Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:38Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:56:39Z

import na produkční server

Nová stránka

společnost beztřídní – představa společnosti, v níž neexistuje rozdělení do velkých skupin, které se od sebe podstatně liší především velikostí a povahou vlastnictví a mírou podílu na rozhodování a moci. Idea ''s.b.'' je téměř vždy přímo spojena s představou soc., dokonce materiální rovnosti všech občanů, [[spravedlnost sociální|sociální spravedlnosti]] a [[jistoty sociální|sociálních jistot]], které jsou garantovány buď [[stát|státem]] (pokud se existence státu ve ''s.b.'' vůbec připouští), nebo nějakou institucí, s představou polit. rovnosti, spravedlivého zákonodárství atd. Ideál ''s.b.'' je implicite přítomen ve většině soc. [[utopie|utopií]], v nichž se však s pojmem ''s.b.'' samotným téměř nepracuje, protože koncept spol. [[třída|třídy]] je hist. pozdější než většina klasických utopií. Ty jsou proto výslovně polemicky zaměřeny proti jinému druhu soc. nerovnosti, především proti hierarchickému stavovskému rozdělení společnosti feudálního typu. ''K. Marx'' spolu s ''F. Engelsem'' se pokusili doložit, že představa ''s.b.'' není utopická, protože objektivní hist. vývoj spěje zákonitě k ''s.b.'' ''Marx'' podle vlastního vyjádření (''Dopis Weydemeyerovi'', 1852) není tvůrcem konceptu třídy, jeho vlastním věd. objevem však je důkaz, že: ''1.'' existence tříd je spjata jen s určitým typem výroby, je tedy hist. nikoliv univerzální, ale přechodná; ''2.'' každá [[společnost třídní|třídní společnost]] se vnitřně zmítá [[boj třídní|třídním bojem]], který je však současně zdrojem [[dynamika sociální|sociální dynamiky]]; ''3.'' třídní společnost bude vystřídána ''s.b.'', která je v zárodku obsažena již v existujícím typu spol. výroby, [[dělba práce|dělby práce]], tech. rozvoje a především v zákl. rozporu mezi prací a kapitálem, který se projevuje třídním bojem [[proletariát|proletariátu]] s [[buržoazie|buržoazií]]; ''4.'' tento třídní boj vyústí v nutnou hist. mezifázi, tzv. přechodné období, jež bude mít polit. formu ''diktatury proletariátu''. [[proletariát|Proletariát]] je hist. povolán k tomu, aby tím, že sám sebe jako vykořisťovanou a polit. potlačenou třídu zruší, osvobodil celou společnost. Ekon. základem i předpokladem tohoto osvobození má být zrušení soukromého vlastnictví, jehož existence umožňuje vykořisťování lidské práce. Postupně se předpokládá zánik státu jako zákl. typu polit. organizace, který byl v ''Marxově'' pojetí výhradně nástrojem třídního panství, zánik směnných a penežních vztahů, dokonce i dělby práce. ''Marx'' byl ve formulacích pozitivních představ o ''s.b.'' velmi neurčitý, připouštěl pouze jakýsi stadiální vývoj ve třech etapách: diktatura proletariátu, [[socialismus]] (v zásadě beztřídní společnost bez ekon. vykořisťování s postupně zanikajícím státem a dělbou práce, diferencovaná na základě odměn podle podaného výkonu) a [[komunismus]] (úplná ''s.b.''). Tuto představu ''Marx'' vyložil v ''Kritice Gotthajského programu'' (psáno 1875, publikováno ''Engelsem'' až v r. 1891).

''V. I. Lenin'' korigoval ''Marxovu'' představu tím, že zdůraznil význam státu v přechodném období a nutnost jeho posílení (''Stát a revoluce'', 1918), a ''J. V. Stalin'' tuto korekci dovršil ideou, že v přechodném období třídní boj nejen neodumírá, ale dokonce roste úměrně odporu vykořisťovatelských tříd (v polemice s ''N. I. Bucharinem'', 1929). ''Stalin'' také v rozporu s tradiční marxovskou představou, že socialismus je již ''s.b.'', (tuto myšlenku sdílel až do r. 1936), jednoznačně prohlásil, že socialismus je společností se specif. třídní strukturou, v níž jsou zákl. třídy (proletariát transformovaný v děl. třídu a rolnictvo proměněné v kolchozní či družstvení rolnictvo) v tzv. neantagonistickém vztahu.

