ZRN v 4. 3. 2018, 09:04

2018-03-04T09:04:56Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:21Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:56:03Z

import na produkční server

Nová stránka

sčítání lidu – též populační ''cenzus'' nebo soupis obyvatelstva – souborná statist. akce sběru, uspořádání, zhodnocení, analýzy a publikování vybraných demogr., ekon. a soc. údajů, zjišťovaných k určitému okamžiku a týkajících se všech osob v zemi nebo v její určité, přesně vymezené části. ''S.l.'' může zahrnovat buď [[obyvatelstvo přítomné]], nebo [[obyvatelstvo bydlící]], nebo oboje. Tato akce je obvykle povinná, což znamená, že sčítaným osobám zákon ukládá za povinnost odpovídat na kladené otázky. Při vlastním sčítání v terénu jsou sčítané osoby buď dotazovány sčítacím komisařem, který vyplňuje sčítací arch (metoda dotazovací neboli metoda sčítacích komisařů odpovídající strukturovanému [[interview]]), nebo formuláře vyplňují přímo sčítané osoby (metoda sebesčítání odpovídající technice [[šetření dotazníkové|dotazníkového šetření]]). V některých zemích se provádí sčítání úplně nebo částečně poštou (např. v USA). Většinou je akce založena na sčítání jednotlivých osob, statist. jednotkou následné analýzy však mohou být i celé [[domácnost|domácnosti]]. Území zahrnuté do ''s.l.'' je rozděleno na sčítací obvody, což jsou přesně vymezené územní jednotky. ''S.l.'' má anonymní charakter (viz [[anonymita]]) a sčítané osoby nejsou zastupitelné prostředníkem.

''S.l.'' patří k nejstarším statist. akcím vůbec. V jeho historii rozlišujeme pět období. ''1.'' Starověká ''s.l.'' (Babylón, Egypt, Palestina, Řecko, Řím) byla prováděna především k vojenským a daňovým účelům a zahrnovala pouze svobodné občany, nikoliv otroky, a často jen dospělé muže. ''2.'' Zdokonalení soupisů obyv. v Evropě souvisí s nástupem absolutismu a s rozvojem správního aparátu, tj. státní, vrchnostenské a církevní administrativy. Od poloviny 18. st. se v evrop. zemích uskutečňují první sčítání zahrnující všechno obyv. (Švédsko 1748, Prusko 1748, Finsko 1749, Rakousko 1754, Norsko a Dánsko 1769, Švýcarsko 1789, Francie 1790, Velká Británie 1801). ''3.'' Za počátek moderních ''s.l.'' se považuje polovina 19. st., kdy dochází k pokroku v metodice sčítání (zasloužil se o něj zejm. belg. statistik ''L. A. Quételet''); státy usilují o centralizaci sčítacích akcí a o mezinár. srovnatelnost získaných dat. ''4.'' Období od konce 19. st. do 2. svět. války je charakterizováno strojovým způsobem zpracování výsledků pomocí děrnoštítkových strojů a kombinačním zpracováním jednotlivých znaků obyv. (děrné štítky byly poprvé použity při ''s.l.'' v Rakousku v r. 1890). ''5.'' Po 2. svět. válce byl značně rozšířen obsah sčítání a ke zpracování byla použita moderní výpočetní technika. Jednotnost metodiky provádění sčítání a mezinár. srovnatelnost výsledků je doporučována statist. orgány.

