Sociologie japonská - Historie editací

ZRN v 4. 3. 2018, 15:14

2018-03-04T15:14:28Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:30Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:56:23Z

import na produkční server

Nová stránka

sociologie japonská – má poměrně dlouhou, více než stoletou historii. V průběhu přechodu od feudální společnosti a systému „han“ (1603–1869) k moderní centralizované vládě Meiji (1868–1912) Japonsko rychle přijímalo spolu s přír. vědou a novými technologiemi také proudy záp. kultury, filozofie a s-gie. Už v r. 1811 se Setai – gaku (= věda o stavech světa obecně) stala formální součástí učebních plánů na ''Tokijské univerzitě'', nejstarší nár. univerzitě v Japonsku. Stálé místo lektora s-gie bylo ustaveno v r. 1893. V průběhu éry Meiji měly vliv na Japonskou s-gii práce ''H. Spencera'', a ''A. Comtea'' a ''J. S. Milla''. Přispěl k tomu zejm. obdivovatel japonského umění ''Ernest F. Fendlosa'', když přednášel na univerzitě v Tokiu. V dalších letech před 1. svět. válkou byla ''s.j.'' značně ovlivněna něm. s-gií a pracemi ''G. Simmela'', ''F. Tönniese'', ''T. Litta'', ''A. Vierkandta'', ''É. Durkheima'', ''G. Tardeho'', po 2. svět válce převážně am. s-gií, pracemi ''R. K. Mertona'' a ''T. Parsonse'', ale také ''M. Webera'' a ''Ch. W. Millse''. Byl založen ''Nihon Shakaigakuin'' (Japonský ústav soc. věd), který vydával 6 s-gických časopisů (1906–1912) a 10 ročenek ''Nihon Shakai Gakai'' – Japonské sociologické společnosti, která vznikla v r. 1924 a jejímž cílem bylo stát se akademickým demokr. sdružením (zůstala jedinou japonskou s-gickou organizací). Za zmínku stojí 3 dnes již klasičtí japonští sociologové: ''Yasuma Takata'', který napsal ''Principy sociologie'' (1989) a je známý svými originálními příspěvky k teor. s-gii (např. „zákonem pevné kvantity sociální asociace“); ''Teizo Doda'', který analyzoval strukturu japonské rodiny pomocí statist. analýzy dat cenzu (1937); ''Kazuta Kurauchi'', který vydal 5 svazků spisů (v japonštině), kombinoval proudy orientálního spol. myšlení s evrop. s-gií a fenomenologickou perspektivou a vytvořil unikátní teor. rámec ''s.j.''

V současné době se v Japonsku připravuje kompilace hlavních s-gických prací informujících o progresívním vývoji, rozrůzněnosti a měnícím se zaměření zájmů ''s.j.'' Výsledkem uvedení am. s-gie do Japonska je ''Koza Shakaigaku'' (10 svazků z r. 1957–58), zdůrazňující mj. analýzu masové společnosti jako hist. fáze. ''Gendai Shakaigaku Koza'' (6 sv. v l. 1963–64) a ''Koza Gendai Shakaigaku'' (3 sv. v r. 1965) reflektují marx. tradici (v menší míře je je znát i v předchozích svazcích). ''Kiso Shakaigaku'' (4 svazky z r. 1981) byla orientována více funkcionalisticky. ''Shakaigaku Koza'' (18 sv. v l. 1972–76) měla za úkol informovat o všech význ. oblastech s-gických studií. ''S.j.'' se rozvinula v poměrně rozsáhlou akademickou instituci. ''Japonská sociologická společnost'' (''JSS'') měla v r. 1992 téměř 2 500 členů. Členové obvykle patří zároveň k jedné z místních asociací (např. v Hokkaido, Tohoku, Kanto, Kansai) nebo k s-gické společnosti Nishinihon. Katedry s-gie jsou na 16 soukromých univerzitách a na jedné nár. univerzitě. 13 univerzit umožňuje postgraduální studium. V r. 1991 na těchto katedrách studovalo s-gii 6 445 studentů v denním studiu a 361 studentů v postgraduálním studiu. Dalším význ. rysem je rozvoj specializací v rámci s-gie, např. ekon. s-gie, matem. s-gie, s-gie venkova, regionální s-gie, japonsko-francouzské s-gie, japonsko-čínské s-gie, historie s-gie, s-gie osvobození člověka, ženských studií, s-gie města, kriminologie, s-gie zdraví a lékařství, s-gie masové komunikace, gerontologie, s-gie rodiny, životního prostředí, komunikace, organizace, vzdělání, deviace, sportu, práce, práva, životního běhu evrop. společností atd.

