Sociologie rodiny - Historie editací

ZRN v 5. 3. 2018, 13:00

2018-03-05T13:00:10Z

ZRN v 5. 3. 2018, 12:58

2018-03-05T12:58:34Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:34Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:56:30Z

import na produkční server

Nová stránka

sociologie rodiny – dnes již více jak sto let existující, úspěšně zavedená, stále se rozvíjející a ve většině zemí hojně pěstovaná s-gická subdisciplína, jejímž předmětem je [[rodina]] a stále více i [[příbuzenství]] jako soc. instituce, systémy rolí a intersubjektivních vztahů, socializační prostředí apod. a také součásti širších soc. kontextů. Zájem o rodinu lze v historii pozorovat od nepaměti: určitou koncepci rodiny obsahuje většina náboženství, v nejstarší písemné kultuře existovaly více nebo méně ucelené systémy přístupů k rodině, názorů na ni, norem, na nichž je postavena. Jsou to zároveň ukázky měnících se paradigmat soc. vidění. ''S.r.'' vznikala v 19. st. v širokém diferenciačním proudu, jehož výsledkem bylo založení a vznik mnoha nových soc. věd. ''S.r.'' má mezi nimi zvl. postavení v tom, že se nevyvinula ze specifických (i když jistě mnohé později vyvinula) postupů, ale výhradně objevováním zvláštností rodiny jako předmětu zkoumání a jejích vztahů k ostatním soc. systémům. Nicméně ''s.r.'' nemá dodnes obecně uznávanou, univerzální definici svého hlavního předmětu – rodiny. Velkou, byť z různých stanovisek napadanou roli ve vývoji ''s.r.'' sehrály studie [[domácnost|domácností]] a studie právního postavení rodiny hist. právních škol. V něm. mluvících zemích se připomíná např. ''F. von Raumer'' (''Über Ehe und Familie'', 1833) nebo ''R. von Bosse'' (''Das Familienwesen'', 1835), v Čechách je známější studie ''F. Engelse'' (''Postavení dělnické třídy v Anglii''). Jako skuteční zakladatelé ''s.r.'' a její klasikové jsou často uváděni ''H. W. von Riehl'' (''Die Familie'') a ''F. Le Play'' (''Les Ouvriers européens'', 1855). ''Le Playova'' monografie o více než 300 děl. rodinách evrop. zemí je známá i pro tzv. [[case study]]. Velký význam mělo i dílo ''J. J. Bachofena'' ''Das Mutterrecht'' (1961), ''J. F. McLennana'' ''Studies in Ancient History'', ''Lewise H. Morgana'' ''Systems of Consanguinity'' (1869) a ''Ancient Society'' (1877) a ''Engelsův'' ''Původ rodiny, soukromého vlastnictví a státu'' (1884). V obdobích, která následovala, se tato původně velmi vlivná díla stala předmětem námitek a kritiky. Byl jim vytýkán zejm. monolineární vývojový přístup, idealizace a pohled vázaný na jeden typ rodiny, kterým byla nejčastěji rolnická nebo středostavovská městská rodina s výraznou patriarchální strukturou.

