Sociologický ústav AV ČR - Historie editací

ZRN v 15. 1. 2025, 07:49

2025-01-15T07:49:39Z

ZRN v 27. 8. 2018, 08:15

2018-08-27T08:15:30Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:04:40Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:58:51Z

import na produkční server

Nová stránka

Sociologický ústav AV ČR (1990–)

Vznikl původně jako [[Sociologický ústav ČSAV]] v roce 1990 osamostatněním někdejší sociologické sekce [[Ústav pro filosofii a sociologii ČSAV|Ústavu pro filosofii a sociologii ČSAV]] (proces organizačního a majetkového oddělení byl nicméně dokončen teprve po více než deseti letech), jeho sídlo zůstalo v Jilské ulici v Praze. Ústav převzal vydávání ''Sociologického časopisu'', v roce 1993 začal vydávat ''Czech Sociological Review'' (2002 byly oba časopisy sloučeny; viz ''[[Sociologický časopis / Czech Sociological Review]]'') a vydával či vydává několik dalších odborných periodik (''[[Data a výzkum – SDA info|Data a výzkum – SDA Info]]'', ''[[Gender, rovné příležitosti, výzkum]]'', ''[[Historická demografie]]'', ''[[Naše společnost]]''), vydával rovněž pracovní texty (Working papers, později Sociological papers). Obnovený Sociologický ústav museli opustit někteří nejzprofanovanější představitelé normalizační sociologie (Blanka [[Filipcová Blanka|Filipcová]], Marie [[Huláková Marie|Huláková]], František [[Charvát František|Charvát]]), zároveň došlo k přijetí několika rehabilitovaných sociologů ze šedesátých let (Lubomír [[Brokl Lubomír|Brokl]], Pavel [[Machonin Pavel|Machonin]]); většinu pracovníků ovšem tvořili zaměstnanci někdejšího [[Ústav pro filosofii a sociologii ČSAV|Ústavu pro filosofii a sociologii ČSAV]]. Poměrně výraznou fluktuaci pracovníků ovšem způsobilo zřizování nových kateder sociologie na vysokých školách při současném omezování rozpočtu Akademie věd (tzv. Klausovy úsporné balíčky). Prvním ředitelem obnoveného Sociologického ústavu se stal Jiří [[Musil Jiří|Musil]] (1990–92), který se nicméně více věnoval budování Středoevropské univerzity. Po transformaci ČSAV do AV ČR ústav vedli Michal [[Illner Michal|Illner]] (1993–2001), Marie Čermáková (2001–2012) a Tomáš Kostelecký (od roku 2012). V roce 1990 měl Sociologický ústav necelých padesát zaměstnanců, počet jeho pracovníků se postupně více než zdvojnásobil, podstatná část z nich je však zaměstnána pouze prostřednictvím projektového financování a na částečné úvazky.

Prvotní badatelská orientace Sociologického ústavu vycházela z tematického zaměření jeho tehdejších vedoucích pracovníků, kteří kolem sebe shromáždili výzkumné týmy. Jednalo se o oblasti demografického vývoje (Ludmila Fialová, Jitka [[Rychtaříková Jitka|Rychtaříková]]), ekonomické sociologie (Jiří [[Večerník Jiří|Večerník]]), studií genderu (Marie Čermáková), lokální a regionální sociologie (Michal [[Illner Michal|Illner]], Zdenka Vajdová), modernizace a sociální strukturace (Pavel [[Machonin Pavel|Machonin]], Milan Tuček), sociální stratifikace zejména v oblasti vzdělávání (Petr [[Matějů Petr|Matějů]]), sociologie podniku (Jan Vláčil) a sociologie politiky (Lubomír [[Brokl Lubomír|Brokl]]). Zatímco tým pro sociologii podniku v polovině devadesátých let zanikl, do ústavu byl v roce 1993 inkorporován zrušený Sociálně ekonomický ústav ČSAV v Ústí nad Labem (původně odbočka ÚFS) jako tým věnující se výzkumu pohraničí (Václav Houžvička, František [[Zich František|Zich]]) a v roce 2001 Institut pro výzkum veřejného mínění ČSÚ (viz [[Ústav pro výzkum veřejného mínění FSÚ]]) jako Centrum pro výzkum veřejného mínění (Eliška Rendlová). Koncem devadesátých let zaniklo rovněž demografické oddělení, po roce 2000 oddělení modernizace a sociální struktury a oddělení stratifikace a vzdělávání. Naopak vznikl sociologický datový archiv (dnes Český sociálněvědní datový archiv), původně jako součást projektu Sociální trendy v gesci Petra [[Matějů Petr|Matějů]] a Jiřího [[Večerník Jiří|Večerníka]], a několik dalších výzkumných oddělení, odpovídajících aktuálnímu badatelskému zaměření vedoucích pracovníků ústavu. V roce 2017 měl Sociologický ústav 10 výzkumných oddělení: centrum pro výzkum veřejného mínění (vedoucí Paulína Tabery), datový archiv (Jindřich Krejčí), oddělení socioekonomie bydlení (Martin Lux), ekonomické sociologie (Jiří [[Večerník Jiří|Večerník]]), sociologie genderu (Alena Křížková), genderu a vědy (Marcela Linková), hodnotových orientací (Klára Plecitá), lokálních a regionálních studií (Josef Bernard) a sociologie politiky (Zdenka Mansfeldová).