Rychlý rozvoj ''s.j.'' způsobuje, že japonští sociologové se stávají divergetními ve své teor. orientaci, ve svých zájmech a metodologii a více se specializují než dříve. V ''s.j.'' neexistuje žádné centrální zaměření studia, nebo jedno dominantní paradigma v kuhniánském smyslu. V poslední době dominují sociologové, kteří jsou orientováni směřem k fenomenologickým nebo interpretativním přístupům, ke kvalitativnímu stylu, ale i ti, kteří inklinují k matematické či formální sociologii. Pravděpodobně nejucelenější kolekcí příspěvků japonských sociologů po 2. svět. válce je ''Nihon No Shakaigaku'' (Referáty z japonské sociologie, 20 svazků v r. 1985). Nejvíce se dařilo pravděpodobně s-gii venkova, města a rodiny, vztahující se k jedinečným rysům japonské společnosti. Další oblastí studia zasluhující zvl. zmínku je soc. stratifikace a soc. mobility. V r. 1950 vstoupila ''JSS'' do mezinár. s-gické asociace (''ISA''), s níž spolupracovala na mezinár. projektu výzkumu stratifikace a mobility (v r. 1955 pod vedením ''Kunio Odaky''). Japonským sociologům se od té doby daří provádět každých 10 let celonár. výzkum soc. stratifikace a soc. mobility (''SSM''), který v r. 1965 vedl ''Saburo Yasuda'', známý ve světě svým ''Yasuda indexem'' pro míru soc. mobility (viz ''Shakai Ido No Kenkyu'' neboli Studie o sociální mobilitě, 1973). Výsledky výzkumu ''SSM'' z r. 1985, který vedl ''Atsushi Naoi'', byly publikovány ve 4 svazcích. Data z těchto výzkumů jsou velmi cenná pro komparativní analýzu. Většina z dříve zmíněných s-gických asociací publikuje vlastní časopisy nebo informační bulletiny, z nichž jsou nejrozšířenější ''Shakaigaku Hyoron'', japonská sociologická revue (1950–), oficiální časopis ''JSS'', a ''Soshioroji'' neboli Sociologie (1950–). Bibliografii japonské s-gické literatury v záp. jazycíc vypracovala ''JSS'' v r. 1990; obsahuje krátký úvod k historii ''s.j.'' v angličtině, který napsal ''N. Kawamura''. Zdůraznil v něm vztah mezi socio-polit. změnou v japonské společnosti a změnou v ''s.j.''.

<div class="translations">
Japanese sociology
sociologie japonaise
japanische Soziologie
sociologia giapponese
</div>

