Sedláček Jan - Historie editací

imported>Admin: Přidána poslední věta Jan Sedláček je autorem některých publikací v Knižní bibliografii české sociologie.

2018-12-08T20:59:43Z

Přidána poslední věta Jan Sedláček je autorem některých publikací v Knižní bibliografii české sociologie.

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:04:31Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:58:35Z

import na produkční server

Nová stránka

Sedláček Jan

<time datetime="1935-03-09">9. března 1935</time> v Opočně (okr. Rychnov nad Kněžnou)
 <time datetime="2008-08-20">20. srpna 2008</time> v Praze
<div id="photo">[[Soubor:Sedláček_Jan_01.jpg|400px]]</div>

Vystudoval gymnázium ve Vrchlabí a filosofii na filosofické fakultě [[Karlova univerzita v Praze|Karlovy univerzity v Praze]] (absolv. 1958). Poté působil jako asistent a odborný asistent na katedře filosofie pražské filosofické fakulty. Sedláček patřil k zakládajícím členům katedry sociologie, na níž působil od jejího založení (formálně 1966, výuka probíhala již od roku 1965) a věnoval se především výuce dějin sociologie. Doktorát (PhDr.) získal v roce 1967, titul kandidáta věd v roce 1968 za práci Pojem inteligence v sociologii. Na filosofické fakultě UK zůstal i během tzv. normalizace, po reorganizaci výuky sociologie nejprve v oddělení sociologie v rámci katedry marxisticko-leninské filosofie (1974–77 pověřený vedoucí a vedoucí oddělení) a následně od roku 1977 na katedře marxisticko-leninské sociologie. V roce 1981 byl na základě habilitační práce Teoretická východiska Durkheimovy sociologie jmenován docentem. Ačkoli Sedláčkova profesní kariéra pokračovala i během tzv. normalizace, dostupné reflexe hodnotí jeho působení jako profesionální a lidsky korektní. Po roce 1989 zůstal na rekonstruované katedře sociologie filosofické fakulty UK v Praze. Sedláček byl členem redakční rady ''Sociologického časopisu'' (1974–89, 1993–2008; viz ''[[Sociologický časopis / Czech Sociological Review]]''), členem hlavního výboru [[Československá sociologická společnost při ČSAV|Československé sociologické společnosti při ČSAV]] (1973–89) a následně i Masarykovy české sociologické společnosti (1990–92; viz [[Česká sociologická společnost]]), zahraničním čestným členem Polské sociologické společnosti (od 1997).

Sedláček se zapojil do některých profilových projektů 60. let, zejména jako autor většiny sociologických hesel ve ''Stručném filosofickém slovníku'' (1966) a některých hesel v ''Malém sociologickém slovníku'' (1970); podobně patřil k autorům hesel z dějin sociologického myšlení ve ''Velkém sociologickém slovníku'' (1996). V 60. letech rovněž připravoval práci o úloze tvůrčí inteligence v soudobé společnosti, téma nicméně po roce 1968 opustil; zůstalo proto pouze u několika přípravných statí a přehledu literatury v práci ''Pojem inteligence v sociologii'' (1969). Po nástupu normalizace se věnoval téměř výlučně dějinám sociologie, k nimž kromě soustavné pedagogické činnosti přispěl řadou statí o jednotlivých postavách klasické sociologie a monografií ''Teoretická východiska Durkheimovy sociologie'' (1982). Sedláčkovy práce o dějinách sociologie vydané do roku 1989 jsou psány z marxistických pozic. Na jedné straně jsou v nich nemarxistické („buržoazní“) koncepce podrobeny kritice pro rozpor s doktrínou ortodoxního marxismu, ale na druhé straně Sedláček kladl důraz na korektní reprodukci jejich obsahu a informovanou polemiku s nimi; díky tomu si některé jeho práce uchovávají trvalou hodnotu. Po roce 1989 Sedláček marxistické hledisko opustil, konstantou jeho přístupu ke klasickým sociologickým dílům zůstala snaha o přesvědčivou rekonstrukci a výklad zkoumaných systémů, citlivost k multiparadigmatičnosti sociologie (popř. buržoazní sociologie) a přesvědčení, že klasická díla pomáhají pochopit základní otázky sociologie, a to i v případě, že na ně sama nedávají zcela uspokojivou odpověď.

