ZRN v 4. 3. 2018, 14:53

2018-03-04T14:53:46Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:28Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:56:21Z

import na produkční server

Nová stránka

sociologie dítěte – disciplína zabývající se soc. postavením, rolí, problémy ''dítěte'', resp. dětmi jako soc. skupinou a v souvislosti s tím i [[dětství|dětstvím]] jako význ. součástí [[cyklus životní|životního cyklu]] člověka. Teor. i metodol. přístupy ''s.d.'' jsou velmi málo rozvinuty, pěstuje se zatím většinou v empir. poloze. Studie o dětech lze nalézt ovšem i v psychologii, soc. psychologii, dětské psychiatrii, pediatrii, pedagogice. Dítě jako člen společnosti je propojeno s činností řady spol. institucí, a proto je nutno přistupovat k němu interdisciplinárně. Význam ''s.d.'' stoupá s uvědoměním si skutečnosti, že děti stojí v centru a ne na periferii soc. systému, že musí být akceptovány jako plnohodnotní členové společnosti. Tradičně se k dětem přistupuje prostřednictvím [[rodina|rodiny]] a [[škola|školy]], proto se jimi zabývá [[sociologie rodiny]] a [[sociologie výchovy]]. Mezi dnes již tradiční s-gické přístupy k dětem patří přístup z hlediska „dětských potřeb“ a z hlediska „potřeb organizované společnosti“, v jejichž rámci je dítě obvykle považováno za odlišné ve srovnání s dospělým jedincem, a to především tím, že je „nehotové“ (viz např. ''K. Davis''). Důraz bývá kladen na „integraci dětí do sociálního světa“, přičemž je dítě vymezováno pomocí toho, čím není, ale čím se teprve stane, tedy tím, čím bude jako dospělé. Je líčeno jako „pre-sociální“ či „potenciálně sociální“ a sledováno v procesu [[socializace]].

Pojem socializace se stal zákl. kategorií, jejímž prostřednictvím se přistupuje k dětství a dětem, a to nejen při zkoumání rodiny, rodičovství, výchovy apod., ale i zkušenosti „býti dítětem“. Tento přístup má rysy s-gického determinismu, neboť nezkoumá dítě jako účastníka své vlastní socializace, jako soc. aktéra vstupujícího do konstituování soc. vztahů, ale jako pasivní objekt, který je plně pod vlivem vnějších faktorů (viz např. ''W. Blatz''). Děti jsou vlastně považovány za ''marginální skupinu'', za spol. [[menšina|menšinu]], která nemá žádnou moc. Hlavním dnešním problémem, kterým se zabývá ''s.d.'', je proto adekvátní začlenění dětí do soc. kontextu, sledování jejich reálných soc. pozic, způsobů, jakými jsou produkovány a reprodukovány, vlivů, které na ně působí, jejich schopností přizpůsobovat si soc. podmínky a projevů intergenerační reciprocity v rozličných oblastech života. ''S.d.'' musí konfrontovat hledisko dítěte s hlediskem společnosti, roli dítěte jako subjektu a objektu, sledovat, co se od dětí očekává a co jim společnost poskytuje, nakolik je ochraňuje a nakolik jsou vystaveny tlaku spol. požadavků, jaké je reálné místo dítěte v rodině, ve škole a v soc. struktuře vůbec, jaká je soc. podstata dětství a dospívání, kdy mladý člověk přestává být dítětem, kdy přejímá plný status dospělého, jaké změny jeho soc. statusu jsou s tím spojené atd. ''S.d.'' musí přistupovat k dětem jako k aktivním členům společnosti, jako k soc. skupině s vlastními specifiky, potřebami a právy.