První ''s.l.'' na území našeho státu, které zahrnovalo všechny obyvatele, bylo provedeno v r. 1754 za vlády ''Marie Terezie'', druhé v r. 1761. Za první ''s.l.'' vyhovující moderním požadavkům se považuje ''s.l.'' z r. 1857 (týkalo se pouze obyvatel domácích). Souvislá řada pravidelných moderních ''s.l.'' je zahájena teprve r. 1869, kdy bylo v Rakousku zavedeno ''s.l.'' říšským zákonem. Ten zároveň stanovil jeho opakování v desetiletých obdobích. Sčítáno bylo především obyv. přítomné. Obdobný zákon platil pro Uhersko, tj. i Slovensko. Následující ''s.l.'' zahrnuje údaje i o vojsku a poprvé se objevuje dotaz na obcovací řeč. Metodicky málo odlišná jsou další 3 ''s.l.'': z l. 1890, 1899 a 1910. Od r. 1890 je zavedena povinnost uvést datum narození a je upravena statistika povolání. V prvním čsl. ''s.l.'', které proběhlo v r. 1921, se poprvé objevila otázka na národnost, založená na objektivním znaku mateřské řeči. Obsah druhého čsl. ''s.l.'' (r. 1930) byl proti předchozímu význ. rozšířen: poprvé se zjišťovala plodnost žen, předchozí bydliště, obyv. přítomné i bydlící atd. Třetí čsl. ''s.l.'', plánované na r. 1940, se uskutečnilo pouze na Slovensku a v okupovaném pohraničním území čes. zemí. Jeho výsledky však nebyly publikovány. Bezprostředně po válce byl proveden ve značně omezeném rozsahu soupis obyv. na Slovensku (1946) i v čes. zemích (1947). ''S.l.'' a některé další soupisy (tzv. nár. sčítání) proběhly až v r. 1950. Další ''s.l.'' na území Československa se uskutečnilo v r. 1961 a bylo poprvé označeno jako „sčítání lidu, domů a bytů“. Sčítání z r. 1970 se obsahově ani způsobem šetření od předchozího nelišilo. Došlo pouze ke změně ve způsobu vytřídění ekon. klasifikací. Při ''s.l.'' v r. 1980 byla zavedena nová technika zpracování a došlo ke změně zákl. dokumentace (nyní domovní list, sčítací arch a sčítací list). ''S.l.'' 1991 navázalo obsahově, zpracováním i způsobem publikování výsledků na předchozí sčítání 1970 a 1980; poprvé od r. 1950 se znovu zjišťovalo náb. vyznání a místo narození. Výsledky se předávaly formou publikací i na nosičích dat (disketách). Výsledky ''s.l.'' jsou ovšem publikovány od r. 1857 (v ''Rakousko-uherské statistice'' a posléze v jednotlivých svazcích ''Československé statistiky'') a tvoří zákl. [[prameny demografických dat|pramen demografických dat]], běžně používaný i pro s-gické účely.

<div class="translations">
population census
recensement de la population
Volkszählung
censimento della popolazione
</div>

Literatura: ''Dvořáček, F.'': Soupisy obyvatelstva v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v letech 1754–1921. In: ''Československý'' statistický věstník 5 a 7, Praha 1924 a 1926; ''Fajfr, F.'' – ''Jureček, Z.'' – ''Ullmann, O.'': Sčítání lidu, domů a bytů. Praha 1960; ''Sekera, V.'': Obyvatelstvo českých zemí v letech 1754–1918. Praha 1978; ''Šubrtová, A.'': Z dějin československých sčítání lidu. ''Acta'' Universitatis Carolinae-Geographica XV. Praha 1980.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Kalibová Květa|Květa Kalibová]]'' 
[[Kategorie:Aut: Kalibová Květa]]
[[Kategorie:Terminologie/demografické procesy a přístupy]]
[[Kategorie:Metodologie/statistické a demografické ukazatele a metody]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 </div>
-<span class="section_title">Literatura:</span> ''Dvořáček, F.'': Soupisy obyvatelstva v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v letech 1754–1921. In: ''Československý'' statistický věstník 5 a 7, Praha 1924 a 1926; ''Fajfr, F.'' – ''Jureček, Z.'' – ''Ullmann, O.'': Sčítání lidu, domů a bytů. Praha 1960; ''Sekera, V.'': Obyvatelstvo českých zemí v letech 1754–1918. Praha 1978; ''Šubrtová, A.'': Z dějin československých sčítání lidu. ''Acta'' Universitatis Carolinae-Geographica XV. Praha 1980.
+<span class="section_title">Literatura:</span> ''Dvořáček, F.'': Soupisy obyvatelstva v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v letech 1754–1921. In: ''Československý statistický věstník'' 5 a 7, Praha 1924 a 1926; ''Fajfr, F.'' – ''Jureček, Z.'' – ''Ullmann, O.'': Sčítání lidu, domů a bytů. Praha 1960; ''Sekera, V.'': Obyvatelstvo českých zemí v letech 1754–1918. Praha 1978; ''Šubrtová, A.'': Z dějin československých sčítání lidu. ''Acta Universitatis Carolinae - Geographica XV.'' Praha 1980.
 ''[[:Kategorie:Aut: Kalibová Květa|Květa Kalibová]]''<br />

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Dvořáček, F.'': Soupisy obyvatelstva v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v letech 1754–1921. In: ''Československý'' statistický věstník 5 a 7, Praha 1924 a 1926; ''Fajfr, F.'' – ''Jureček, Z.'' – ''Ullmann, O.'': Sčítání lidu, domů a bytů. Praha 1960; ''Sekera, V.'': Obyvatelstvo českých zemí v letech 1754–1918. Praha 1978; ''Šubrtová, A.'': Z dějin československých sčítání lidu. ''Acta'' Universitatis Carolinae-Geographica XV. Praha 1980.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Kalibová Květa|Květa Kalibová]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Kalibová Květa|Květa Kalibová]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Kalibová Květa]]
 [[Kategorie:Terminologie/demografické procesy a přístupy]]
 [[Kategorie:Metodologie/statistické a demografické ukazatele a metody]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Sčítání lidu - Historie editací

ZRN v 4. 3. 2018, 09:04

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server