Kromě mnohých význ. filozofů a zakladatelů s-gie to byli především ''F. Tönnies'' a jeho současník ''É. Durkheim'', u nichž lze hledat bezprostřední souvislosti s otázkami zdůrazňovanými dnešní ''s.r.'' U ''Tönniese'' typologie společností jsou v tom, že postihuje určitý posun od Gemeinschaft ke Gesellschaft (viz [[Gemeinschaft a Gesellschaft]]): zatímco první kategorie odpovídá soc. organizacím feudálním a rolnickým, druhá, založená na racionální vůli, se vztahuje spíše k městskému prostředí moderního kapitalismu, z čehož se vyvozuje postupné slábnutí příbuzenských závazků, povinností, tlaků z donucení. ''É. Durkheim'' svou prací z r. 1888 ''Introduction a la sociologie de la famille'' může být přímo pokládán za zakladatele moderního s-gického pojetí rodiny. Podle některých sociologů (''R. Königa'' aj.) i jeho pozdější práce ''Le suicide'' (1897) obsahuje s-gickou teorii rodiny, protože zkoumá úlohu skup. norem a individ. podíl na životě skupiny ve vztahu k tendencím a rozhodnutím o sebevraždě. Všeobecně je známo, že od ''Durkheima'' pochází také dodnes používaný pojem „conjugale famille“, alternující s pojmem „rodina nukleární“. Mezi autory, kteří ovlivnili vývoj ''s.r.'', bývá uváděn také ''Charles H. Cooley'' se svou teorií tzv. [[skupina primární|primárních skupin]], jež se vyznačují se vztahy tváří v tvář, nespecifikovanou přirozeností, relativní trvalostí vztahů, určitou intimitou mezi malým počtem svých členů. Podle ''Cooleyho'' jsou primární skupiny, jako je rodina, zákl. činitelem ve formování soc. povahy a ideálů individua. Rodinu vyzvedl jako faktor, který spoluutváří podobu soc. vztahů. Někdy bývá opomenut v těchto souvislostech ''W. G. Sumner'' a jeho rozlišení skupin „my“ a „oni“, resp. „in-groups“ a „out-groups“ (Folkways, 1906, později v r. 1927 s ''A. G. Kellerem'' ''The Science of Society''). Výklad napětí mezi oběma druhy skupin zakládá možnou konfliktní teorii a vede až k nejnovějším pojetím rodiny jako paradoxně kult. vytvořené skupiny, která může být zdrojem mnoha napětí a konfliktů.

Na přelomu 19. a 20. st. došlo v nové spol. situaci, kterou ještě intenzívně mj. charakterizuje 1. vlna vstupu žen do zaměstnání, k tlaku na řešení nových aktuálních problémů, který přetrvává až do dneška. S objevováním nových variant rodinného života a s novými soc. problémy rodin narůstala potřeba empir. zkoumání rodiny. ''S.r.'' se začala diferencovat podle s-gických směrů a škol. Přední sociolog rodiny a příbuzenství ''Bernard Farber'' ji dělí do 3 hlavních proudů:

''1.'' Proud univerzálně funkcionální reprezentuje zejm. ''G. P. Murdock'' se svou tezí o univerzálně nalezitelných zákl. funkcích rodiny (sexuální, reprodukční, ekon. a výchovné). Po něm ''Morris Zelditch'' studoval manželské role v různých společnostech a z úrovně univerzálních funkcí např. zjistil, že hlavní nesexuální otcovskou rolí je role ekonomická, zatímco uvnitř rodiny je to role outsidera, reprezetujícího společnost. Žena v rodině plní podle ''Zelditche'' soc. emotivní, nikoliv instrumentální úlohu jako muž. ''T. Parsons'' tvrdil, že v moderní společnosti dochází k větší specializaci v rodinných funkcích, že tyto funkce jsou značně omezovány, rodina postupuje jejich část jiným institucím, což přináší ztrátu kvality rodinného života i změnu úlohu, kterou rodina má ve společnosti.

''2.'' Strukturální přístup spojuje role s určitým statusem, který je dalším elementem variací rodinného života. Např. role děda je v některých společnostech spojena s disponováním majetkem a s osobními právy jednotlivých členů skupiny, avšak v jiných společnostech má děd autoritu malou nebo vůbec žádnou. ''Ruth Anshen'' se domnívá, že rodina ztratila kontrolu nad ostatními spol. institucemi a neschopnost rodiny dominovat morálnímu životu společnosti vnáší mnoho napětí do moderní společnosti. ''Evelyn Duvall'' zdůrazňuje schopnost rodiny kontrolovat jedince a připravovat ho na život ve společnosti.

''3.'' Interakcionální přístup pracuje jak s funkcemi, tak se statusy, ale soustřeďuje se na důsledky jejich kombinace pro vztahy mezi členy rodinné skupiny. ''Ernest W. Buergess'' se např. domnívá, že nejvíce záleží na tom, zda manželé jsou schopni vyvinout takový modus operandi, který zajistí jednotu a soulad uvnitř skupiny.

