imported>Admin: Přidána poslední věta Josef Solař je autorem některých publikací v Knižní bibliografii české sociologie.

2018-12-08T20:59:44Z

Přidána poslední věta Josef Solař je autorem některých publikací v Knižní bibliografii české sociologie.

JD: Přidána poslední věta Josef Solař se podílel na některých heslech této encyklopedie.

2018-11-03T01:33:13Z

Přidána poslední věta Josef Solař se podílel na některých heslech této encyklopedie.

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:04:32Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:58:37Z

import na produkční server

Nová stránka

Solař Josef

<time datetime="1919-11-26">26. listopadu 1919</time> v Brně
 <time datetime="2002-02-25">25. února 2002</time> v Brně
<div id="photo">[[Soubor:Solař_Josef_01.jpg|400px]]</div>

Pocházel z relativně chudých poměrů, II. reálné gymnázium v Brně vystudoval díky podpoře pro nadané žáky. V roce 1937 vstoupil do KSČ. Od počátku války se aktivně účastnil odboje, v roce 1939 byl zatčen, avšak trestu smrti unikl díky své nezletilosti. Vězněn byl v Brně, na Mírově, v Untermassfeldu, kde onemocněl tuberkulózou. Po válce se léčil určitou dobu ve Švýcarsku. Po návratu dokončil studium na filosofické fakultě [[Masarykova univerzita v Brně|Masarykovy univerzity v Brně]] a začal působit v redakci ''Rovnosti'' (do roku 1952). V roce 1952 získal doktorát z filosofie (PhDr.) prací o filosofii Ludvíka Feuerbacha, od následujícího roku působil jako vysokoškolský učitel nejprve na Vysoké škole zemědělské v Brně, kde vedl rektorátní katedru marxismu-leninismu (od 1954), později přešel na filosofickou fakultu, kde byl v roce 1960 jmenován vedoucím katedry dialektického a historického materialismu. V roce 1964 byl klíčovou postavou při obnově brněnské sociologie, jejíž katedru vedl až do roku 1971. Roku 1964 obhájil také kandidátskou práci Problém koexistence z oblasti sociologie politiky (CSc.), v roce 1967 se habilitoval na základě spisu K sociologii mezinárodních vztahů. Téhož roku se stal předsedou [[Československá sociologická společnost při ČSAV|Československé sociologické společnosti při ČSAV]] a zúčastnil se světového sociologického kongresu ve Francii, v roce 1968 VII. sjezdu německých sociologů ve Frankfurtu nad Mohanem; v akademickém roce 1968–69 přednášel na univerzitě v Hamburku. Na jaře 1968 byl zvolen členem předsednictva KV KSČ v Brně a byl předsedou redakční rady měsíčníku ''Index''. Díky tomu se ocitl ve skupině komunistických politiků, kteří byli politicky nepřijatelní pro svoji aktivitu v období tzv. pražského jara. Po sovětské okupaci byl perzekuován, vyloučen z KSČ i z vysoké školy a nesměl oficiálně publikovat. V období tzv. normalizace byl volněji spojen s disidentským hnutím, často byl vyslýchán, vězněn však nebyl a občas mohl (díky části rodiny v zahraničí) i vycestovat na zvané přednášky Göress Gesellschaft. Živil se převážně překlady zveřejňovanými pod cizími jmény. Po roce 1989 působil v akademické obci spíše epizodicky a příležitostně. Byl formálně rehabilitován a jmenován profesorem sociologie (1991), i když vývoj sociologie v 90. letech sledoval pravděpodobně kriticky a s jistým rozčarováním. V akademickém roce 1992–93 hostoval na univerzitě v Mnichově.

Solařovo sociologické dílo je koncentrováno zejména do intenzivní doby 60. let, ale sociologické a sociologizující texty psal i později. V popředí jeho odborného zájmu paralelně stály dvě hlavní tematické oblasti: první byly dějiny sociologie a sociologické teorie, druhou sociologie politiky a mezinárodních vztahů. Ve druhé jmenované oblasti se jeho profilovým tématem stal problém koexistence dobových světových politických systémů a možnost jejich mírového soužití. Socialismus a kapitalismus považoval v duchu marxisticko-leninské doktríny za principiálně neslučitelné systémy, ovšem revidoval vyhrocený přenos třídního boje do mezinárodního měřítka v podobě válečných konfliktů. „Protože v důsledku vědecko-technické revoluce se síla zbraní vystupňovala tak, že nukleární srážka mezi socialistickým a kapitalistickým světem nemůže vést k vyřešení žádných sporných otázek, přestala dnes být světová válka prostředkem politiky.“ Namísto toho se prostředkem světové politiky stala hrozba takovou válkou. Daleko větší potenciál válečných konfliktů viděl (v 60. letech) v periferních konfliktech s využitím klasických zbraní.