''S.b.'' bude podle ideální ''Marxovy'' představy společností svobodně sdružených výrobců, ovládnuté přírody a materiálního dostatku, společností, v níž práce bude první životní potřebou, a proto bude vykonávána bez nároku na odměnu, společností, v níž budou dominovat vztahy harmonické spolupráce a vzájemné pomoci, v níž zmizí všechny formy [[odcizení]]. Rozvoj materiální a tech. základny umožní tzv. všestranný harmonický rozvoj osobnosti, která bude disponovat značným objemem volného času. Bude to společnost harmonické jednoty zájmů, polit. však nepůjde o [[demokracie|demokracii]], protože demokracie je – zejm. podle ''Leninovy'' představy – polit. formou vázanou na existenci státu, ale o nějakou formu spol. [[samospráva|samosprávy]]. Ačkoliv ''Marx'' trval na tom, že jeho vize je odvozena z analýzy dějinné zákonitosti, šlo ve skutečnosti o racionální konstrukci, ideální utopii, která se ukázala jako nerealizovatelná. V r. 1936 prohlásil ''Stalin'', že první vývojové etapy komunismu, tj. socialismu, bylo v SSSR již dosaženo, v r. 1961 na XXII. sjezdu ''Komunistické strany SSSR'' ''N. S. Chruščov'' oznámil, že vybudování komunismu jako konkrétního vtělení ideálu ''s.b.'' je věcí ještě této žijící generace. Vybudování tzv. materiálně tech. základny komunismu se mělo stát hlavní součástí polit. a ekon. programu kom. strany. Utopičnost tohoto projektu ukázal následující vývoj. Některé fil. a s-gické koncepce představu ''s.b.'' nespojují s ideálem komunismu ani s jinou utop. vizí, ale fakt její existence odvozují ze soc. transformací moderní společnosti: klasické třídy se přežily spolu s dichotomicky rozdělenou, polarizovanou společností, klasický marxovský třídní boj byl zaměněn za jiné formy [[konflikt sociální|sociálních konfliktů]], majetková nerovnost přestala být rozhodující nerovností atd., proto nemá smysl současnou společnost označovat archaickým termínem.

<div class="translations">
classless society
société sans classes
klasssenlose Gesellschaft
società senza classi
</div>

Literatura: ''Marx, K.'' (1852): Dopis Weydemeyerovi. In: ''Marx, K.'' – ''Engels, B.'': Spisy, sv. 28. Praha 1968; ''Marx, K.'': Ke kritice Gothajského programu. In: ''Marx, K.'' – ''Engels, F.'': Spisy, sv. 19. Praha 1966; ''Lenin, V. I.'': (1918) Stát a revoluce. Praha 1950; ''Machonin, P.'': Cesty k beztřídní společnosti. Praha 1961.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]'' 
[[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
[[Kategorie:Terminologie/sociální strukturace a diferenciace]]
[[Kategorie:Terminologie/politika, ideologie, právo, správa]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Marx, K.'' (1852): Dopis Weydemeyerovi. In: ''Marx, K.'' – ''Engels, B.'': Spisy, sv. 28. Praha 1968; ''Marx, K.'': Ke kritice Gothajského programu. In: ''Marx, K.'' – ''Engels, F.'': Spisy, sv. 19. Praha 1966; ''Lenin, V. I.'': (1918) Stát a revoluce. Praha 1950; ''Machonin, P.'': Cesty k beztřídní společnosti. Praha 1961.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
 [[Kategorie:Terminologie/sociální strukturace a diferenciace]]
 [[Kategorie:Terminologie/politika, ideologie, právo, správa]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Společnost beztřídní - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server