imported>Admin: Přidána poslední věta Viz též heslo společnost občanská v Petruskových Společnostech (2006)

2020-09-21T06:17:00Z

Přidána poslední věta Viz též heslo společnost občanská v Petruskových Společnostech (2006)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:38Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:56:39Z

import na produkční server

Nová stránka

společenství tradiční – též ''společnost tradiční'' – formy spol. organizace, resp. společnosti, které existovaly před nástupem [[revoluce průmyslová|průmyslové revoluce]]. S-gie od svého zrodu definuje [[společnost moderní|moderní společnost]] právě v protikladu ke ''s.t.'' Nejpregnantnější výraz našlo toto rozlišení v opozici [[Gemeinschaft a Gesellschaft]] u ''F. Tönniese''. I když ''Tönniesova'' idealizace „Gemeinschaft“, resp. ''pospolitosti'' či ''společenství'' (jeho pojetí ''s.p.''), byla četnými kritiky korigována, zůstává v jistých obměnách patrná u ''M. Webera'', ''H. Spencera'', ''É. Durkheima'' a u řady dalších sociologů (viz též [[společnost vojenská a společnost průmyslová]], [[solidarita mechanická a organická]], [[komunita]]). Připouští se, že ''s.t.'' trpěla výraznou soc. stagnací, nebyla však ohrožována projevy [[anomie]], která souvisí často právě s prudkostí a nekoordinovaností soc. změn v moderní společnosti. ''S.t.'' lze charakterizovat 4 způsoby, resp. 4 komplexy syndromů. ''1.'' Materiální produkce ''s.p.'' je založena na využívání přír. forem energie (síly zvířat, větru, vody), používané nástroje jsou zpravidla jen jednoduchým prodloužením orgánů těla, [[dělba práce]] je relativně málo rozvinuta. Vcelku lidé transformují jen min. statky, které jim poskytuje příroda. V důsledku jednoduché techniky a slabé produktivity práce je hustota obyv. relativně nízká. Přibližně devět desetin obyv. žije mimo města a zabývá se zemědělstvím. ''2.'' Mocenská struktura ''s.t.'' široce variuje od [[občina|občin]] se silnými prvky rodové či sousedské samosprávy, přes řadu typů městských států a přes feudální svazky privilegovaných bojovníků a ''stavovské společnosti'', resp. [[stát stavovský|stavovské státy]], až po centralizovaná knížectví a [[monarchie]] a velké říše vzniklé výbojem. S výjimkou primitivních občin a některých období ve vývoji starověkých i středověkých městských států se mocenské uspořádání ''s.t.'' vyznačuje specif. dvojvrstevností. Mocenské vztahy jsou vyjednávány bez účasti ovládaných, vládcům stačí k udržení pozice loajalita vojenského a správního aparátu v důsledku snížených možností prostorové i symbolické komunikace je relativně málo účinný a do života ovládané populace zasahuje pouze epizodicky, i když o to drastičtěji. Nevýhodou je, že v případě krizí (neúroda, epidemie, cizí nájezd) se ocitají napůl izolované lokality bez rezerv a s malou nadějí na pomoc zvnějšku. Naprostá [[autarkie]] je však výjimkou. ''3.'' Způsob interpretace světa odpovídá omezeným šancím na kontrolu, změnu a předvídání běhu událostí, pravidelnosti soc. rytmu a pomalosti změn. Tyto výklady dokáží integrovat roztroušené empir. zkušenosti do určitého celku a propůjčit jim jistý smysl. Řada souvislostí přír. i spol. je personifikována, čímž se zvyšuje jejich pochopitelnost pro populaci, která zůstává z převážné části negramotná. Komplexní fil. a náb. systémy nalézají omezené publikum pouze u vzdělaných špiček obyv.; většina populace nemá možnost ani důvod při výkladu světa překračovat rovinu běžných [[přísloví]], moudrostí zdravého rozumu a náb. představ týkajících se zákl. pravidel morálky a centrovaných kolem význačných událostí životního cyklu. ''4.'' Sociálně je svět ''s.t.'' značně diferencován. Neexistence soc. nivelizující centrální moci spolu s nerozvinutostí komunikace přispívají ke značné heterogenitě soc. prostoru. Existuje mnoho druhů [[privilegium|privilegií]], právě tak jako mnoho druhů soc. závislosti. Myšlenka o rovnosti lidí je považována za absurdní. Společnost je rozdělena do mnoha [[stavy|stavů]], které střeží svá privilegia, a do množství korporací, které se snaží vystupovat jako nezávislé a svrchované útvary. Kvalita jednotlivců není v prvé řadě posuzována podle jejich osobních schopností a výkonu, nýbrž podle příslušnosti ke stavu či ke korporaci, která bývá přenášena dědičně.

<div class="translations">
traditional community
communauté, collectivité traditionnelle
traditionelle Gemeinschaft
comunità tradizionale
</div>

Literatura: ''Giddens, A.'': Contemporary Critique of Historical Materialism. London 1981; ''Rocher, G.'': Introduction a la sociologie generale. Paris 1968; ''Tönnies, F.'': Gemeinschaft und Gesellschaft. 1887.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Keller Jan|Jan Keller]]'' 
[[Kategorie:Aut: Keller Jan]]
[[Kategorie:Terminologie/sociální změna a dějiny]]
[[Kategorie:Terminologie/sociální strukturace a diferenciace]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 [[Kategorie:Terminologie/sociální změna a dějiny]]
 [[Kategorie:Terminologie/sociální strukturace a diferenciace]]
 [[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Giddens, A.'': Contemporary Critique of Historical Materialism. London 1981; ''Rocher, G.'': Introduction a la sociologie generale. Paris 1968; ''Tönnies, F.'': Gemeinschaft und Gesellschaft. 1887.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Keller Jan|Jan Keller]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Keller Jan|Jan Keller]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Keller Jan]]
 [[Kategorie:Terminologie/sociální změna a dějiny]]
 [[Kategorie:Terminologie/sociální strukturace a diferenciace]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Společenství tradiční - Historie editací

imported>Admin: Přidána poslední věta Viz též heslo společnost občanská v Petruskových Společnostech (2006)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server