imported>Admin: Přidána poslední věta Viz též heslo společnost postemocionální v Petruskových Společnostech (2006)

2020-09-21T06:16:59Z

Přidána poslední věta Viz též heslo společnost postemocionální v Petruskových Společnostech (2006)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:29Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:56:21Z

import na produkční server

Nová stránka

sociologie emocí – velmi mladý s-gický obor, který se začal rozvíjet ve třech zákl. vazbách – ve vazbě na interpretativní obrat v s-gii (viz [[sociologie interpretativní]]), který zdůraznil význam [[každodennost|každodennosti]] a tedy i emocionálních projevů v běžné interakci, ve vazbě na feministickou sociologii a na rozvoj [[sociobiologie]], která zkoumá mj. biol. a genetické souvislosti zákl. lidských emocí – egoismu a [[altruismus|altruismu]]. ''S.e.'' se zabývá podle ''Arlie Hochschildové'' (jejíž kniha ''The Managed Heart'' z r. 1983 se dnes již pokládá za klasické dílo ''s.e.'') tím, jak společnost tvoří, užívá a posiluje emoční pravidla, jinak řečeno, jak vznikají soc. [[city]], jak jsou soc. konstruovány, udržovány a měněny. Studium citů a emocí není ovšem v s-gii novým tématem, nový je pouze kontext (zejm. feministický, postmoderní a interpretativní) a způsob bádání a prezentace (od čisté esejistiky k čistému empirismu). U ''A. Comta'' nacházíme úvahy o roli emocí v kontextu jeho náboženství humanity (viz [[náboženství pozitivistické]]), u ''K. Marxe'' značně marginálně v souvislosti s tvorbou [[vědomí třídní|třídního vědomí]], u ''É. Durkheima'' v souvislosti s jeho obecným zájmem o integrační procesy a konkrétním zájmem o formy [[solidarita|solidarity]], mimořádnou pozornost roli emocí a mimoracionálních činitelů vůbec věnoval ''V. Pareto''. ''G. Le Bon'' a ''G. Tarde'' se zabývali emocemi v souvislosti s analýzou davového chování (viz [[dav]]) a [[nápodoba|nápodoby]], ''G. Simmel'' dokonce v celé řadě souvislostí, mj. s módou (viz [[sociologie módy]]), ''Ch. H. Cooley'' poukázal na význam emočních pout v primárních skupinách, ''J. L. Moreno'' navrhl způsob měření emocionálních vztahů v mikrostrukturách atd. Dnes jde dílem o rozvoj těchto podnětů (navazuje se zejm. na ''Simmela'', ale i na ''Durkheima'' a částečně na ''Pareta''), dílem o otevírání nových problémů a detailní zkoumání jednotlivých druhů konkrétních, zejm. vyšších citů.

V ''s.e.'' se odráží současná paradigmatická struktura s-gie tak, že existují 4 vyhraněné odlišné přístupy ke zkoumání emocí, založené na: ''a)'' [[teorie sociální směny|teorii sociální směny]] (projevy emocí jsou součástí transakčních směnných aktů, jsou odměnami a tresty), ''b)'' teorii [[konflikt sociální|sociálního konfliktu]] (vztah emocí k soc. makrostrukturám, zejm. emoční projevy mezi nepřátelskými skupinami), ''c)'' [[interakcionismus symbolický|symbolickém interakcionismu]] (emoce jako symbolické projevy, vůči nimž lidé jednají na základě svých interpretací), ''d)'' [[sociobiologie|sociobiologii]] (genetická, biol. či chemická determinace emocí). ''Carol Z. Stearsová'' vytýká soudobé ''s.e.'', že ignoruje obrovskou psychol., antropol. a hist. literaturu k tématu, což je pravda jen částečně: existují rozsáhlé hist.-s-gické studie např. o [[láska|lásce]] (''S. Seidman'': ''Romantic Longins: Love in America 1830–1980'' aj.).

