ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo průmysl v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

2018-11-10T18:18:27Z

Přidána poslední věta Viz též heslo průmysl v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:33Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:56:29Z

import na produkční server

Nová stránka

sociologie průmyslu – s-gická disciplína zabývající se jednak studiem předpokladů, příčin a důsledků procesu [[industrializace]], jeho souvislostí s jinými soc. jevy (např. urbanizací, dělbou práce, vzděláním, bohatstvím a chudobou), jednak zkoumáním povahy soc. vztahů v oblasti produkce zboží a služeb ve sféře ''průmyslu'', typů organizace prům. výroby a prům. podniků, včetně jejích alternativních forem (např. [[demokracie průmyslová|průmyslová demokracie]], [[samospráva|samosprávy]]), továrního systému a jeho vlivu na vnější soc. prostředí, soc. rolí a vztahů v pracovních skupinách, funkcí odborů, soc. důsledků vztahu technologie a dělby práce, zvyšování prům. produkce z hlediska jejího dopadu na soc. rozvrstvení společnosti apod. Z mikrosociologického pohledu zkoumá ''s.p.'' člověka jako pracovní sílu, vnitřní a vnější podmínky práce, pracovní prostředí, kvalifikaci a možnosti jejího zvyšování, spokojenost s prací, motivaci k výkonu, pracovní zkušenosti, zdravotní stav pracujích aj. Z pohledu makros-gického ''s.p.'' studuje soc.-ekonomické a polit. změny ve společnosti, její vývoj z hlediska stability a flexibility soc. kult. systémů (viz např. výzkumy procesu modernizace a industrializace Indie nebo Japonska). ''S.p.'' se prolíná zejm. se [[sociologie práce|sociologií práce]], [[sociologie organizace|sociologií organizace]] a [[sociologie podniku|sociologií podniku]]. V teor. rovině úzce souvisí rovněž se [[sociologie města|sociologií města]], s [[studie komunitní|komunitními studiemi]], s [[sociologie ekonomická|ekonomickou sociologií]], s teoriemi ekon. vývoje a teoriemi [[stratifikace sociální|sociální stratifikace]]. V rovině praktické aplikace bývají její doporučení využívána zejm. v soc. a veř. politice a v oblasti trhu práce.

Za zakladatele ''s.p.'' jsou považováni ''A. Smith'', který ke konci 18. st. jako jeden z prvních studoval soc. organizace v industriální společnosti, ''C. H. Saint-Simon'', prosazující myšlenku věd. řízení společnosti, a ''K. Marx'' díky svému pojetí kapitalismu, teorii třídního boje a koncepci odcizení. Inspirativní pro ''s.p.'' byl rovněž ''É. Durkheim'' svým pojetím dělby práce a ''M. Weber'' svým pojetím fungování byrokratických organizací. ''S.p.'' významně ovlivnily experimenty prováděné ve ''Western Electric Company'' v l. 1927–1932, které osvětlovaly důležitost neformálních soc. vztahů v práci, jejich vliv na postoje k práci a na chování pracovníků (viz [[efekt hawthornský]]) a z nich se vyvinuvší teorie [[human relations]]. ''Mayova'' práce z r. 1949, popularizující výsledky těchto výzkumů, byla velice působivá a podnítila další výzkumy malých pracovních skupin, zejm. výzkumy [[spokojenost pracovní|pracovní spokojenosti]], výzkumy [[styl manažerský|manažerského stylu]], účasti pracujících na řízení apod. Ústřední témata ''s.p.'' se hist. proměňovala v souvislosti s hosp. a polit. změnami ve společnosti. V období po 1. svět. válce převládal zájem o studium hosp. cyklu a jeho ekon. a soc. důsledků (např. bankrotů a nezaměstnanosti), ekon. a polit. závislosti mezi státy (resp. mezi „třídami“ ekon. aktérů), role odborů ve společnosti a vztahu mezi kap. státem (''Mussoliniovým'' korporativním státem, ''Hitlerovou'' Třetí říší) a finanční a prům. elitou (viz např. práci ''F. Neumanna'': Behemoth: The Structure and Practise of National Socialism, 1942). Tato problematika vydržela v centru pozornosti ''s.p.'' i po 2. svět. válce (viz např. ''B. Moore'':''Social Origins of Dictatorship and Democracy: Lord and Peasant in the Making of the Modern World'', 1973). V tomto období ale převládal zájem o zkoumání „pevnosti“ demokratických institucí v industriální společnosti (viz např. ''T. W. Adorno'', 1950) a na mezoúrovni se bádání soustředil na problém intervence státu do nár. ekonomiky a na konstruování soc. záchranné sítě pro „oběti“ ekon. krize.