Předmětem ''s.d.'' je postižení celého komplexu soc. faktorů, které vytvářejí konkrétní hist. formu dětství, ale také postižení zpětného vlivu dětství na bezprostřední i širší [[prostředí sociální|sociální prostředí]]. Podle ''I. S. Kona'' ''s.d.'' zkoumá: ''1.'' postavení dětí ve společnosti, jejich soc. status, způsob života, vztahy k dospělým, instituce a metody výchovy; ''2.'' syntetické obrazy dítěte v kultuře a masových komunikačních prostředcích, socionormativní představy o věkových kategoriích a jejich vlastnostech, kritériích zralosti apod.; ''3.'' kultury dětství, vnitřní svět dítěte, zaměření jeho zájmů, dětského přijímání společnosti dospělých atd. V centru s-gické analýzy dosud stojí: ''a)'' instituce socializace a metod připojování dětí ke kultuře, specif. zákonitosti rozvoje člověka v dané společnosti, zejm. vzhledem k zvláštnostem sociokult. prostředí, mechanismy a procesy [[enkulturace]] a [[akulturace]]; ''b)'' vzájemná provázanost mezi výchovou dětí a typem soc. struktury a kultury daného společenství (např. problémy, kdo a jak určuje cíle a prostředky výchovy, jak vzájemně koexistují zvl. instituce socializace, jakým způsobem jsou korigovány či kontrolovány jejich výsledky apod.); ''c)'' vazba mezi stylem výchovy dětí a modální osobností dospělého člověka, která se studuje v kombinaci s-gických a psychol. či soc.-psychol. metod.

<div class="translations">
sociology of the child
sociologie de l'enfant
Soziologie des Kindes
sociologia infantile
</div>

Literatura: ''Alanen, L.'': Rethinking Childhood. ''Acta'' Sociologica, 1988, č. 1; ''Bártová, E.'': Sociologie dětství. Úvaha o disciplíně. ''Sociologický'' časopis, 1979, č. 3–4; ''Bláha, A.'': Sociologie dětství. Brno 1946; ''Kon, I. S.'': Rebjonok i obščestvo. Moskva 1988; ''The Sociology'' of Childhood. ''International'' Journal of Sociology, 1987, 3; ''Wallner, E. M.'' – ''Pohler-Funke, M.'': Soziologie der Kindheit. Heidelberg 1978.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Navarová Hana|Hana Navarová]]'' 
[[Kategorie:Aut: Navarová Hana]]
[[Kategorie:Oblasti a disciplíny sociologie]]
[[Kategorie:Terminologie/pohlaví, rodina, životní cyklus]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 </div>
-<span class="section_title">Literatura:</span> ''Alanen, L.'': Rethinking Childhood. ''Acta'' Sociologica, 1988, č. 1; ''Bártová, E.'': Sociologie dětství. Úvaha o disciplíně. ''Sociologický'' časopis, 1979, č. 3–4; ''Bláha, A.'': Sociologie dětství. Brno 1946; ''Kon, I. S.'': Rebjonok i obščestvo. Moskva 1988; ''The Sociology'' of Childhood. ''International'' Journal of Sociology, 1987, 3; ''Wallner, E. M.'' – ''Pohler-Funke, M.'': Soziologie der Kindheit. Heidelberg 1978.
+<span class="section_title">Literatura:</span> ''Alanen, L.'': Rethinking Childhood. ''Acta Sociologica'', 1988, č. 1; ''Bártová, E.'': Sociologie dětství. Úvaha o disciplíně. ''Sociologický časopis'', 1979, č. 3–4; ''Bláha, A.'': Sociologie dětství. Brno 1946; ''Kon, I. S.'': Rebjonok i obščestvo. Moskva 1988; ''The Sociology of Childhood''. ''International Journal of Sociology'', 1987, 3; ''Wallner, E. M.'' – ''Pohler-Funke, M.'': Soziologie der Kindheit. Heidelberg 1978.
 ''[[:Kategorie:Aut: Navarová Hana|Hana Navarová]]''<br />

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Alanen, L.'': Rethinking Childhood. ''Acta'' Sociologica, 1988, č. 1; ''Bártová, E.'': Sociologie dětství. Úvaha o disciplíně. ''Sociologický'' časopis, 1979, č. 3–4; ''Bláha, A.'': Sociologie dětství. Brno 1946; ''Kon, I. S.'': Rebjonok i obščestvo. Moskva 1988; ''The Sociology'' of Childhood. ''International'' Journal of Sociology, 1987, 3; ''Wallner, E. M.'' – ''Pohler-Funke, M.'': Soziologie der Kindheit. Heidelberg 1978.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Navarová Hana|Hana Navarová]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Navarová Hana|Hana Navarová]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Navarová Hana]]
 [[Kategorie:Oblasti a disciplíny sociologie]]
 [[Kategorie:Terminologie/pohlaví, rodina, životní cyklus]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Sociologie dítěte - Historie editací

ZRN v 4. 3. 2018, 14:53

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server