Skupiny setkávání - Historie editací

ZRN v 4. 3. 2018, 09:33

2018-03-04T09:33:51Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:24Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:56:11Z

import na produkční server

Nová stránka

skupiny setkávání – překlad angl. ''encounter groups'' – jedna z forem skup. psychoterapie, kladoucí důraz na možnosti stimulovat osobní dovednosti v [[vztahy interpersonální|interpersonálních vztazích]]. Bohatě se rozvětvila a rozšířila v 60. l. v psychiatrii, poradenství, soc. výcviku apod. Zatímco hlubinné psychoterapeutické směry zdůrazňují restrukturaci osobnosti, filozofie ''e.g.'' proklamuje především zážitkové rozměry, a proto se tato spec. forma psychoterapie orientuje na: ''1.'' rozvoj dovednosti lepší komunikace s druhými lidmi; ''2.'' prohlubování vzájemných vztahů (výuka, jak lépe porozumět vlastnímu prožívání mezilidských interakcí); ''3.'' výcvik ve schopnosti postřehu rozdílů v citlivosti na reakce druhých lidí; ''4.'' uvědomování pocitů vlastního [[tělo|těla]] a fyziologických procesů; ''5.'' stimulaci tvořivých potencialit, resp. [[kreativita|kreativity]]; ''6.'' přehrávání a nácvik situací a problémů spadajících do [[management|managementu]]; ''7.'' stimulaci vzájemnosti a mezilidské kooperace při řešení různých úkolů; ''8.'' návody, jak se zbavit [[předsudek|předsudků]] a egoistického vnímání druhých, jak vnímat celek situace jako nadsumativní hodnotu a nikoliv jen jako prostý součet jeho částí. ''E.g.'' jako [[hnutí]] hist. inicioval souběh několika psychoterapeutických a manažersko-výcvikových směrů a ideologie personalistického liberalismu. Na samotném začátku stojí skupiny, které vymyslel r. 1947 ''K. Lewin'' na základě přesvědčení, že moderní společnost klade důraz na zvládnutí technologií, ale vůbec se nestará o výcvik a rozvoj mezilidských vztahových dovedností. Mezi zdroje ''e.g.'' lze počítat také [[gestaltismus]] a „na klienta soustředěnou psychoterapii“ ''C. R. Rogerse'', který zahájil éru tzv. intenzívních skupinových procesů. ''E.g.'' jako terapeutický proces se ve skupinách, v nichž je zdůrazněna verbálně komunikační složka (na rozdíl od pohybových, dotykových či muzikoterapeutických variant), odvíjí podle několika univerzálních pravidel: ''a)'' asociativního rozhojnění materiálu, ''b)'' popisu minulých zážitků, ''c)'' nácviku vyjadřování negativních pocitů, ''d)'' průzkumu osobnostně význ. materiálu, ''e)'' vyjadřování bezprostředně vznikajících interpersonálních emocí, ''f)'' nácviku sebepřijetí a začátek změny, ''g)'' odbourávání fasád a mimikry vlastního skutečného já, ''h)'' individ. posilování získaných zkušeností zpětnovazebními kanály, ''ch)'' konfrontace s ostatními členy rodiny, ''i)'' vyjadřování pozitivních pocitů, ''j)'' behaviorální změny po skončeném skup. výcviku, ''k)'' konečné fáze: gradace příslušných změn. Terapii pomocí ''s.s.'' převzalo v různých modifikacích také současné tzv. [[hnutí komunitní|komunitní hnutí]].

<div class="translations">
encounter groups
groupes de rencontre
encounter groups
gruppi di incontro
</div>

Literatura: ''Kratochvíl, S.'': Psychoterapie. Praha 1988; ''Rogers, C. R.'': Freedom to Learn. Columbus, Ohio, Merril 1969; ''Rogers, C. R.'': Challenges of Humanistic Psychology. New York 1972.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Černoušek Michal|Michal Černoušek]]'' 
[[Kategorie:Aut: Černoušek Michal]]
[[Kategorie:Terminologie/nemoc a medicína]]
[[Kategorie:Terminologie/sociální strukturace a diferenciace]]
[[Kategorie:VSgS]]