Literatura: ''Atarashi, M.'': Nihon Shakaigaku Eno Teigen (návrhy pro japonskou sociologii). ''Gendai'' Shakaigaku (Revue o současné sociologii), ''5'', č. 1, ''5'', č. 2, 1978; ''Atoji, Y.'' – ''Naito, K.'': Shakaigakushi (Dějiny sociologie). Tokyo 1957; ''Fukutake, T.'': Trends and Problems in Japanese Sociology. In: ''Shakaigaku'' No Hoho To Kadai (Metody a úkoly japonské sociologie). Tokyo; ''Kawamura, N.'': Nihon Shakaigakushi Kenkyu (Studia o historii japonské sociologie), 2 sv. Tokyo 1973–75; ''Naka, H.'': Sociology Today in Japan. In: ''Naka, H.'' – ''Kajitani, M.'' eds.: Shakaigaku Globaru (Globální sociologie). Tokyo 1987; ''Shakaigaku'' hyoron (monografická čísla) ''17'', 1966, č. 2, ''29'', 1987, č. 1; ''The Sociological Review'', č. 10, 1966; ''Suzuki, H.'': Sengo Nihonshakaigaku No Mondai Jyokyo (Situace sociologie v poválečném Japonsku). In: ''Toshiteki'' Sekai (Urbanismus). Tokyo 1970.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Kosaka Kenji|Kenji Kosaka]]'' 
[[Kategorie:Aut: Kosaka Kenji]]
[[Kategorie:Sociologie některých národů a států]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 </div>
-<span class="section_title">Literatura:</span> ''Atarashi, M.'': Nihon Shakaigaku Eno Teigen (návrhy pro japonskou sociologii). ''Gendai'' Shakaigaku (Revue o současné sociologii), ''5'', č. 1, ''5'', č. 2, 1978; ''Atoji, Y.'' – ''Naito, K.'': Shakaigakushi (Dějiny sociologie). Tokyo 1957; ''Fukutake, T.'': Trends and Problems in Japanese Sociology. In: ''Shakaigaku'' No Hoho To Kadai (Metody a úkoly japonské sociologie). Tokyo; ''Kawamura, N.'': Nihon Shakaigakushi Kenkyu (Studia o historii japonské sociologie), 2 sv. Tokyo 1973–75; ''Naka, H.'': Sociology Today in Japan. In: ''Naka, H.'' – ''Kajitani, M.'' eds.: Shakaigaku Globaru (Globální sociologie). Tokyo 1987; ''Shakaigaku'' hyoron (monografická čísla) ''17'', 1966, č. 2, ''29'', 1987, č. 1; ''The Sociological Review'', č. 10, 1966; ''Suzuki, H.'': Sengo Nihonshakaigaku No Mondai Jyokyo (Situace sociologie v poválečném Japonsku). In: ''Toshiteki'' Sekai (Urbanismus). Tokyo 1970.
+<span class="section_title">Literatura:</span> ''Atarashi, M.'': Nihon Shakaigaku Eno Teigen (návrhy pro japonskou sociologii). ''Gendai Shakaigaku'' (Revue o současné sociologii), ''5'', č. 1, ''5'', č. 2, 1978; ''Atoji, Y.'' – ''Naito, K.'': Shakaigakushi (Dějiny sociologie). Tokyo 1957; ''Fukutake, T.'': Trends and Problems in Japanese Sociology. In: ''Shakaigaku No Hoho To Kadai'' (Metody a úkoly japonské sociologie). Tokyo; ''Kawamura, N.'': Nihon Shakaigakushi Kenkyu (Studia o historii japonské sociologie), 2 sv. Tokyo 1973–75; ''Naka, H.'': Sociology Today in Japan. In: ''Naka, H.'' – ''Kajitani, M.'' eds.: Shakaigaku Globaru (Globální sociologie). Tokyo 1987; ''Shakaigaku hyoron'' (monografická čísla) ''17'', 1966, č. 2, ''29'', 1987, č. 1; ''The Sociological Review'', č. 10, 1966; ''Suzuki, H.'': Sengo Nihonshakaigaku No Mondai Jyokyo (Situace sociologie v poválečném Japonsku). In: ''Toshiteki Sekai'' (Urbanismus). Tokyo 1970.
 ''[[:Kategorie:Aut: Kosaka Kenji|Kenji Kosaka]]''<br />

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Atarashi, M.'': Nihon Shakaigaku Eno Teigen (návrhy pro japonskou sociologii). ''Gendai'' Shakaigaku (Revue o současné sociologii), ''5'', č. 1, ''5'', č. 2, 1978; ''Atoji, Y.'' – ''Naito, K.'': Shakaigakushi (Dějiny sociologie). Tokyo 1957; ''Fukutake, T.'': Trends and Problems in Japanese Sociology. In: ''Shakaigaku'' No Hoho To Kadai (Metody a úkoly japonské sociologie). Tokyo; ''Kawamura, N.'': Nihon Shakaigakushi Kenkyu (Studia o historii japonské sociologie), 2 sv. Tokyo 1973–75; ''Naka, H.'': Sociology Today in Japan. In: ''Naka, H.'' – ''Kajitani, M.'' eds.: Shakaigaku Globaru (Globální sociologie). Tokyo 1987; ''Shakaigaku'' hyoron (monografická čísla) ''17'', 1966, č. 2, ''29'', 1987, č. 1; ''The Sociological Review'', č. 10, 1966; ''Suzuki, H.'': Sengo Nihonshakaigaku No Mondai Jyokyo (Situace sociologie v poválečném Japonsku). In: ''Toshiteki'' Sekai (Urbanismus). Tokyo 1970.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Kosaka Kenji|Kenji Kosaka]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Kosaka Kenji|Kenji Kosaka]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Kosaka Kenji]]
 [[Kategorie:Sociologie některých národů a států]]
 [[Kategorie:VSgS]]