Kromě uvedených tří přístupů ''s.r.'' existuje podle ''Michaela Andersona'' množství dalších. Zmiňuje se např. o holisticko-strukturálním přístupu, dále o východisku opírajícím se o normativně antropol. tradice, o přístupu zaměřeném na [[aktér|aktéra]] činností nebo o východisku, jehož základem jsou změny [[cyklus životní|životního cyklu]] a z nich vyplývající nové soc. psychol. perspektivy. Protože rodina je problémem interdisciplinárním, nabízí množství nejrůznějších přístupů a metodol. možnosti od čistě impresionistických až po striktně matematické. Novější ''s.r.'' nepochybně obohatila znalosti o rodině mnoha hodnotnými daty a zjištěními. Zkoumány byly změny a odlišnosti v rodinném systému (např. ''R. Linton'', ''T. Parsons'', ''M. Anderson''), vztahy uvnitř malé skupiny, zejm. mezi manžely (např. ''R. Rapoport'' a ''R. Rapoport'', ''C. Turner''), rozklad manželských vztahů (např. ''W. J. Goode''), vztahy mezi dětmi a dospělými členy rodiny (např. ''M. B. Sussman'' a ''L. G. Burchina'', ''B. N. Adams'', ''C. Bell'', ''E. Litwak'' a ''I. Szelenyi''), výběr partnera a komplementarita potřeb (např. ''A. C. Kerckhoff'', ''R. F. Winch''), příslušnost k soc. třídě a rodinný život (např. ''M. L. Kohn'', ''Donald Gilbert McKinley'', ''Robert K. Merton'', ''Elinor Barber'' aj.). V poslední době se věnuje větší pozornost vztahu rodiny a příbuzenského systému, změnám v demogr. struktuře rodiny a důsledkům, které tyto změny pro rodinný život mají. Nejzávažnějším teor. problémem zůstává typologie rodin. Všechny dosud vytvořené typologie a přístupy obsahují mnoho problematických bodů, které ukazují na kult. paradoxy ve fungování rodiny (bipolární typologie, typologie tří stadií – patriarchální rodiny, stem-family a nestabilní rodiny, přístup z hlediska úlohy náboženství, vlastnictví majetku apod.). Objevují se nové pokusy o transhist. typologii, o srovnání křesťanství a islámu v pojetí rodinných a příbuzenských pout.

Čes. ''s.r.'' má své prvopočátky rovněž v právně-hist. studiích a demogr. zpracováních údajů za domácnosti, které zde mají velkou tradici. Z čes. myslitelů, kteří ovlivnili zrod této subdisciplíny, je třeba připomenout ''[[Masaryk Tomáš Garrigue|T. G. Masaryka]]'', který zdůrazňoval význam manželství a rodiny jako zákl. buňky spol. Vycházel z analýzy křesťanských tradic podtrhávajících mravní základ rodiny a ostře vystupoval proti marxistům a socialistům, kteří chtěli regulovat rodinu úpravou hosp. poměrů. Z dalších význ. autorů je třeba uvést alespoň ''[[Rádl Emanuel|Emanuela Rádla]]'', ''[[Bláha Inocenc Arnošt|Arnošta I. Bláhu]]'' a ''[[Machotka Otakar|Otokara Machotku]]''. Na rozdíl od marxistů připouštěli variantní vývoj rodiny, kterou považovali za důležitý spol. prvek. Marx. přístup ulpěl jednak na překonaném evolucionistickém ''Engelsově'' pojetí rodiny, jednak byl ovlivněn stalinskou podobou ekonomismu, zejm. ''Stalinovou'' tezí, že v dějinách je konec konců rozhodujícím momentem produkce (neboli tedy reprodukce, jak tvrdil ''Engels''). Celá oblast rodiny byla silně ideologizována. Mimo marx. proud se začali od konce 60. l. ''s.r.'' zabývat zejm. ''J. Alan'', ''I. Možný'' a krátce ''V Fišerová''.

<div class="translations">
sociology of family
sociologie de la famille
Familiensoziologie
sociologia della famiglia
</div>

Literatura: ''Kanwar, M. A.'':The Sociology of Family. An Interdisciplinary Approach. Hamden, Connect. 1971; ''LaRossa, R.'' ed.: Family Case Studies. A Sociological Perspective. New York, London 1984; viz též [[rodina]], [[vztahy rodinné]].