''S.e.'' se zabývá: ''1.'' soc. konstrukcí citů; ''2.'' vyjadřováním citů a kult. diferencemi v emočních projevech; ''3.'' skup. diferencovanými interpretacemi emocí a skup. reakcemi na emocionální projevy; ''4.'' rolí emocí ve skup. a davovém chování; ''5.'' vlivem makrostrukturálních charakteristik na vznik či útlum emocí a na způsoby jejich projevování. Dnes je k dispozici řada monografických studií z této oblasti. Empir. byly prokázány vztahy mezi pozitivním emocionálním stavem a tendencí k [[chování prosociální|prosociálnímu chování]] na jedné straně a k odmítnutí pomoci plynoucímu z pocitu moci na straně druhé a mezi negativním emocionálním stavem a tendencí k agresivitě, event. k sebevražednému jednání atd. (''M. R. Cunningham''). ''T. Sheff'' se ve studii ''Shame and Conformity'' (1988) pokusil prokázat naprosto klíčovou roli studu jako prostředku, jímž společnost reguluje ostatní emoce, v čemž měl ale předchůdce v ''Maxu Schellerovi'' (''O studu'', čes. 1993). ''Nicholas Tavuchis'' v knize ''Mea Culpa: A Sociology of Apology and Reconciliation'' (1991) ukazuje význam pocitu lítosti a výčitek svědomí v proceduře omluvy, v čemž má předchůdkyni např. v ''Hannah Arendtové'', podle níž je omluva jediný lidský způsob, jak vrátit zpět čas. Z hlediska specif. psychol. se emocemi v soc. kontextu zabývá renomovaný badatel emocí ''Richard S. Lazarus'' (''Emotion and Adaptation'', 1991). Na příkladu knihy ''Anthonyho Walshe'' ''The Science of Love: Understanding Love and Its Effects on Mind and Body'' (1991) lze doložit spor mezi spíše biosoc. a spíše interpretativisticky orientovanou ''s.e.'' ''Walsh'' rozlišuje „skin love“ (dotyková láska, role doteku v dětství, socializace emocí), „kin love“ (zejm. problém absence a deprivace lásky na základě fyzického handicapu nebo makrostrukturálně defektní společnosti) a „in love“ (romantická láska, ale taky chemie lásky, žárlivost jako biosoc. fenomén). Proti tomu namítá ''Mark Hutter'', že [[láska|lásku]] lze vyložit povýtce jako symbolickou a soc. konstrukci, láska sama o sobě nemá význam: city a emoce vůbec mohou být interpretovány a označeny jen v procesu participace a komunikace. Tématu označování (viz [[labelling]]) v soc. konstrukci citů se věnuje ''Peggy A. Thoitsová'', soc. konstrukcí emocí obecněji ''Steven L. Gordon''. ''Norman Denzin'' se zabývá soustavně fenomenologií emocí, zejm. v souvislosti s liter. a filmovou tvorbou, řada feministicky orientovaných socioložek téma emocí uvádí do kontextu analýzy [[prostituce]], pornografie atd., ''R. Collins'' a ''T. D. Kemper'' poněkud nadsazují význam citů jako interakčních [[rituál|rituálů]], které demonstrují především status a moc, podobně jednostranně k ''s.e.'' přistupuje ''Michael Hammond'' (emoce jako nástroj maximalizace rozkoše). ''S.e.'' souvisí úzce se s-gií [[tělo|těla]], [[sociologie módy|sociologií módy]], dnes i se [[sociologie reklamy|sociologií reklamy]], masových médií a [[kultura masová|masové kultury]]. Dosti podrobně se např. zkoumal proces emočního oslabení vnímání agrese v souvislosti s audiovizuální agresivitou, podrobně se zkoumá stres jako emocionální stav a jako příznak moderní doby.

<div class="translations">
sociology of emotions
sociologie des émotions
Soziologie der Emotionen
sociologia delle emozioni
</div>

Literatura: ''Hochschild, A. R.'': The Managed Heart: Commercialization of Human Feeling. Berkeley and Los Angeles 1983; ''Kemper, T. D.'': Research Agendas in the Sociology of Emotions. New York 1990.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]'' 
[[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
[[Kategorie:Oblasti a disciplíny sociologie]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Hochschild, A. R.'': The Managed Heart: Commercialization of Human Feeling. Berkeley and Los Angeles 1983; ''Kemper, T. D.'': Research Agendas in the Sociology of Emotions. New York 1990.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
 [[Kategorie:Oblasti a disciplíny sociologie]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Sociologie emocí - Historie editací

imported>Admin: Přidána poslední věta Viz též heslo společnost postemocionální v Petruskových Společnostech (2006)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server