Sociologie dramaturgická - Historie editací

imported>Admin: Přidána poslední věta Viz též heslo společnost spektakulární v Petruskových Společnostech (2006)

2020-09-21T06:16:59Z

Přidána poslední věta Viz též heslo společnost spektakulární v Petruskových Společnostech (2006)

ZRN v 4. 3. 2018, 14:54

2018-03-04T14:54:56Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:28Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:56:21Z

import na produkční server

Nová stránka

sociologie dramaturgická – (z řec. drama = děj, to z drao = jednám) – ''1.'' v obecném slova smyslu s-gická perspektiva, která přenáší z běžného a teatrologického jazyka do s-gie metaforu, že život je divadlo, a využívá celou teatrologickou metaforiku (scéna, předscéna, režie, dramaturg, dramaturgie, role, hra, výkon, prezentace, divák, aplaus, uznání, dění za scénou, kulisy, rekvizity atd.) k popisu soc. situací; ''2.'' ve specif. významu s-gická koncepce poprvé navržená ''Ervingem Goffmanem'' v implicitní polemice s tehdy převládajícími paradigmaty – parsonsovským strukturalismem a lazarsfeldovským empirismem. ''Goffman'' vycházel ze dvou zákl. zdrojů, z tradice am. [[interakcionismus symbolický|symbolického interakcionismu]] ''G. H. Meada'' a ze studia ''Durkheimovy'' analýzy rituálů v elementárních formách náb. života. ''Goffman'' vzal metaforu o soc. [[role|roli]], kterou do s-gie zavedl ''R. Linton'', a přenesl ji zpět na jeviště, na scénu, tzn. že analýzu chování v roli začlenil do celého kontextu teatrální metaforiky. Východiskem zkoumání je [[interakce sociální|sociální interakce]] na úrovni bezprostředního, face-to-face kontaktu, kterou lze chápat jako sérii mikrodramat, v nichž aktéři prezentují sebe sama s cílem dosáhnout akceptace u svého interakčního partnera nebo u diváctva, tj. těch, kteří interakční situaci pozorují, ačkoliv se v ní aktivně neúčastní. Předmětem ''Goffmanova'' zkoumání je tedy ta kategorie událostí, k níž dochází za přítomnosti druhých osob a v důsledku jejich přítomnosti. Přítomnost jiných lidí mění každou lidskou aktivitu ve výstup, ve výkon role, v předvádění sebe sama, takže nejde jenom o to, co člověk na scéně, tj. za přítomnosti jiných dělá, ale také o to, jaký dojem vyvolává. Celý život se snažíme vyvolat dobrý dojem a uchovat si přitom vlastní identitu.

V ''Goffmanově'' pojetí soc. života jako scény je důležité rozlišení toho, co se děje viditelně (front stage) a co se odehrává za scénou (back stage). Většina soc. situací, ale i prostorové uspořádání má obě tyto stránky, vnějškově viditelnou a skrývanou, intimní, důvěrnou. Protože těžištěm analýzy je interakce face-to-face, rozhodující roli nutně hraje zkoumání konverzace a konverzačních rituálů. ''Goffman'' zavádí pojem rámec (frame) pro označení skryté množiny pravidel, jimiž se naše interakce a konverzace řídí, aniž jsme si toho vědomi. Tyto rámce jsou tak hluboce zakořeněny a habitualizovány, že je nutné je teprve systematickým pozorováním odhalit a identifikovat – v tom je jeden z cílů ''s.d.'' Ve formulaci ''Goffmanově'' nejde o to zkoumat to, co každý ví, ale jak každý ví to, co ví. Proti námitce, že ''s.d.'' redukuje s-gii na psychologii, ''Goffman'' zdůrazňuje, že každá interakce se samozřejmě děje v určitém makrostrukturálním kontextu, který však v případě ''s.d.'' není předmětem analýzy. Interakční řád má podle ''Goffmana'' tyto zákl. jednotky: osoby, kontakty, setkání (encounters), představení na scéně (platform performance) a slavnostní příležitost. Ve všech těchto případech jde o to, jak jedinec vytváří o sobě dojem, jak se prezentuje jiným. ''Goffman'' odmítá jít za [[maska|masku]], kterou jedinec v roli na sobě má, zajímá ho hra sama. ''S.d.'' je význ. příspěvkem k analýze každodennosti, ačkoliv nevychází vědomě z fenomenologické inspirace. Husserlovský [[Lebenswelt]] v ''s.d.'' nehraje žádnou roli, ''s.d.'' není ani pojmově, ani metodol. nijak komplikovaná, a ačkoliv se předstíráním sama zabývá, o sobě nepředstírá nic. Byla předmětem kritiky jak ze strany teor. sociologů (zejm. ''A. W. Gouldnera''), kteří ''s.d.'' vytýkali nezájem o soc. struktury a organizace, tak ze strany metodologů, kteří poukazovali na její vědomou nereprezentativnost, skicovitost, anekdotičnost. Metodol. ''s.d.'' navazuje na tradici [[škola chicagská|chicagské školy]], k níž se vědomě hlásí, a samozřejmě na tradice etnologické a kult. antropol. Podle některých autorů je ''Goffman'' spíše etnologem, který zkoumá soudobé lidstvo jako kmen.

<div class="translations">
dramaturgical sociology
sociologie dramaturgique
dramaturgische Soziologie
sociologia dell' approccio drammaturgico
</div>

Literatura: ''Goffman, E.'': The Presentation of the Self in Everyday Life. Garden City 1959; ''Goffman, E.'': The Asylums. Garden City 1961; ''Goffman, E.'': Stigma. Englewood Cliffs, N.Y. 1963; ''Goffman, E.'': Interaction Rituals. New York 1967; ''Goffman, E.'': Frame Analysis. New York 1974; ''Goffman, E.'': The Interaction Order. ''American'' Sociological Review, ''48'', 1983, č. 1.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]'' 
[[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
[[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 </div>
-<span class="section_title">Literatura:</span> ''Goffman, E.'': The Presentation of the Self in Everyday Life. Garden City 1959; ''Goffman, E.'': The Asylums. Garden City 1961; ''Goffman, E.'': Stigma. Englewood Cliffs, N.Y. 1963; ''Goffman, E.'': Interaction Rituals. New York 1967; ''Goffman, E.'': Frame Analysis. New York 1974; ''Goffman, E.'': The Interaction Order. ''American'' Sociological Review, ''48'', 1983, č. 1.
+<span class="section_title">Literatura:</span> ''Goffman, E.'': The Presentation of the Self in Everyday Life. Garden City 1959; ''Goffman, E.'': The Asylums. Garden City 1961; ''Goffman, E.'': Stigma. Englewood Cliffs, N.Y. 1963; ''Goffman, E.'': Interaction Rituals. New York 1967; ''Goffman, E.'': Frame Analysis. New York 1974; ''Goffman, E.'': The Interaction Order. ''American Sociological Review'', ''48'', 1983, č. 1.
 ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Goffman, E.'': The Presentation of the Self in Everyday Life. Garden City 1959; ''Goffman, E.'': The Asylums. Garden City 1961; ''Goffman, E.'': Stigma. Englewood Cliffs, N.Y. 1963; ''Goffman, E.'': Interaction Rituals. New York 1967; ''Goffman, E.'': Frame Analysis. New York 1974; ''Goffman, E.'': The Interaction Order. ''American'' Sociological Review, ''48'', 1983, č. 1.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
 [[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]]
 [[Kategorie:VSgS]]