Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:28Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:56:20Z

import na produkční server

Nová stránka

sociologie bydlení – nová a rychle se rozvíjející spec. subdisciplína [[sociologie města]] a [[sociologie venkova]], resp. s-gie lidských sídel. Ustavila se ve své dnešní podobě až po 2. svět. válce, i když její hist. kořeny sahají do 2. poloviny 19. st., kdy se začaly intenzívně zkoumat soc., hosp., populační a zdravotní důsledky rychlé [[industrializace]] a soustřeďování obyv. do [[město|měst]]. Soc. stránky [[bydlení]] se zkoumaly v těchto souvislostech především z hlediska soc. politiky, hygieny a zčásti i teorie stavby měst. [[otázka bytová|Bytová otázka]], která byla z tohoto hlediska předmětem pozornosti ekonomů, politiků a lékařů, se chápala především jako problém bydlení chudých a nemajetných soc. vrstev. Rozvoj ''s.b.'' v dnešním širším pojetí nastal po 2. svět. válce. Neomezoval se již pouze na soc., polit. a hosp. stránky a na bydlení nízkopříjmových kategorií obyv., nýbrž na bydlení všech skupin obyv. V současné době lze rozlišit v ''s.b.'' 5 tematických okruhů: ''1.'' soc. stránky spojené s bytovou politikou a institucionálními formami zajištění potřeby bydlení; ''2.'' vztahy mezi rodinami a jinými typy [[domácnost|domácností]] na jedné straně a bydlením jako procesem i hmotnou strukturou na straně druhé; ''3.'' bydlení a lokální [[komunita]]; ''4.'' bydlení jako sféra hodnot a kult. vzorců; ''5.'' architektura obytného prostředí a její sémiotické stránky.

Ad ''1.'' V rámci prvního okruhu témat se zkoumají soc. a soc.-polit. stránky bytových systémů. Jednotlivé typy společností uspokojují potřebu bydlení rozdílným způsobem. Vytváří si k tomuto účelu soustavu institucí, které jsou obvykle v souladu s jejich hosp. zřízením. Bytový systém lze proto chápat jako funkční celek navzájem spojených institucí, které zajišťují prostředky na výstavbu [[byt|bytů]], které provádějí jejich výstavbu, které se zabývají distribucí bytů (přidělováním, prodejem, pronájmem aj.), a konečně institucí, které byty vlastní a spravují. Součástí bytového systému jsou i domácnosti lišící se svými ekon. možnostmi, skladbou, fází životního cyklu, a také svými bytovými potřebami i preferencemi. Bytové systémy jsou součástí hosp. soustav, které tvoří jejich širší rámec, určují druhy vlastnictví bytů, způsoby získávání bytů, právní vztahy mezi majiteli a různými kategoriemi uživatelů. Hosp. soustavy vymezují rovněž ekon. povahu bytů, tj. zda a v jaké míře patří nebo nepatří do kategorie zboží nebo naopak soc. služeb, nebo do různých smíšených forem těchto dvou ekon. kategorií. V moderních společnostech se reálné formy bytových systémů pohybují mezi takovými soustavami, ve kterých je maximum funkcí systému zajišťováno mechanismem trhu, a těmi, ve kterých je poměrně značná část bydlení a nákladů na bydlení zajišťována za pomoci veř. korporací (státu, obcí), příp. podniků. Extrémní typ bytového systému, kdy je bydlení zcela chápáno jako [[služby sociální|sociální služba]], se ani v sov. typech společnosti reálně nevyskytoval. Specif. úkolem ''s.b.'' je zkoumat mnohočetné efekty jednotlivých typů bytových systémů na jiné oblasti společnosti, např. na soc. a geogr. mobilitu, na důsledky ve sféře práce, volného času, v rozpočtech domácností aj. Na další stránky s-gie bytových systémů upozornil již ''R. K. Merton'': na analýzu rolí, kterou hrají různí aktéři při výstavbě, distribuci, správě a užívání bytů.

Ad ''2.'' Druhá část ''s.b.'', která se zabývá vztahy mezi domácnostmi na jedné straně a obydlím na straně druhé, souvisí nepochybně jednak s rozvojem funkcionalistické teorie v architektuře, jednak s rozvojem s-gických a soc.-ekologických prací, které se zaměřily na to, jak se přizpůsobují rodiny a lidé obecně různým složkám obytného prostředí, a prací, které zkoumají potřeby a preference domácností, pokud jde o bydlení. Tyto potřeby a preference úzce souvisejí se změnami v životních okruzích vně samotného bydlení. Jde zejm. o změny v oblasti práce, životní úrovně, struktury a funkcí rodiny, volného času a také v oblasti tzv. bytových technik. V podstatě se v této části ''s.b.'' zkoumají vzájemné interakce mezi domácnostmi a jejich obydlím a aplikace těchto poznatků na max. konkrétní definování přiměřenosti bytů a domů potřebám a preferencím jednotlivých kategorií obyv. Obvykle se v soudobé ''s.b.'' míra této přiměřenosti zkoumá empir., tj. analýzou samotného procesu bydlení pomocí baterie objektivních metod. Vedle toho se přiměřenost odhaduje na základě odhadu vývoje vněbytových determinant. K standardním metodám ''s.b.'' patří analýza dělení prostoru mezi členy domácnosti, analýza rozestavění nábytku, analýza užívání bytů, domů a jejich okolí z hlediska času. Dalším prostředkem je např. studium nekonformního užívání bytů a zařízení bytů i domů. Tyto objektivní metody jsou doplňovány zkoumáním preferencí forem bydlení, druhů domů, preferencí různých typů půdorysů a vybavení bytů i domů. Všechny tyto metody specif. pro ''s.b.'' jsou doplňovány standardní analýzou podle nejdůležitějších s-gických kategorií, tj. soc. postavení, fáze životního cyklu, vzdělání, velikosti [[sídlo|sídla]] a jeho typu.

