Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:24Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:56:11Z

import na produkční server

Nová stránka

skupina svépomocná – též ''skupina vzájemné pomoci'' – v nejjednodušším vymezení skupina lidí, která se sdružila k řešení určitého společného problému (např. ochrany zdraví, životního prostředí, umožnění vzdělání apod.). Vzájemná pomoc a skup. [[solidarita]] se vyskytovaly už v prehistorii lidstva v rámci přirozených pospolitostí i jiných skupin, ale nabývaly na významu zejm. v určitých dobách a kult. prostředích. Projevy ''svépomoci'' se zařadily mezi megatrendy 70. l. tohoto st. V 80. l. se už v USA sdružovaly milióny lidí v ''s.s.'', které čítaly 500 tis. členů, a podobně tomu bylo i v Evropě. V pozadí této současné expanze svépomoci stojí více příčin: reakce na nadbytek technologie, složitost a nepřehlednost institucí, [[odcizení]] a [[anomie|anomii]] provázející civilizační přeměny, na depersonalizaci a dehumanizaci služeb i na zklamání z jejich profesionálního provádění, na pocity izolace a [[stigmatizace]] spojené s některými stavy či životními událostmi apod. Rozmach ''s.s.'' souvisí též s poklesem významu tradičních integrujících institucí, jako je [[sousedství]], částečně i rodina a církev. Mnohé ''s.s.'' kultivují participační étos, kladou důraz na kvalitu života, autenticitu, seberealizaci, autonomii. ''S.s.'' a různé nezávislé [[iniciativa občanská|občanské iniciativy]] lokálního nebo regionálního charakteru vytvářejí někdy i širší koalice a spojují se do ''svépomocného hnutí''. Je možné chápat je také jako jeden z projevů [[společnost občanská|občanské společnosti]]. Nejpodrobnější přehled různých interpretací přinesla ''M. Killilea'', která vyčlenila 20 možných chápání ''s.s.'', projevujících se různými soc. a org. formami. ''S.s.'' nejsou monolitním fenoménem, veškerou jejich činností však prolíná idea soběstačnosti, důvěry ve vlastní znalosti a schopnosti, ve vlastní životní zkušenost.

Existují ''s.s.'' malé a lokální, ale také větší, působící na celostání nebo mezinár. úrovni. Z těch jsou nejznámější ''Anonymní alkoholici'', podle ''Světové zdravotnické organizace'' největší terapeutické společenství na světě (více než l 200 tis. členů ve 115 zemích), které inspirovalo vznik dalších desítek ''s.s.'' Některé zůstávají při „ochranných“ funkcích a slouží především svým členům jako soc. a emocionální opora, hráz proti pocitům izolovanosti a osamocení, důležitý, často jediný zdroj informací, rad, zkušeností, praktik a postupů týkajících se daného problému atd. Jiné přebírají na sebe i funkce „ofenzívní“: usilují vybojovat pro daný stav či problém větší spol. uznání, toleranci anebo podporu (někdy nabývají podoby [[skupina nátlaková|nátlakových skupin]]). V oblasti zdraví slouží některé ''s.s.'' jedincům ocitnuvším se v dočasné krizi, jiné lidem žijícím v trvalém, často stigmatizovaném stavu, další těm, kteří propadli zlozvyku nebo sebedestruktivnímu chování. Snahou ''s.s.'' je hlavně dosáhnout změny v chování členů, jejich spol. postojích, pomoci jim adaptovat se na danou situaci. Známé jsou ''s.s.'' pro alkoholiky, narkomany, lidi s psych. těžkostmi; dále ''s.s.'' pro obézní, kuřáky, kardiaky, psoriatiky, diabetiky, pro lidi s onkologickými diagnózami, pro rodiče invalidních a dlouhodobě nemocných či umírajících dětí, pro jedince s emociálními problémy nebo pro osoby hledající partnery. Úspěšně působí ''s.s.'' zaměřené na seberozvoj, zvýšení vlastní citlivosti a zlepšení komunikace s druhými (viz [[skupiny setkávání]]) i ''s.s.'' v podobě různých zájmových sdružení a klubů na udržování nebo zlepšení zdravotního stavu atd. ''S.s.'' tak utvářejí aktivnějšího a zodpovědnějšího ''pacienta'' a reinterpretují úlohu laiků v péči o člověka. Étos ''s.s.'' je většinou zvláštní kombinací egoismu a [[altruismus|altruismu]] a zároveň je blízký étosu dobrovolnosti, dobročinnosti a [[charita|charity]]. ''S.s.'' nejenže netvoří jednolitý proud, ale nemusí být ani univerzálním řešením – ne každému takováto forma pomoci vyhovuje. Nezbavují společnost zodpovědnosti za zásadní řešení otázek životního prostředí, zdraví, vzdělávání, existence apod., nenahrazují oficiální služby, jsou však schopné je vhodně doplňovat. Ačkoli svépomoc má i svoje rizika a úskalí, všude na světě se dnes oceňuje její potenciální přínos ke zlepšení [[kvalita života|kvality života]]. V Čechách a na Slovensku má svépomoc dávné tradice v družstevnictví, v činnosti [[spolek|spolků]]. Novější formy jsou často zaměřeny k vzájemné pomoci v případě nerozvinutých nebo nedostatkových služeb (viz též [[ekonomie nedostatku]], [[samozásobitelství]]). Klasickým případem byla vzájemná pomoc a svépomoc při družstevní a občanské výstavbě, která však byla nejednou svépomocí z donucení. Nejvykrystalizovanější pozitivní podobu získala v čes. zemích a na Slovensku svépomocná činnost dobrovolných ochránců přírody a památek (viz [[hnutí ekologické]]) nebo socioterapeutických klubů abstinujících aj. Nověji se rozvíjí i činnost svépomocných klubů nezaměstnaných, bezdomovců, propuštěnců z vězení apod.