Vědecké zaměření Sociologického ústavu tak trvale odráží aktuální výzkumné orientace jeho klíčových pracovníků a preference spojené s financováním vědy, nevychází z žádné arbitrárně definované struktury. Rovněž pokusy o syntézu poznatků získaných v různých oblastech jsou spíše ojedinělé (na přelomu osmdesátých a devadesátých let vznikl pod redakcí Jiřího [[Linhart Jiří|Linharta]], Hany Maříkové, Aleny Vodákové a Miloslava [[Petrusek Miloslav|Petruska]] ''Velký sociologický slovník'', který se nicméně podařilo vydat teprve v roce 1996; v gesci Jiřího [[Večerník Jiří|Večerníka]] vznikly v letech 1998 a 2009 dvě komplexní „zprávy o vývoji české společnosti“; Sociologický ústav jako celek vydal v letech 2002 a 2010 dvě publikace souborně mapující českou společnost). Ústav se výraznou měrou podílí na organizaci mezinárodních sociologických výzkumů (především dlouhodobé projekty European Social Survey a International Social Survey Programme), v roce 2015 uspořádal konferenci Evropské sociologické asociace.

Literatura:

Zdeněk R. Nešpor: ''Česká sociologická encyklopedistika''. Academia, Praha 2017.

Sociologický ústav Akademie věd ČR. Sociologický ústav AV ČR, Praha 2004.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]'' 
[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.]]
[[Kategorie:Státní a veřejné výzkumné instituce ]]
[[Kategorie:SIZCSg]]

@@ Řádek 8: / Řádek 8: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span>
 Zdeněk R. Nešpor: ''Česká sociologická encyklopedistika''. Academia, Praha 2017.
-Sociologický ústav Akademie věd ČR. Sociologický ústav AV ČR, Praha 2004.
+''Sociologický ústav Akademie věd ČR.'' Sociologický ústav AV ČR, Praha 2004.
 ''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br />