← Starší verze		Verze z 4. 3. 2018, 09:33
Řádek 1:		Řádek 1:
−	<span id="entry">skupiny setkávání</span> – překlad angl. ''encounter groups'' – jedna z forem skup. psychoterapie, kladoucí důraz na možnosti stimulovat osobní dovednosti v [[vztahy interpersonální\|interpersonálních vztazích]]. Bohatě se rozvětvila a rozšířila v 60. l. v psychiatrii, poradenství, soc. výcviku apod. Zatímco hlubinné psychoterapeutické směry zdůrazňují restrukturaci osobnosti, filozofie ''e.g.'' proklamuje především zážitkové rozměry, a proto se tato spec. forma psychoterapie orientuje na: ''1.'' rozvoj dovednosti lepší komunikace s druhými lidmi; ''2.'' prohlubování vzájemných vztahů (výuka, jak lépe porozumět vlastnímu prožívání mezilidských interakcí); ''3.'' výcvik ve schopnosti postřehu rozdílů v citlivosti na reakce druhých lidí; ''4.'' uvědomování pocitů vlastního [[tělo\|těla]] a fyziologických procesů; ''5.'' stimulaci tvořivých potencialit, resp. [[kreativita\|kreativity]]; ''6.'' přehrávání a nácvik situací a problémů spadajících do [[management\|managementu]]; ''7.'' stimulaci vzájemnosti a mezilidské kooperace při řešení různých úkolů; ''8.'' návody, jak se zbavit [[předsudek\|předsudků]] a egoistického vnímání druhých, jak vnímat celek situace jako nadsumativní hodnotu a nikoliv jen jako prostý součet jeho částí. ''E.g.'' jako [[hnutí]] hist. inicioval souběh několika psychoterapeutických a manažersko-výcvikových směrů a ideologie personalistického liberalismu. Na samotném začátku stojí skupiny, které vymyslel r. 1947 ''K. Lewin'' na základě přesvědčení, že moderní společnost klade důraz na zvládnutí technologií, ale vůbec se nestará o výcvik a rozvoj mezilidských vztahových dovedností. Mezi zdroje ''e.g.'' lze počítat také [[gestaltismus]] a „na klienta soustředěnou psychoterapii“ ''C. R. Rogerse'', který zahájil éru tzv. intenzívních skupinových procesů. ''E.g.'' jako terapeutický proces se ve skupinách, v nichž je zdůrazněna verbálně komunikační složka (na rozdíl od pohybových, dotykových či muzikoterapeutických variant), odvíjí podle několika univerzálních pravidel: ''a)'' asociativního rozhojnění materiálu, ''b)'' popisu minulých zážitků, ''c)'' nácviku vyjadřování negativních pocitů, ''d)'' průzkumu osobnostně význ. materiálu, ''e)'' vyjadřování bezprostředně vznikajících interpersonálních emocí, ''f)'' nácviku sebepřijetí a začátek změny, ''g)'' odbourávání fasád a mimikry vlastního skutečného já, ''h)'' individ. posilování získaných zkušeností zpětnovazebními kanály, ''ch)'' konfrontace s ostatními členy rodiny, ''i)'' vyjadřování pozitivních pocitů, ''j)'' behaviorální změny po skončeném skup. výcviku, ''k)'' konečné fáze: gradace příslušných změn. Terapii pomocí ''s.s.'' převzalo v různých modifikacích také současné tzv. [[hnutí komunitní\|komunitní hnutí]].	+	<span id="entry">skupiny setkávání</span> – překlad angl. ''encounter groups'' – jedna z forem skup. psychoterapie, kladoucí důraz na možnosti stimulovat osobní dovednosti v [[vztahy interpersonální\|interpersonálních vztazích]]. Bohatě se rozvětvila a rozšířila v 60. l. v psychiatrii, poradenství, soc. výcviku apod. Zatímco hlubinné psychoterapeutické směry zdůrazňují restrukturaci osobnosti, filozofie ''s.s.'' proklamuje především zážitkové rozměry, a proto se tato spec. forma psychoterapie orientuje na: ''1.'' rozvoj dovednosti lepší komunikace s druhými lidmi; ''2.'' prohlubování vzájemných vztahů (výuka, jak lépe porozumět vlastnímu prožívání mezilidských interakcí); ''3.'' výcvik ve schopnosti postřehu rozdílů v citlivosti na reakce druhých lidí; ''4.'' uvědomování pocitů vlastního [[tělo\|těla]] a fyziologických procesů; ''5.'' stimulaci tvořivých potencialit, resp. [[kreativita\|kreativity]]; ''6.'' přehrávání a nácvik situací a problémů spadajících do [[management\|managementu]]; ''7.'' stimulaci vzájemnosti a mezilidské kooperace při řešení různých úkolů; ''8.'' návody, jak se zbavit [[předsudek\|předsudků]] a egoistického vnímání druhých, jak vnímat celek situace jako nadsumativní hodnotu a nikoliv jen jako prostý součet jeho částí. ''S.s.'' jako [[hnutí]] hist. inicioval souběh několika psychoterapeutických a manažersko-výcvikových směrů a ideologie personalistického liberalismu. Na samotném začátku stojí skupiny, které vymyslel r. 1947 ''K. Lewin'' na základě přesvědčení, že moderní společnost klade důraz na zvládnutí technologií, ale vůbec se nestará o výcvik a rozvoj mezilidských vztahových dovedností. Mezi zdroje ''s.s.'' lze počítat také [[gestaltismus]] a „na klienta soustředěnou psychoterapii“ ''C. R. Rogerse'', který zahájil éru tzv. intenzívních skupinových procesů. ''S.s.'' jako terapeutický proces se ve skupinách, v nichž je zdůrazněna verbálně komunikační složka (na rozdíl od pohybových, dotykových či muzikoterapeutických variant), odvíjí podle několika univerzálních pravidel: ''a)'' asociativního rozhojnění materiálu, ''b)'' popisu minulých zážitků, ''c)'' nácviku vyjadřování negativních pocitů, ''d)'' průzkumu osobnostně význ. materiálu, ''e)'' vyjadřování bezprostředně vznikajících interpersonálních emocí, ''f)'' nácviku sebepřijetí a začátek změny, ''g)'' odbourávání fasád a mimikry vlastního skutečného já, ''h)'' individ. posilování získaných zkušeností zpětnovazebními kanály, ''ch)'' konfrontace s ostatními členy rodiny, ''i)'' vyjadřování pozitivních pocitů, ''j)'' behaviorální změny po skončeném skup. výcviku, ''k)'' konečné fáze: gradace příslušných změn. Terapii pomocí ''s.s.'' převzalo v různých modifikacích také současné tzv. [[hnutí komunitní\|komunitní hnutí]].

	<div class="translations">		<div class="translations">

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Kratochvíl, S.'': Psychoterapie. Praha 1988; ''Rogers, C. R.'': Freedom to Learn. Columbus, Ohio, Merril 1969; ''Rogers, C. R.'': Challenges of Humanistic Psychology. New York 1972.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Černoušek Michal|Michal Černoušek]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Černoušek Michal|Michal Černoušek]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Černoušek Michal]]
 [[Kategorie:Terminologie/nemoc a medicína]]
 [[Kategorie:Terminologie/sociální strukturace a diferenciace]]
 [[Kategorie:VSgS]]