<div class="translations">
self-help group
groupe d'entraide
Selbsthilfegruppe
gruppo di mutuo soccorso
</div>

Literatura: ''Bútora, M.'': Překročit svůj stín. Kluby abstinujících a jiné svépomocné skupiny v péči o zdraví. Praha 1990; ''Gartner, A.'' – ''Riessman, F.'': Self-help in the Human Services. San Francisco 1979; ''Hatch, S.'' – ''Kickbusch, I.'' eds.: Self-help and health in Europe. Copenhagen 1983; ''Killilea, M.'': Mutual Help Organizations: Interpretations in the Literature. In: ''Caplan, G.'' – ''Killilea, M.'' eds.: Support Systems and Mutual Help: Multidisciplinary Explorations. New York 1976; ''Lieberman, M. A.'' – ''Borman, L. D.'': Self-Help Groups for Coping with Crisis. San Francisco 1982; ''Moeller, M. L.'': Selbsthilfegruppen. Reinbek 1978; ''Pancoast, D. L.'' – ''Parker, P.'' – ''Froland, C.'' eds.: Covering Self-Help: its Role in Social Care. Beverlly Hills 1983.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Bútora Martin|Martin Bútora]]'' 
[[Kategorie:Aut: Bútora Martin]]
[[Kategorie:Terminologie/pohlaví, rodina, životní cyklus]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Bútora, M.'': Překročit svůj stín. Kluby abstinujících a jiné svépomocné skupiny v péči o zdraví. Praha 1990; ''Gartner, A.'' – ''Riessman, F.'': Self-help in the Human Services. San Francisco 1979; ''Hatch, S.'' – ''Kickbusch, I.'' eds.: Self-help and health in Europe. Copenhagen 1983; ''Killilea, M.'': Mutual Help Organizations: Interpretations in the Literature. In: ''Caplan, G.'' – ''Killilea, M.'' eds.: Support Systems and Mutual Help: Multidisciplinary Explorations. New York 1976; ''Lieberman, M. A.'' – ''Borman, L. D.'': Self-Help Groups for Coping with Crisis. San Francisco 1982; ''Moeller, M. L.'': Selbsthilfegruppen. Reinbek 1978; ''Pancoast, D. L.'' – ''Parker, P.'' – ''Froland, C.'' eds.: Covering Self-Help: its Role in Social Care. Beverlly Hills 1983.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Bútora Martin|Martin Bútora]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Bútora Martin|Martin Bútora]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Bútora Martin]]
 [[Kategorie:Terminologie/pohlaví, rodina, životní cyklus]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Skupina svépomocná - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server