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 Vznikl původně jako [[Sociologický ústav ČSAV]] v roce 1990 osamostatněním někdejší sociologické sekce [[Ústav pro filosofii a sociologii ČSAV|Ústavu pro filosofii a sociologii ČSAV]] (proces organizačního a majetkového oddělení byl nicméně dokončen teprve po více než deseti letech), jeho sídlo zůstalo v Jilské ulici v Praze. Ústav převzal vydávání ''Sociologického časopisu'', v roce 1993 začal vydávat ''Czech Sociological Review'' (2002 byly oba časopisy sloučeny; viz ''[[Sociologický časopis / Czech Sociological Review]]'') a vydával či vydává několik dalších odborných periodik (''[[Data a výzkum – SDA info|Data a výzkum – SDA Info]]'', ''[[Gender, rovné příležitosti, výzkum]]'', ''[[Historická demografie]]'', ''[[Naše společnost]]''), vydával rovněž pracovní texty (Working papers, později Sociological papers). Obnovený Sociologický ústav museli opustit někteří nejzprofanovanější představitelé normalizační sociologie (Blanka [[Filipcová Blanka|Filipcová]], Marie [[Huláková Marie|Huláková]], František [[Charvát František|Charvát]]), zároveň došlo k přijetí několika rehabilitovaných sociologů ze šedesátých let (Lubomír [[Brokl Lubomír|Brokl]], Pavel [[Machonin Pavel|Machonin]]); většinu pracovníků ovšem tvořili zaměstnanci někdejšího [[Ústav pro filosofii a sociologii ČSAV|Ústavu pro filosofii a sociologii ČSAV]]. Poměrně výraznou fluktuaci pracovníků ovšem způsobilo zřizování nových kateder sociologie na vysokých školách při současném omezování rozpočtu Akademie věd (tzv. Klausovy úsporné balíčky). Prvním ředitelem obnoveného Sociologického ústavu se stal Jiří [[Musil Jiří|Musil]] (1990–92), který se nicméně více věnoval budování Středoevropské univerzity. Po transformaci ČSAV do AV ČR ústav vedli Michal [[Illner Michal|Illner]] (1993–2001), Marie Čermáková (2001–2012) a Tomáš Kostelecký (od roku 2012). V roce 1990 měl Sociologický ústav necelých padesát zaměstnanců, počet jeho pracovníků se postupně více než zdvojnásobil, podstatná část z nich je však zaměstnána pouze prostřednictvím projektového financování a na částečné úvazky.
-Prvotní badatelská orientace Sociologického ústavu vycházela z tematického zaměření jeho tehdejších vedoucích pracovníků, kteří kolem sebe shromáždili výzkumné týmy. Jednalo se o oblasti demografického vývoje (Ludmila Fialová, Jitka [[Rychtaříková Jitka|Rychtaříková]]), ekonomické sociologie (Jiří [[Večerník Jiří|Večerník]]), studií genderu (Marie Čermáková), lokální a regionální sociologie (Michal [[Illner Michal|Illner]], Zdenka Vajdová), modernizace a sociální strukturace (Pavel [[Machonin Pavel|Machonin]], Milan Tuček), sociální stratifikace zejména v oblasti vzdělávání (Petr [[Matějů Petr|Matějů]]), sociologie podniku (Jan Vláčil) a sociologie politiky (Lubomír [[Brokl Lubomír|Brokl]]). Zatímco tým pro sociologii podniku v polovině devadesátých let zanikl, do ústavu byl v roce 1993 inkorporován zrušený Sociálně ekonomický ústav ČSAV v Ústí nad Labem (původně odbočka ÚFS) jako tým věnující se výzkumu pohraničí (Václav Houžvička, František [[Zich František|Zich]]) a v roce 2001 Institut pro výzkum veřejného mínění ČSÚ (viz [[Ústav pro výzkum veřejného mínění FSÚ]]) jako Centrum pro výzkum veřejného mínění (Eliška Rendlová). Koncem devadesátých let zaniklo rovněž demografické oddělení, po roce 2000 oddělení modernizace a sociální struktury a oddělení stratifikace a vzdělávání. Naopak vznikl sociologický datový archiv (dnes Český sociálněvědní datový archiv), původně jako součást projektu Sociální trendy v gesci Petra [[Matějů Petr|Matějů]] a Jiřího [[Večerník Jiří|Večerníka]], a několik dalších výzkumných oddělení, odpovídajících aktuálnímu badatelskému zaměření vedoucích pracovníků ústavu. V roce 2017 měl Sociologický ústav 10 výzkumných oddělení: centrum pro výzkum veřejného mínění (vedoucí Paulína Tabery), datový archiv (Jindřich Krejčí), oddělení socioekonomie bydlení (Martin Lux), ekonomické sociologie (Jiří [[Večerník Jiří|Večerník]]), sociologie genderu (Alena Křížková), genderu a vědy (Marcela Linková), hodnotových orientací (Klára Plecitá), lokálních a regionálních studií (Josef Bernard) a sociologie politiky (Zdenka Mansfeldová).