Ad ''3.'' Třetím okruhem ''s.b.'' je zkoumání soc. vztahů, které sice souvisejí s bydlením, či přesněji s [[bydliště|bydlištěm]], avšak přesahují rámec bytů jednotlivých domácností. Jde o poznatky o „bydlení v širším slova smyslu“, čili o procesech, které jsou spojeny s denním provozem domácností a se vztahy mezi osobami a domácnostmi, které prostorově sousedí. Zahrnuje to jednak zkoumání účinků bydlení v různých druzích obytných domů, při rozdílném uspořádání obytných domů navzájem, tj. při různých formách zástavby, při rozdílném umístění vchodů do budov, při rozdílném uspořádání komunikací uvnitř i vně budov, při různých velikostech a výškách domů a při řadě dalších parametrů bezprostředního obytného prostředí. V tomto přístupu se rovněž zkoumá obrácený vztah, tj. nároky uživatelů na uspořádání obytného prostředí z hlediska proměn práce, životního způsobu domácností, životní úrovně, technologií a také hodnot. Tato část ''s.b.'' úzce navazuje na příbuzný okruh sociologie města – na výzkum struktury a funkce lokálních společenství a zejm. [[sousedství]] v soudobých městech. Velice často jde přitom o poznatky, které mohou význ. způsobem orientovat teorii i praxi stavby měst.

Ad ''4.'' Bydlení je nepochybně také oblastí hodnot, hodnotových orientací a postojů, příp. preferencí, jak dokazují práce spadající do čtvrtého okruhu ''s.b.'' Navazují na etnografické a kult.-antropol. studie o obydlí v různých typech společenství. Pro tuto oblast měly klíčovou roli práce ''N. Eliase'' o procesu civilizování a o dvorní společnosti. ''Elias'' v nich především ukázal, jak se v bydlení sekulárně projevuje tendence k většímu [[soukromí]]. Novější empir. práce poukazují na to, že v evrop. a am. společnostech lze rozlišit ve sféře bydlení poměrně pestrou škálu hodnotových orientací, které se sdružují do 4 hlavních typů kult. vzorců zdůrazňujících hodnoty tradiční, ekon., symbolické a soc. prestižní.

Ad ''5.'' Nejnovější a dosud nejméně rozvinutou složkou ''s.b.'' je [[sociologie architektury]] obytného prostředí a s-gická ''sémiotika bydlení'', která je úzce spojena s předchozím okruhem analýzy role hodnot v bydlení. Zabývá se v podstatě dvěma skupinami otázek: jednak analýzou působení architektury jako systému znaků a informací na jednání a chování lidí, jednak s-gickou interpretací znaků a symbolů zprostředkovaných architekturou.

<div class="translations">
sociology of housing
sociologie de l'habitation
Wohnsoziologie
sociologia abitativa
</div>

Literatura: ''Černoušek, M.'': Psychologie životního prostředí. Praha 1986; ''Donnison, D.'' – ''Ungerson, C.'': Housing Policy. London 1982; ''Elias, N.'': Über den Prozess der Zivilisation. Bern 1969; ''Gans, H.'': People, Plans, and Policies. New York 1991; ''Hamm, B.'' – ''Jalowiecki, B.'' eds.: The Social Nature of Space. Varšava 1990; ''Honzík, K.'': Tvorba životního slohu. Praha 1946; ''King, A.'': Buildings and Society. London 1980; ''Musil, J.'': Sociologie bydlení. Praha 1971; ''Rapoport, A.'': The Meaning of the Built Environment. London 1980.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Musil Jiří|Jiří Musil]]'' 
[[Kategorie:Aut: Musil Jiří]]
[[Kategorie:Terminologie/životní styl a volný čas]]
[[Kategorie:Oblasti a disciplíny sociologie]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 20: / Řádek 20: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Černoušek, M.'': Psychologie životního prostředí. Praha 1986; ''Donnison, D.'' – ''Ungerson, C.'': Housing Policy. London 1982; ''Elias, N.'': Über den Prozess der Zivilisation. Bern 1969; ''Gans, H.'': People, Plans, and Policies. New York 1991; ''Hamm, B.'' – ''Jalowiecki, B.'' eds.: The Social Nature of Space. Varšava 1990; ''Honzík, K.'': Tvorba životního slohu. Praha 1946; ''King, A.'': Buildings and Society. London 1980; ''Musil, J.'': Sociologie bydlení. Praha 1971; ''Rapoport, A.'': The Meaning of the Built Environment. London 1980.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Musil Jiří|Jiří Musil]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Musil Jiří|Jiří Musil]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Musil Jiří]]
 [[Kategorie:Terminologie/životní styl a volný čas]]
 [[Kategorie:Oblasti a disciplíny sociologie]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Sociologie bydlení - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server