Po 2. svět. válce se teor. bází ''s.p.'' stal [[strukturalismus funkcionální|strukturální funkcionalismus]], i když se projevil i vliv ''Weberova'' pojetí byrokracie. ''Gouldner'' v r. 1955 objasnil zamýšlené a nezamýšlené důsledky byrokratických pravidel řízení v malých závodech na výrobu sádry a tato jeho analýza poskytla bázi pro vysvětlení konfliktu mezi managementem a zaměstnanci. Nejen v Británii, ale i např. ve Francii a v USA byly prováděny výzkumy, které vysvětlovaly vliv technologie použité v prům. podnicích na strukturaci organizace jako celku (''Woodward'', 1968) i partikulární role a vzorce soc. vztahů uvnitř prům. organizací a důsledky vedoucí k diferenciaci typických pracovních zkušeností a postojů k práci (''Blauner'', 1964). Zdůraznění důležitosti technologie umožnilo chápat prům. organizaci nejen jako soc. systém (což bylo typické pro pojetí strukturálních funkcionalistů), ale jako otevřený sociotech. systém se vzájemně závislými soc., technol., ekon. a psychol. dimenzemi. S výzkumy účinků technologie kontrastovaly výzkumy lidského činitele, resp. role lidské činnosti v prům. organizacích. ''J. H. Goldthorpe'' a jeho kolegové kritizovali v práci z r. 1968 jak směr human relations, tak přístup z hlediska „důsledků technologie“ pro jejich shodné pojetí stabilního vzorce potřeb prům. dělníků. Vyzvedávali akční přístup, který kladl důraz na [[definice situace|definici situace]] aktéry dění. Očekávání a potřeby týkající se práce viděli jako kult. determinované proměnné, nikoli jako psychol. konstanty. Postoje dělníků a jejich chování chápali právě jen ve světle těchto variujících vztahů k práci.

Díky „akčnímu přístupu“ došlo v ''s.p.'' k posunu v pojetí ''konfliktu''. Začal být chápán spíše jako „normální“ než jako „patologický“ rys industriálních situací (např. ve vztahu management-pracovník je „normální“, že aktéři dění mají rozdílná až protikladná očekávání). Ve svém dalším vývoji byla ''s.p.'' ovlivněna teorií kontingence. Existuje i výrazná marx. orientace ''s.p.'' Z této pozice je mnohými autory (např. ''H. Bravermanem'' v ''Labor and Monopoly Capital'' v r. 1974, ''Nicholsnem'' v r. 1980 apod.) nazírána problematika konfliktu jako střet zájmů mezi vlastníky a námezdně pracujícími, je zdůrazňováno odcizení se vykonávané práci a výsledkům vlastní činnosti v systému kap. výroby, problematika pracovní síly a její hodnoty, otázky vykořisťování i způsoby obrany a odporu proti němu, spec. pak problém intenzifikace práce a jejích důsledků (viz ''Nichols'', 1980). V posledním desetiletí se v ''s.p.'' přesouvá zájem na studium zvyšující se role vzdělání a odborné přípravy, které jsou považovány za rozhodující faktory ekon. úspěšnosti země (viz též [[kapitál lidský|lidský kapitál]]), vztahu mezi managementem a zaměstnanci velkých firem a těmi, kteří jsou na „periférii“ ekon. dění (''A. Kalleberg'', 1983), na zkoumání diskriminace žen a etnických minorit z hlediska možnosti uplatnění se v zaměstnání a z hlediska výše jejich příjmů, na zkoumání pracovních sil integrovaných do trhu práce a dlouhodobě nezaměstnaných (''W. Wilson'', 1987).

<div class="translations">
sociology of industry, industrial sociology
sociologie des industrie
Industriesoziologie
sociologia industriale
</div>

Literatura: ''Blauner, R.'': Alienation and Freedom. Chicago 1964; ''Goldthorpe, J. H.'' et al.: The Affluent Worker: Industrial Attitudes and Behavior. 1968; ''Goldthorpe, J. H.'' et al.: The Affluent Worker: Political Attitudes and Behavior. 1968; ''Goldthorpe, J. H.'' et al.: The Affluent Worker in the Class Structure. 1969; ''Stinchcombe, A. L.'': Information and Organization. Berkeley 1990; ''Wilson, W. J.'': The Truly Disadvanteged. The Inner City, the Underclass and Public Policy. Chicago 1987; viz též [[sociologie práce]], [[sociologie podniku]], [[sociologie organizace]].

-- ''[[:Kategorie:Aut: Maříková Hana|Hana Maříková]]'' 
[[Kategorie:Aut: Maříková Hana]]
[[Kategorie:Oblasti a disciplíny sociologie]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Blauner, R.'': Alienation and Freedom. Chicago 1964; ''Goldthorpe, J. H.'' et al.: The Affluent Worker: Industrial Attitudes and Behavior. 1968; ''Goldthorpe, J. H.'' et al.: The Affluent Worker: Political Attitudes and Behavior. 1968; ''Goldthorpe, J. H.'' et al.: The Affluent Worker in the Class Structure. 1969; ''Stinchcombe, A. L.'': Information and Organization. Berkeley 1990; ''Wilson, W. J.'': The Truly Disadvanteged. The Inner City, the Underclass and Public Policy. Chicago 1987; viz též [[sociologie práce]], [[sociologie podniku]], [[sociologie organizace]].
--- ''[[:Kategorie:Aut: Maříková Hana|Hana Maříková]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Maříková Hana|Hana Maříková]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Maříková Hana]]
 [[Kategorie:Oblasti a disciplíny sociologie]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Sociologie průmyslu - Historie editací

ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo průmysl v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server