Sedláček rovněž patřil k předním českým znalcům polské sociologie, jejíž vývoj zprostředkovával četnými recenzemi, zprávami a překlady. Kromě polštiny překládal z ruštiny, mj. koordinoval překlad sovětských dějin buržoazní sociologie, vydaný u nás v 80. letech 20. století.

Knihy: ''Pojem inteligence v sociologii: Analýza a kritika'' (Univerzita Karlova, Praha 1969), ''Teoretická východiska Durkheimovy sociologie: Analýza a kritika'' (Univerzita Karlova, Praha 1982).

Studie: Socjologia polska w oczach sociologa czeskiego (''Studia Socjologiczne'' 1965); Je tzv. inteligence společenskou vrstvou? (''Sociologický časopis'' 1969); Metodologické otázky v díle Jana Szczepańského (''Sociologický časopis'' 1975), Durkheim a socialismus (''Sociologický časopis'' 1979); Soudobý marxistický sociolog a dějiny buržoazní sociologie (''Sociologický časopis'' 1979); Základní rysy Durkheimovy sociologické metody (''Sociologický časopis'' 1980); Max Weber – klasik buržoazní sociologie (''Sociologický časopis'' 1986); Paradoxy Comtovy sociologie (''Sociologický časopis'' 1987); Prvky teorie společnosti v díle N. Machiavelliho (''Sociologický časopis'' 1988); Charles-Louis Montesquieu – předchůdce sociologie (''Sociologický časopis'' 1989); Pojem anomie v kontextu Durkheimovy sociologie (''Sociologický časopis'' 1994).

Příspěvky ve sbornících: K otázce vzniku inteligence (''Inteligence za kapitalismu a socialismu''. Praha 1962); Poznámky o inteligenci a jejím vztahu k proletariátu za kapitalismu a socialismu (''AUC – Phil. et his''. 2/1963); Tvůrčí inteligence a dělnické hnutí za kapitalismu (''AUC – Phil. et his''. 1/1964); Přínos polské sociologie u nás (''K metodologickým problémům společenských věd''. Univerzita Karlova, Praha 1967); Sociology of the Intelligentsia in Czechoslovakia in the Last Decade (''TopicalProblems of Czechoslovak Sociology. AUC – Phil. et His''. 2/1969); Max Weber – náš současník (E. Urbánek, ed.; ''Studie z dějin sociologie a sociologické teorie''. Universita Karlova, Praha 1992); K logice dějin sociologie (A. Kabátek, ed.: ''Sociologické texty I''. Karolinum, Praha 1994).

Edice a překlady: Zygmunt Bauman: ''Sociologie na každý den'' (Mladá fronta, Praha 1967); Zygmunt Bauman: ''Kariéra: Sociologické črty'' (Mladá fronta, Praha 1967); Antonina Kłoskowska: ''Masová kultura: Kritika a obhajoba'' (Svoboda, Praha 1967); Jan Szczepański: ''Spektrum společosti: Otázky soudobé sociologie'' (Mladá fronta, Praha 1968); Włodzimierz Wesołowski: ''Třídy, vrstvy a moc'' (Svoboda, Praha 1969); Jerzy Szacki: ''Utopie'' (Mladá fronta, Praha 1971); Tadeusz Maciej Jaroszewski: ''Osobnost a společnost: Problémy osobnosti v soudobé filosofické antropologii – marxismus, strukturalismus, existencionalismus, křesťanský personalismus'' (Svoboda, Praha 1975); ''Princip historismu v poznání společenských jevů'' (Svoboda: Praha 1976); Bogdan Suchodolski: ''Co je člověk?'' (Mladá fronta, Praha 1978); Stanisław Rainko: ''Marxismus a jeho kritici'' (Svoboda, Praha 1979); ''Dějiny buržoazní sociologie 19. a začátku 20. století'' (Svoboda, Praha 1982; s kolektivem); ''Dějiny buržoazní sociologie první poloviny 20. století'' (Svoboda, Praha 1983; s kolektivem); G. V. Gazenko a kol.: ''Současná buržoazní politická věda: Problémy státu a demokracie'' (Svoboda: Praha 1985); A. A. Galkin – F. M. Burlackij: ''Politická sociologie kapitalismu'' (Svoboda, Praha 1989)

Literatura: ''Jedinec a společnost: Sborník k 65. narozeninám doc. PhDr. Jana Sedláčka, CSc''. (Katedra sociologie FF UK, Praha 2000); Jiří Buriánek: Doc. Jan Sedláček sedmdesátiletý (''Sociologický časopis'' 41, 2005, 4: 709–711); Jiří Buriánek: Jan Sedláček zemřel… (''Sociologický časopis'' 44, 2008, 5: 1007–1009).

