Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:32Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:56:28Z

import na produkční server

Nová stránka

sociologie obecná – velmi nepřesné a v současné s-gii téměř nepoužívané označení pro tu část [[sociologie]], která by se měla programově zabývat: ''1.'' [[společnost|společností]] jako celkem (na rozdíl od spec. věd a s-gických subdisciplín); ''2.'' formulací [[zákonitost|zákonitostí]] platných pro společnost jako celek (na rozdíl od formulací zákonitostí platných jen pro segmenty, části soc. skutečnosti); ''3.'' tvorbou univerzálních modelů [[systém sociální|sociálního systému]] a [[struktura sociální|sociální struktury]], které mají nadčasovou a transkulturální platnost (na rozdíl od popisu konkrétních spol. útvarů a kultur); ''4.'' výstavbou, tvorbou a analýzou pojmové výbavy s-gie, která by byla použitelná pro popis všech konkrétních spol. útvarů. Všechna tato pojetí lze v dějinách s-gie najít. S-gickým klasikům však většinou jde spíše o formulaci zákl. pojetí sociologie, jejího předmětu, vztahu k jiným vědám, vymezení jejího specifika a zákl. metodol. orientace než skutečně o formulaci zákonitostí nebo tvorbu modelů. Tyto pokusy většinou také probíhaly bez poukazu na to, že jde o výstavbu ''s.o.'' (např. u ''K. Marxe'', ''T. Parsonse'' aj.). Většina sociologů, včetně klasiků, ani označení ''s.o.'' v přesném významu nepoužívá, ačkoliv šlo a jde o termín v s-gické komunitě hovorově běžně používaný. Např. ''[[Masaryk Tomáš Garrigue|T. G. Masaryk]]'' s-gii člení na část teor. a praktickou, teor. část pak na abstraktní a konkrétní. Označení ''s.o.'' by odpovídalo ''[[Masaryk Tomáš Garrigue|Masarykově]]'' abstraktní teor. s-gii, což je poměrně přesné vyjádření podstaty problému. Ambice formulovat obecné zákonitosti se v rámci ''s.o.'' také realizuje spíše proklamativně než reálně, protože s-gie se dosud nestala kumulativním věděním ve smyslu permanentního shromaždování a kritického odmítání prověřených a vyvrácených tvrzení o společnosti na vysoké úrovni obecnosti. ''S.o.'' by ale rozhodně neměla být ztotožňována s konkrétními [[teorie sociologická|sociologickými teoriemi]] či [[paradigma sociologické|sociologickými paradigmaty]] (se strukturalismem, funkcionalismem, marxismem, příp. s pozitivistickým nebo interpretativním paradigmatem atd.) ani s [[metasociologie|metasociologií]].

Hovorově se pojem ''s.o.'' v soudobé s-gii používá jako synonymum pro označení tzv. ''systematické sociologie'', tj. učebnicového shrnutí zákl. pojmů, teor. perspektiv, popř. základní obecně metodol. informace. Kdybychom pojmu ''s.o.'' chtěli dát analogický status, jaký má ve vědách nesoc., např. v biologii, stomatologii, geografii, ale i v psychiatrii a právní vědě jejich obecná část (každá věda se dělí na část obecnou a spec.), pak by ''s.o.'' nemohla být ničím více a ničím méně než systematickým poučením: ''a)'' o zákl. s-gických pojmech nezbytných k popisu všech zákl. soc. procesů a útvarů, ''b)'' o zákl. vztazích mezi nimi, ''c)'' o zákl. paradigmatech, jež lze rekonstruovat v [[dějiny sociologie|dějinách sociologie]] i v s-gii současné, včetně poučení metodol., ''d)'' o obecných chrakteristikách zákl. segmentů soc. skutečnosti (zákl. procesy, instituce, skup. struktury atd.). V tomto pojetí a smyslu je ''s.o.'' důležitou součástí profesionální přípravy sociologů (akademickým vyučovacím předmětem). V etapě výrazné dominace empir. paradigmatu v 50. a 60. l., ale i v období zvýšeného zájmu o přístupy [[sociologie fenomenologická|fenomenologické sociologie]] či [[etnometodologie]] v 70. a 80. l., byla tematika ''s.o.'' odsunuta do druhého plánu, ne-li zcela ignorována. Na druhé straně každé nově se konstituující paradigma obohacuje ''s.o.'', protože do ní vstupuje jeho specif. pojmosloví (např. každodennost, Lebenswelt, indexikalita atd., nebo eufunkce, latentní funkce a manifestní funkce atd.), bez něhož nelze toto paradigma pochopit, rekonstruovat a uvést do vztahu k paradigmatům a koncepcím jiným, alternativním či komplementárním.

<div class="translations">
general sociology
sociologie générale
allgemeine Soziologie
sociologia generale
</div>

Literatura: ''Sztompka, P.'': Teoria socjologiczna konca XX. wieku. In: ''Turner, J. H.'' ed.: Struktura teorii socjologicznej. Warszawa 1985; ''Masaryk, T. G.'': Rukověť sociologie. ''Naše doba'', 1901; ''Cuff, E. C.'' – ''Payne, G. C. F.'': Perspectives in Sociology. London, Boston, Sydney 1984; ''Giddens, A.'' – ''Turner, J.'' eds.: Social Theory Today. Stanford, Cal. 1987.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]'' 
[[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
[[Kategorie:Oblasti a disciplíny sociologie]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Sztompka, P.'': Teoria socjologiczna konca XX. wieku. In: ''Turner, J. H.'' ed.: Struktura teorii socjologicznej. Warszawa 1985; ''Masaryk, T. G.'': Rukověť sociologie. ''Naše doba'', 1901; ''Cuff, E. C.'' – ''Payne, G. C. F.'': Perspectives in Sociology. London, Boston, Sydney 1984; ''Giddens, A.'' – ''Turner, J.'' eds.: Social Theory Today. Stanford, Cal. 1987.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
 [[Kategorie:Oblasti a disciplíny sociologie]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Sociologie obecná - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server