pojetím [[homeostáze]] (''W. B. Cannon''). Soc. systém se udržuje ve stavu ''r.s.'', jestliže: ''a)'' naplňuje zákl. potřeby svých prvků a permanentně řeší opakující se problémy, ''b)'' fungují mechanismy [[kontrola sociální\|sociální kontroly]] a [[socializace]]. ''Parsons'' v této souvislosti rozvinul své proslulé schéma ''AGIL'': hlavními „potřebami“, jež musí být v soc. systému saturovány, aby byl systém ve stavu ''r.s.'', jsou adaptace (''A''), dosahování cílů (''G'' – z angl. goal), integrace (''I'') a udržování latentních vzorců chování, tj. řízení a redukce napětí (''L'' – z angl. latent pattern). Elementárním klasifikačním krokem obdržíme toto schéma:

@@ Řádek 34: / Řádek 34: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Bailey, K. D.'': Social Entropy Theory. New York 1990; ''Klofáč, J.'' – ''Tlustý, V.'': Soudobá sociologie I. Praha 1965; ''Parsons, T.'' – ''Shils, E. A.'': Toward a General Theory of Action. Cambridge, Mass. 1951; ''Parsons, T.'': The Social System. New York 1951; ''Schenk, J.'': Teória sociálnej entrópie. ''Sociológia'', ''25'', 1993, č. 1–2; ''Wallace, R. A.'' – ''Wolf, A.'': Contemporary Sociological Theory. Continuing the Sociological Tradition. Englewood Cliffs 1986.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
 [[Kategorie:Terminologie/akční, interakční a regulativní sociální atributy, mechanismy, role, kompetence]]
 [[Kategorie:VSgS]]