-- ''[[:Kategorie:Aut: Fišerová Vlasta|Vlasta Fišerová]]'' 
[[Kategorie:Aut: Fišerová Vlasta]]
[[Kategorie:Oblasti a disciplíny sociologie]]
[[Kategorie:Terminologie/pohlaví, rodina, životní cyklus]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 13: / Řádek 13: @@
 Kromě uvedených tří přístupů ''s.r.'' existuje podle ''Michaela Andersona'' množství dalších. Zmiňuje se např. o holisticko-strukturálním přístupu, dále o východisku opírajícím se o normativně antropol. tradice, o přístupu zaměřeném na [[aktér|aktéra]] činností nebo o východisku, jehož základem jsou změny [[cyklus životní|životního cyklu]] a z nich vyplývající nové soc. psychol. perspektivy. Protože rodina je problémem interdisciplinárním, nabízí množství nejrůznějších přístupů a metodol. možnosti od čistě impresionistických až po striktně matematické. Novější ''s.r.'' nepochybně obohatila znalosti o rodině mnoha hodnotnými daty a zjištěními. Zkoumány byly změny a odlišnosti v rodinném systému (např. ''R. Linton'', ''T. Parsons'', ''M. Anderson''), vztahy uvnitř malé skupiny, zejm. mezi manžely (např. ''R. Rapoport'' a ''C. Turner''), rozklad manželských vztahů (např. ''W. J. Goode''), vztahy mezi dětmi a dospělými členy rodiny (např. ''M. B. Sussman'' a ''L. G. Burchina'', ''B. N. Adams'', ''C. Bell'', ''E. Litwak'' a ''I. Szelenyi''), výběr partnera a komplementarita potřeb (např. ''A. C. Kerckhoff'', ''R. F. Winch''), příslušnost k soc. třídě a rodinný život (např. ''M. L. Kohn'', ''Donald Gilbert McKinley'', ''Robert K. Merton'', ''Elinor Barber'' aj.). V poslední době se věnuje větší pozornost vztahu rodiny a příbuzenského systému, změnám v demogr. struktuře rodiny a důsledkům, které tyto změny pro rodinný život mají. Nejzávažnějším teor. problémem zůstává typologie rodin. Všechny dosud vytvořené typologie a přístupy obsahují mnoho problematických bodů, které ukazují na kult. paradoxy ve fungování rodiny (bipolární typologie, typologie tří stadií – patriarchální rodiny, stem-family a nestabilní rodiny, přístup z hlediska úlohy náboženství, vlastnictví majetku apod.). Objevují se nové pokusy o transhist. typologii, o srovnání křesťanství a islámu v pojetí rodinných a příbuzenských pout.
-Čes. ''s.r.'' má své prvopočátky rovněž v právně-hist. studiích a demogr. zpracováních údajů za domácnosti, které zde mají velkou tradici. Z čes. myslitelů, kteří ovlivnili zrod této subdisciplíny, je třeba připomenout ''[[Masaryk Tomáš Garrigue|T. G. Masaryka]]'', který zdůrazňoval význam manželství a rodiny jako zákl. buňky spol. Vycházel z analýzy křesťanských tradic podtrhávajících mravní základ rodiny a ostře vystupoval proti marxistům a socialistům, kteří chtěli regulovat rodinu úpravou hosp. poměrů. Z dalších význ. autorů je třeba uvést alespoň ''[[Rádl Emanuel|Emanuela Rádla]]'', ''[[Bláha Inocenc Arnošt|Arnošta I. Bláhu]]'' a ''[[Machotka Otakar|Otokara Machotku]]''. Na rozdíl od marxistů připouštěli variantní vývoj rodiny, kterou považovali za důležitý spol. prvek. Marx. přístup ulpěl jednak na překonaném evolucionistickém ''Engelsově'' pojetí rodiny, jednak byl ovlivněn stalinskou podobou ekonomismu, zejm. ''Stalinovou'' tezí, že v dějinách je konec konců rozhodujícím momentem produkce (neboli tedy reprodukce, jak tvrdil ''Engels''). Celá oblast rodiny byla silně ideologizována. Mimo marx. proud se začali od konce 60. l. ''s.r.'' zabývat zejm. ''J. Alan'', ''I. Možný'' a krátce ''V Fišerová''.
+Čes. ''s.r.'' má své prvopočátky rovněž v právně-hist. studiích a demogr. zpracováních údajů za domácnosti, které zde mají velkou tradici. Z čes. myslitelů, kteří ovlivnili zrod této subdisciplíny, je třeba připomenout ''[[Masaryk Tomáš Garrigue|T. G. Masaryka]]'', který zdůrazňoval význam manželství a rodiny jako zákl. buňky spol. Vycházel z analýzy křesťanských tradic podtrhávajících mravní základ rodiny a ostře vystupoval proti marxistům a socialistům, kteří chtěli regulovat rodinu úpravou hosp. poměrů. Z dalších význ. autorů je třeba uvést alespoň ''[[Rádl Emanuel|Emanuela Rádla]]'', ''[[Bláha Inocenc Arnošt|Arnošta I. Bláhu]]'' a ''[[Machotka Otakar|Otakara Machotku]]''. Na rozdíl od marxistů připouštěli variantní vývoj rodiny, kterou považovali za důležitý spol. prvek. Marx. přístup ulpěl jednak na překonaném evolucionistickém ''Engelsově'' pojetí rodiny, jednak byl ovlivněn stalinskou podobou ekonomismu, zejm. ''Stalinovou'' tezí, že v dějinách je konec konců rozhodujícím momentem produkce (neboli tedy reprodukce, jak tvrdil ''Engels''). Celá oblast rodiny byla silně ideologizována. Mimo marx. proud se začali od konce 60. l. ''s.r.'' zabývat zejm. ''[[Alan Josef|J. Alan]]'', ''[[Možný Ivo|I. Možný]]'' a krátce ''V Fišerová''.
 <div class="translations">