Solařova analýza klíčových příčin válek je vedena z marxistických pozic. Hlavním zdrojem ozbrojených konfliktů není existence dvou protikladných soustav (socialismu a kapitalismu), ale existence kapitalismu a jemu vlastních třídních nerovností. Vnitřní protiklady socialismu podle něj v principu k válečnému konfliktu netendují. Tuto pozici zastával kontinuálně i po zániku polarity Východ – Západ v souvislosti s rozpadem socialistického bloku v 90. letech, ačkoli vypouštěl explicitně marxistickou terminologii. V 90. letech interpretoval aktuální lokální konflikty jako „viditelný symptom přehřátého kotle napjatých nerovných vztahů lidských kolektivů“ v podmínkách prohlubujících se nerovností různého typu mezi národy a populacemi, což v globálním měřítku znamenalo především nerovnosti mezi pokročilými průmyslovými státy a zeměmi tzv. třetího světa, bohatým Severem a chudým Jihem. Absenci ozbrojeného konfliktu v kapitalistických zemích vysvětloval technickým blahobytem konzumní společnosti, která činí existující nerovnosti snesitelnými a úspěšně je legitimizuje ideologií výkonu. Při vysvětlení skutečnosti, proč v bohatých západních zemích nezvítězili ve volbách komunisté, se přikláněl k názoru, že vykořisťovaní (kteří tvoří volební většinu) správně tuší, že by se stali otroky byrokratické mašinerie řízené stranickými vůdci.

Solařovy práce z oblasti dějin sociologie a vývoje sociologické teorie mají vesměs charakter učebních textů, recenzí a představení zahraniční sociologie a sociální filosofie. Jako marxisticky orientovaný myslitel stál na stanovisku hodnotící vědy. Sociologie má podle něj povinnost společnost nejen poznávat, ale i měnit. V užším vztahu sociologie k politice upozorňoval na ambivalentní možnost, že se sociologie stane nástrojem racionalizace dehumanizované politiky, ale má i potenciál politiku humanizovat. Tento moment jeho úvah je analogický dobovému neomarxistickému postoji Jürgena Habermase (na nějž explicitně neodkazoval). Pro objektivní poznání stanovil metodické kritérium jednotných standardů vědecké objektivity, které však detailně nerozpracoval. Hodnotící soudy je podle něj možné částečně založit na objektivním vědeckém poznání, z jehož pravdivosti lze čerpat jejich legitimitu. V těchto intencích Solař formuloval své úvahy o roli humanistické inteligence orientované k celostnímu ideálu rozvoje člověka, jejíž důležitou úlohou je i účinná sociální kritika. Do tohoto pojetí organicky zapadá i Solařova interpretace obnovy sociologie v 60. letech, „v době, kdy křivka sociální kritiky šla prudce vzhůru“.

Knihy: ''Aktuální otázky sociologie'' (ÚV KSČ, Praha 1965); ''Jak se máte?'' (Československá televize, Brno 1967; spoluautoři I. Možný a P. Osecký); ''Spory o sociologickou teorii'' (Gottwaldov 1967); ''Úvod do dějin sociologie'' (SPN, Praha 1968); ''Úvod do sociologie politiky'' (SPN, Praha 1969).

Studie: Koexistence a její obraz v buržoazní ideologii (''Nová mysl'' 1963); Další krok k mírovému soužití (''Věda a život'' 1963); Americká země (''Věda a život'' 1963); Problémy síly v mezinárodních vztazích (''Přehled vědecké a pedagogické práce kateder marxismu-leninismu'' 1962); Mírové soužití (''Nová mysl'' 1963); Co jsou civilizační faktory? (''Společnost'' 1966); Nerevoluční úvahy o revoluci (''Sociologický časopis'' 1966); O problémech marxistické sociologie (''Nová mysl'' 1967); Politika a inteligence (''Věda a život'' 1968); Konvergence a divergence společenského vývoje (''Index'' 1968); Politika v pojetí I. A. Bláhy (''Sociologický časopis'' 1968).