-- ''[[:Kategorie:Aut: Voříšek Michael|Michael Voříšek]]'' 
[[Kategorie:Aut: Voříšek Michael]]
[[Kategorie:SCSg]]
----
Jan Sedláček se podílel na [[:Kategorie:Aut: Sedláček Jan|některých heslech]] této encyklopedie.

@@ Řádek 9: / Řádek 9: @@
 Sedláček se zapojil do některých profilových projektů 60. let, zejména jako autor většiny sociologických hesel ve ''Stručném filosofickém slovníku'' (1966) a některých hesel v ''Malém sociologickém slovníku'' (1970); podobně patřil k autorům hesel z dějin sociologického myšlení ve ''Velkém sociologickém slovníku'' (1996). V 60. letech rovněž připravoval práci o úloze tvůrčí inteligence v soudobé společnosti, téma nicméně po roce 1968 opustil; zůstalo proto pouze u několika přípravných statí a přehledu literatury v práci ''Pojem inteligence v sociologii'' (1969). Po nástupu normalizace se věnoval téměř výlučně dějinám sociologie, k nimž kromě soustavné pedagogické činnosti přispěl řadou statí o jednotlivých postavách klasické sociologie a monografií ''Teoretická východiska Durkheimovy sociologie'' (1982). Sedláčkovy práce o dějinách sociologie vydané do roku 1989 jsou psány z marxistických pozic. Na jedné straně jsou v nich nemarxistické („buržoazní“) koncepce podrobeny kritice pro rozpor s doktrínou ortodoxního marxismu, ale na druhé straně Sedláček kladl důraz na korektní reprodukci jejich obsahu a informovanou polemiku s nimi; díky tomu si některé jeho práce uchovávají trvalou hodnotu. Po roce 1989 Sedláček marxistické hledisko opustil, konstantou jeho přístupu ke klasickým sociologickým dílům zůstala snaha o přesvědčivou rekonstrukci a výklad zkoumaných systémů, citlivost k multiparadigmatičnosti sociologie (popř. buržoazní sociologie) a přesvědčení, že klasická díla pomáhají pochopit základní otázky sociologie, a to i v případě, že na ně sama nedávají zcela uspokojivou odpověď.
-Sedláček rovněž patřil k předním českým znalcům polské sociologie, jejíž vývoj zprostředkovával četnými recenzemi, zprávami a překlady. Kromě polštiny překládal z ruštiny, mj. koordinoval překlad sovětských dějin buržoazní sociologie, vydaný u nás v 80. letech 20. století.
+Sedláček rovněž patřil k předním českým znalcům polské sociologie, jejíž vývoj zprostředkovával četnými recenzemi, zprávami a překlady. Kromě polštiny překládal z ruštiny, mj. koordinoval překlad sovětských dějin buržoazní sociologie, vydaný unás v 80. letech 20. století.
 <span class="section_title">Knihy:</span> ''Pojem inteligence v sociologii: Analýza a kritika'' (Univerzita Karlova, Praha 1969), ''Teoretická východiska Durkheimovy sociologie: Analýza a kritika'' (Univerzita Karlova, Praha 1982).
@@ Řádek 25: / Řádek 25: @@
 [[Kategorie:SCSg]]
 ----
-Jan Sedláček se podílel na [[:Kategorie:Aut: Sedláček Jan|některých heslech]] této encyklopedie.
+Jan Sedláček se podílel na [[:Kategorie:Aut: Sedláček Jan|některých heslech]] této encyklopedie.<br />

@@ Řádek 21: / Řádek 21: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Jedinec a společnost: Sborník k 65. narozeninám doc. PhDr. Jana Sedláčka, CSc''. (Katedra sociologie FF UK, Praha 2000); Jiří Buriánek: Doc. Jan Sedláček sedmdesátiletý (''Sociologický časopis'' 41, 2005, 4: 709–711); Jiří Buriánek: Jan Sedláček zemřel… (''Sociologický časopis'' 44, 2008, 5: 1007–1009).
--- ''[[:Kategorie:Aut: Voříšek Michael|Michael Voříšek]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Voříšek Michael|Michael Voříšek]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Voříšek Michael]]
 [[Kategorie:SCSg]]
 ----
 Jan Sedláček se podílel na [[:Kategorie:Aut: Sedláček Jan|některých heslech]] této encyklopedie.