@@ Řádek 11: / Řádek 11: @@
 ''3.'' Interakcionální přístup pracuje jak s funkcemi, tak se statusy, ale soustřeďuje se na důsledky jejich kombinace pro vztahy mezi členy rodinné skupiny. ''Ernest W. Buergess'' se např. domnívá, že nejvíce záleží na tom, zda manželé jsou schopni vyvinout takový modus operandi, který zajistí jednotu a soulad uvnitř skupiny.
-Kromě uvedených tří přístupů ''s.r.'' existuje podle ''Michaela Andersona'' množství dalších. Zmiňuje se např. o holisticko-strukturálním přístupu, dále o východisku opírajícím se o normativně antropol. tradice, o přístupu zaměřeném na [[aktér|aktéra]] činností nebo o východisku, jehož základem jsou změny [[cyklus životní|životního cyklu]] a z nich vyplývající nové soc. psychol. perspektivy. Protože rodina je problémem interdisciplinárním, nabízí množství nejrůznějších přístupů a metodol. možnosti od čistě impresionistických až po striktně matematické. Novější ''s.r.'' nepochybně obohatila znalosti o rodině mnoha hodnotnými daty a zjištěními. Zkoumány byly změny a odlišnosti v rodinném systému (např. ''R. Linton'', ''T. Parsons'', ''M. Anderson''), vztahy uvnitř malé skupiny, zejm. mezi manžely (např. ''R. Rapoport'' a ''R. Rapoport'', ''C. Turner''), rozklad manželských vztahů (např. ''W. J. Goode''), vztahy mezi dětmi a dospělými členy rodiny (např. ''M. B. Sussman'' a ''L. G. Burchina'', ''B. N. Adams'', ''C. Bell'', ''E. Litwak'' a ''I. Szelenyi''), výběr partnera a komplementarita potřeb (např. ''A. C. Kerckhoff'', ''R. F. Winch''), příslušnost k soc. třídě a rodinný život (např. ''M. L. Kohn'', ''Donald Gilbert McKinley'', ''Robert K. Merton'', ''Elinor Barber'' aj.). V poslední době se věnuje větší pozornost vztahu rodiny a příbuzenského systému, změnám v demogr. struktuře rodiny a důsledkům, které tyto změny pro rodinný život mají. Nejzávažnějším teor. problémem zůstává typologie rodin. Všechny dosud vytvořené typologie a přístupy obsahují mnoho problematických bodů, které ukazují na kult. paradoxy ve fungování rodiny (bipolární typologie, typologie tří stadií – patriarchální rodiny, stem-family a nestabilní rodiny, přístup z hlediska úlohy náboženství, vlastnictví majetku apod.). Objevují se nové pokusy o transhist. typologii, o srovnání křesťanství a islámu v pojetí rodinných a příbuzenských pout.
+Kromě uvedených tří přístupů ''s.r.'' existuje podle ''Michaela Andersona'' množství dalších. Zmiňuje se např. o holisticko-strukturálním přístupu, dále o východisku opírajícím se o normativně antropol. tradice, o přístupu zaměřeném na [[aktér|aktéra]] činností nebo o východisku, jehož základem jsou změny [[cyklus životní|životního cyklu]] a z nich vyplývající nové soc. psychol. perspektivy. Protože rodina je problémem interdisciplinárním, nabízí množství nejrůznějších přístupů a metodol. možnosti od čistě impresionistických až po striktně matematické. Novější ''s.r.'' nepochybně obohatila znalosti o rodině mnoha hodnotnými daty a zjištěními. Zkoumány byly změny a odlišnosti v rodinném systému (např. ''R. Linton'', ''T. Parsons'', ''M. Anderson''), vztahy