+Prvotní badatelská orientace Sociologického ústavu vycházela z tematického zaměření jeho tehdejších vedoucích pracovníků, kteří kolem sebe shromáždili výzkumné týmy. Jednalo se o oblasti demografického vývoje (Ludmila Fialová, Jitka [[Rychtaříková Jitka|Rychtaříková]]), ekonomické sociologie (Jiří [[Večerník Jiří|Večerník]]), studií genderu (Marie Čermáková), lokální a regionální sociologie (Michal [[Illner Michal|Illner]], Zdenka Vajdová), modernizace a sociální strukturace (Pavel [[Machonin Pavel|Machonin]], Milan Tuček), sociální stratifikace zejména v oblasti vzdělávání (Petr [[Matějů Petr|Matějů]]), sociologie podniku (Jan Vláčil) a sociologie politiky (Lubomír [[Brokl Lubomír|Brokl]]). Zatímco tým pro sociologii podniku v polovině devadesátých let zanikl, do ústavu byl v roce 1993 částečně inkorporován zrušený Sociálně ekonomický ústav ČSAV v Ústí nad Labem (původně odbočka ÚFS) jako tým věnující se výzkumu pohraničí (Václav Houžvička, František [[Zich František|Zich]]) a v roce 2001 Institut pro výzkum veřejného mínění ČSÚ (viz [[Ústav pro výzkum veřejného mínění FSÚ]]) jako Centrum pro výzkum veřejného mínění (Eliška Rendlová). Koncem devadesátých let zaniklo rovněž demografické oddělení, po roce 2000 oddělení modernizace a sociální struktury a oddělení stratifikace a vzdělávání. Naopak vznikl sociologický datový archiv (dnes Český sociálněvědní datový archiv), původně jako součást projektu Sociální trendy v gesci Petra [[Matějů Petr|Matějů]] a Jiřího [[Večerník Jiří|Večerníka]], a několik dalších výzkumných oddělení, odpovídajících aktuálnímu badatelskému zaměření vedoucích pracovníků ústavu. V roce 2017 měl Sociologický ústav 10 výzkumných oddělení: centrum pro výzkum veřejného mínění (vedoucí Paulína Tabery), datový archiv (Jindřich Krejčí), oddělení socioekonomie bydlení (Martin Lux), ekonomické sociologie (Jiří [[Večerník Jiří|Večerník]]), sociologie genderu (Alena Křížková), genderu a vědy (Marcela Linková), hodnotových orientací (Klára Plecitá), lokálních a regionálních studií (Josef Bernard) a sociologie politiky (Zdenka Mansfeldová).
 Vědecké zaměření Sociologického ústavu tak trvale odráží aktuální výzkumné orientace jeho klíčových pracovníků a preference spojené s financováním vědy, nevychází z žádné arbitrárně definované struktury. Rovněž pokusy o syntézu poznatků získaných v různých oblastech jsou spíše ojedinělé (na přelomu osmdesátých a devadesátých let vznikl pod redakcí Jiřího [[Linhart Jiří|Linharta]], Hany Maříkové, Aleny Vodákové a Miloslava [[Petrusek Miloslav|Petruska]] ''Velký sociologický slovník'', který se nicméně podařilo vydat teprve v roce 1996; v gesci Jiřího [[Večerník Jiří|Večerníka]] vznikly v letech 1998 a 2009 dvě komplexní „zprávy o vývoji české společnosti“; Sociologický ústav jako celek vydal v letech 2002 a 2010 dvě publikace souborně mapující českou společnost). Ústav se výraznou měrou podílí na organizaci mezinárodních sociologických výzkumů (především dlouhodobé projekty European Social Survey a International Social Survey Programme), v roce 2015 uspořádal konferenci Evropské sociologické asociace.

@@ Řádek 13: / Řádek 13: @@
 Sociologický ústav Akademie věd ČR. Sociologický ústav AV ČR, Praha 2004.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.]]
 [[Kategorie:Státní a veřejné výzkumné instituce ]]
 [[Kategorie:SIZCSg]]