ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo škola formalistická v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

2018-11-10T18:18:40Z

Přidána poslední věta Viz též heslo škola formalistická v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:29Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:56:22Z

import na produkční server

Nová stránka

sociologie formální – tendence, která vznikla na přelomu 19. a 20. st. a předpokládá stejnorodost spol. jevů v takové míře, že není třeba zkoumat jejich konkrétní hist. obsahy, nýbrž stačí postihnout jejich formy, aby bylo dosaženo vyčerpávajícího poznání spol. skutečnosti. Má jít o jakousi analogii geometrie, která také zkoumá formy geometrických těles bez ohledu na jejich individ. zvláštnosti. Uvnitř ''s.f.'' existovala jednotlivá odvětví v závislosti na tom, na kterou stránku spol. života se jednotliví autoři zaměřili, např. s-gie forem spol. seskupení, forem soc. činnosti, forem spol. procesů apod. Podle této teorie se obsahem spol. jevů a procesů zabývají jednotlivé konkrétní vědy, zatímco úkolem s-gie je zkoumání čistých forem a stanovení zákonů, jimiž se formální vztahy řídí. Tendence k takovému formalismu se poprvé objevila v díle ''F. Tönniese'', zejm. v té jeho části, kterou sám nazval „čistou sociologií“. Nechápal ji jako disciplínu, jejímž úkolem je popis konkrétní spol. skutečnosti. Formy, jimž připisoval při poznávání společnosti tak význ. místo, nevyvozoval z objektivní reality, protože jsou smyslově nezachytitelné, jsou výtvorem rozumu a jsou v tomto smyslu přirovnatelné k ''Weberovým'' [[typ ideální|ideálním typům]]. Pokud se sociolog zabývá čistou s-gií, zůstává podle ''Tönniese'' na úrovni abstrakce. Teprve v rámci aplikované a empir. s-gie, které ''Tönnies'' považoval za další složky svého s-gického systému, se sociolog přibližuje konkrétním soc. jevům, přičemž využívá formy vytvořené čistou s-gií, pomocí nichž vnáší do masy zkušenostních dat určitý řád. Z tohoto hlediska je ''Tönniesova'' koncepce příbuzná s koncepcemi novokantovskými.

Vlastním zakladatelem, tvůrcem a nejvýzn. představitelem ''s.f.'' byl ''G. Simmel''. Na rozdíl od těch sociologů, kteří se domnívali, že předmětem s-gie jsou všechny spol. jevy, ''Simmel'' předmět s-gie zúžil a vymezil jej pouze jako zkoumání forem zespolečenštění, čímž se distanoval od problemaiky spol. života jako celku i od problematiky makros-gické. Východiskem jeho úvah o společnosti je rozlišení formy a obsahu spol. jevů. Ve spol. skupinách, jejichž cíle a význam mohou být velmi rozdílné, se podle něho setkáváme se vztahy mezi jedinci, jež mohou být z formálního hlediska totožné. Jde o vztahy podřízenosti a nadřízenosti, o rivalizaci, nápodobu, dělbu práce, vytváření stran, reprezentaci, vnitřní konsolidaci a mnoho jiných jevů, které existují ve státě, náb. pospolitosti, ve skupině spiklenců, ve svazu realizujícím ekon. cíle, v uměl. škole, v rodině apod. Nezávisle na tom, jak značně rozmanité zájmy vedou ke vzniku těchto spol. výtvorů, formy, v nichž se realizují, mohou být totožné. Jakkoli se ''Simmel'' nedomníval, že celá s-gie má být zkoumáním forem zespolečenštění bez ohledu na podmínky místa a času, považoval nesporně právě tento její úkol za nejdůležitější. Právě v tomto smyslu přirovnával s-gii ke geometrii, resp. ke gramatice spol. života. Přes klíčový význam, jaký pojem ''forma'' v jeho s-gii má, nikde jej přesně nevymezil a používal jej velmi volně. Napsal dokonce, že to, co je z jednoho hlediska formou, z jiného je obsahem, a že rozdíl mezi těmito dvěma kategoriemi není rozdílem zásadním, ale pouze rozdílem stupně. Ani v ''Simmelově'' s-gii nebyly formy chápány jako obecné pojmy, k nimž se dospívá cestou generalizace a abstrakce, ale jako výtvory rozumu, jejichž úkolem je vnášet do chaosu hist. reality trvalé prvky podřízené racionální kontrole. Na ''Simmelovo'' dílo navázal další představitel ''s.f.'' ''L. von Wiese'', který se pokusil vytvořit logicky propracovaný systém ''s.f.'', v němž klíčovou úlohu hrály formální znaky spol. procesů a kolektivit (mas, skupin a abstraktních seskupení). Určité rysy formalismu lze najít rovněž v díle ''C. Bouglého'', ''R. P. Parka'', ''A. Vierkandta'' a ''G. Gurvitche''.

<div class="translations">
formal sociology
sociologie formelle
formale Soziologie
sociologia formale
</div>

Literatura: ''Ashley, D.'' – ''Orenstein, D. M.'': Sociological Theory. Classical Statements. Boston 1985; ''Simmel, G.'': (1908) Soziologie. Untersuchnungen über die Formen der Vergesellschaftung. Berlin 1958; ''Szacki, J.'': Historia mysli socjologicznej. Díl 2. Warszawa 1981; ''Szczepański, J.'': Sociológia. Vývin problematiky a metód. Bratislava 1967; ''Tönnies, F.'': (1931) Einführung in die Soziologie. Stuttgart 1965; ''Wiese, L. von'': (1924–1929) System der allgemeinen Soziologie, 2 sv. Berlin 1966.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Sedláček Jan|Jan Sedláček]]'' 
[[Kategorie:Aut: Sedláček Jan]]
[[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Ashley, D.'' – ''Orenstein, D. M.'': Sociological Theory. Classical Statements. Boston 1985; ''Simmel, G.'': (1908) Soziologie. Untersuchnungen über die Formen der Vergesellschaftung. Berlin 1958; ''Szacki, J.'': Historia mysli socjologicznej. Díl 2. Warszawa 1981; ''Szczepański, J.'': Sociológia. Vývin problematiky a metód. Bratislava 1967; ''Tönnies, F.'': (1931) Einführung in die Soziologie. Stuttgart 1965; ''Wiese, L. von'': (1924–1929) System der allgemeinen Soziologie, 2 sv. Berlin 1966.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Sedláček Jan|Jan Sedláček]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Sedláček Jan|Jan Sedláček]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Sedláček Jan]]
 [[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Sociologie formální - Historie editací

ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo škola formalistická v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server