uvnitř malé skupiny, zejm. mezi manžely (např. ''R. Rapoport'' a ''C. Turner''), rozklad manželských vztahů (např. ''W. J. Goode''), vztahy mezi dětmi a dospělými členy rodiny (např. ''M. B. Sussman'' a ''L. G. Burchina'', ''B. N. Adams'', ''C. Bell'', ''E. Litwak'' a ''I. Szelenyi''), výběr partnera a komplementarita potřeb (např. ''A. C. Kerckhoff'', ''R. F. Winch''), příslušnost k soc. třídě a rodinný život (např. ''M. L. Kohn'', ''Donald Gilbert McKinley'', ''Robert K. Merton'', ''Elinor Barber'' aj.). V poslední době se věnuje větší pozornost vztahu rodiny a příbuzenského systému, změnám v demogr. struktuře rodiny a důsledkům, které tyto změny pro rodinný život mají. Nejzávažnějším teor. problémem zůstává typologie rodin. Všechny dosud vytvořené typologie a přístupy obsahují mnoho problematických bodů, které ukazují na kult. paradoxy ve fungování rodiny (bipolární typologie, typologie tří stadií – patriarchální rodiny, stem-family a nestabilní rodiny, přístup z hlediska úlohy náboženství, vlastnictví majetku apod.). Objevují se nové pokusy o transhist. typologii, o srovnání křesťanství a islámu v pojetí rodinných a příbuzenských pout.
 Čes. ''s.r.'' má své prvopočátky rovněž v právně-hist. studiích a demogr. zpracováních údajů za domácnosti, které zde mají velkou tradici. Z čes. myslitelů, kteří ovlivnili zrod této subdisciplíny, je třeba připomenout ''[[Masaryk Tomáš Garrigue|T. G. Masaryka]]'', který zdůrazňoval význam manželství a rodiny jako zákl. buňky spol. Vycházel z analýzy křesťanských tradic podtrhávajících mravní základ rodiny a ostře vystupoval proti marxistům a socialistům, kteří chtěli regulovat rodinu úpravou hosp. poměrů. Z dalších význ. autorů je třeba uvést alespoň ''[[Rádl Emanuel|Emanuela Rádla]]'', ''[[Bláha Inocenc Arnošt|Arnošta I. Bláhu]]'' a ''[[Machotka Otakar|Otokara Machotku]]''. Na rozdíl od marxistů připouštěli variantní vývoj rodiny, kterou považovali za důležitý spol. prvek. Marx. přístup ulpěl jednak na překonaném evolucionistickém ''Engelsově'' pojetí rodiny, jednak byl ovlivněn stalinskou podobou ekonomismu, zejm. ''Stalinovou'' tezí, že v dějinách je konec konců rozhodujícím momentem produkce (neboli tedy reprodukce, jak tvrdil ''Engels''). Celá oblast rodiny byla silně ideologizována. Mimo marx. proud se začali od konce 60. l. ''s.r.'' zabývat zejm. ''J. Alan'', ''I. Možný'' a krátce ''V Fišerová''.

@@ Řádek 24: / Řádek 24: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Kanwar, M. A.'':The Sociology of Family. An Interdisciplinary Approach. Hamden, Connect. 1971; ''LaRossa, R.'' ed.: Family Case Studies. A Sociological Perspective. New York, London 1984; viz též [[rodina]], [[vztahy rodinné]].
--- ''[[:Kategorie:Aut: Fišerová Vlasta|Vlasta Fišerová]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Fišerová Vlasta|Vlasta Fišerová]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Fišerová Vlasta]]
 [[Kategorie:Oblasti a disciplíny sociologie]]
 [[Kategorie:Terminologie/pohlaví, rodina, životní cyklus]]
 [[Kategorie:VSgS]]