Příspěvky ve sbornících: Revoluce a svět (''Zamyšlení nad Říjnem''. Brno 1957); Zkušenosti se světonázorového průzkumu na VŠZ (''Sborník prací VŠZ'' 1959); O marxistické metodě v přírodních vědách (''Sborník prací VŠZ'' 1960); Nemarxističtí odpůrci a obhájci mírového soužití (''Sborník prací VŠZ'' 1960); O revizionistickém a dogmatickém pojetí koexistence (''Sborník prací FF brněnské university'' 1962); O revizionistickém a dogmatickém pojetí koexistence (''Sborník prací FF brněnské university'' 1962); K problému síly v mezinárodních vztazích (''Přehled vědecké a pedagogické práce katedry marxismu-leninismu'' 1962); Církve a problém mírového soužití (''Věda, víra, pověra''. Krajské nakladatelství, Brno 1963); Ideologie pacifismu (''Sborník prací FF brněnské university'' 1964); Ideologie, politika a nukleární válka (''Sborník prací FF brněnské university'' 1965); Politická filosofie Karla Jasperse (''Sborník prací FF brněnské university'' 1965); Ideologie pacifismu (''Sborník prací FF brněnské university'' 1965); Ideology, Politics and Nuclear Warfare (''Sborník prací FF brněnské university'' 1965); Untergang der Ideologien? (''Sborník prací FF brněnské university'' 1965); Konec ideologií (''Sborník prací FF brněnské university'' 1967); Ideologie als ein Problem der Soziologie (''Sborník prací FF brněnské university'' 1967).

-- ''[[:Kategorie:Aut: Janák Dušan|Dušan Janák]]'' 
[[Kategorie:Aut: Janák Dušan]]
[[Kategorie:SCSg]]

@@ Řádek 23: / Řádek 23: @@
 [[Kategorie:SCSg]]
 ----
-Josef Solař se podílel na [[:Kategorie:Aut: Solař Josef|některých heslech]] této encyklopedie.
+Josef Solař se podílel na [[:Kategorie:Aut: Solař Josef|některých heslech]] této encyklopedie.<br />

← Starší verze		Verze z 3. 11. 2018, 01:33
Řádek 22:		Řádek 22:
	[[Kategorie:Aut: Janák Dušan]]		[[Kategorie:Aut: Janák Dušan]]
	[[Kategorie:SCSg]]		[[Kategorie:SCSg]]
		+	----
		+	Josef Solař se podílel na [[:Kategorie:Aut: Solař Josef\|některých heslech]] této encyklopedie.

@@ Řádek 19: / Řádek 19: @@
 <span class="section_title">Příspěvky ve sbornících:</span> Revoluce a svět (''Zamyšlení nad Říjnem''. Brno 1957); Zkušenosti se světonázorového průzkumu na VŠZ (''Sborník prací VŠZ'' 1959); O marxistické metodě v přírodních vědách (''Sborník prací VŠZ'' 1960); Nemarxističtí odpůrci a obhájci mírového soužití (''Sborník prací VŠZ'' 1960); O revizionistickém a dogmatickém pojetí koexistence (''Sborník prací FF brněnské university'' 1962); O revizionistickém a dogmatickém pojetí koexistence (''Sborník prací FF brněnské university'' 1962); K problému síly v mezinárodních vztazích (''Přehled vědecké a pedagogické práce katedry marxismu-leninismu'' 1962); Církve a problém mírového soužití (''Věda, víra, pověra''. Krajské nakladatelství, Brno 1963); Ideologie pacifismu (''Sborník prací FF brněnské university'' 1964); Ideologie, politika a nukleární válka (''Sborník prací FF brněnské university'' 1965); Politická filosofie Karla Jasperse (''Sborník prací FF brněnské university'' 1965); Ideologie pacifismu (''Sborník prací FF brněnské university'' 1965); Ideology, Politics and Nuclear Warfare (''Sborník prací FF brněnské university'' 1965); Untergang der Ideologien? (''Sborník prací FF brněnské university'' 1965); Konec ideologií (''Sborník prací FF brněnské university'' 1967); Ideologie als ein Problem der Soziologie (''Sborník prací FF brněnské university'' 1967).
--- ''[[:Kategorie:Aut: Janák Dušan|Dušan Janák]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Janák Dušan|Dušan Janák]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Janák Dušan]]
 [[Kategorie:SCSg]]

Solař Josef - Historie editací

imported>Admin: Přidána poslední věta Josef Solař je autorem některých publikací v Knižní bibliografii české sociologie.

JD: Přidána poslední věta Josef Solař se podílel na některých heslech této encyklopedie.

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server