ZRN v 7. 3. 2018, 09:19

2018-03-07T09:19:19Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:42Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:56:47Z

import na produkční server

Nová stránka

stát právní – termín vypracovaný především v něm. právní literatuře v první třetině 19. st., kterým se obecně rozumí [[stát]], v němž vládne [[právo]], konkrétně pak taková právní forma organizace a činnosti věř. polit. moci, která upravuje vztahy s individui jako subjekty práva na základě: ''1.'' svrchovanosti právního zákona; ''2.'' reálných práv a svobod individuí; ''3.'' organizace a působení suverénní státní moci na základě dělby moci. Původní pojetí ''s.p.'' ztělesňovalo představy rané buržoazie o zákonnosti a bylo vyjádřením odporu vůči absolutistickému feudalismu (viz [[stát absolutistický]]), jehož ztělesnění se spatřovalo v tzv. [[stát policejní|policejním státě]]. Představy, které jsou v pojmu ''s.p.'' vyjádřeny, však byly organickou součástí již soc. polit. myšlení období před buržoazními revolucemi a samozřejmě ideol. soustav, jež vyjadřovaly polit. požadavky mladé [[buržoazie]]. Představa právní státnosti měla antifeudální, antiteokratický a antiklerikální charakter a byla obsažena v pracích ''H. Grotia'', ''B. Spinozy'', ''T. Jeffersona'', zejm. však ''Ch. L. Montesquieua'' a ''J. Locka'', kteří pod silným vlivem angl. myšlenkových tradic řešili v jistém smyslu tradiční problém vztahu polit. moci a práva. Proti feudálnímu despotismu a absolutistické nezákonnosti kladli požadavek panství práva, využívajíce ideje suverenity a později [[smlouva společenská|společenské smlouvy]].

První pokus o fil. zdůvodnění ''s.p.'' podal ''I. Kant'', který chápal stát jako sjednocení množství lidí, podřízených právním zákonům, přičemž blaho státu závisí na souladu státního uspořádání s právními principy. Zatímco u ''Kanta'' jsou právní zákony a ''s.p.'' tím, co má býti, tedy spíše normou, hodnotou a cílem, u ''G. W. F. Hegela'' jsou skutečností, praktickou realizací rozumu v určitých formách reálného bytí lidí. Pojem ''s.p.'' rozpracovali v obecně právním kontextu především ''R. von Mohl'' v práci ''Polizeiwissenschaften nach den Grundsätzen des Rechtsstaates'' (1832–3) a ''C. Th. Welcker'' v práci ''Die letzten Gründe von Recht, Staat und Strafe'' (1813). Rozvinuli ideu, že státní moc a její výkon musejí být důsledně vázány právem a že činnost státu se má omezovat na plynulé uvádění právních norem do života. Na ideu ''s.p.'', která je původně specif. něm., navázal do jisté míry [[liberalismus]] v koncepci státu jako nočního hlídače (Nachtwachterstaat), tj. státu, který se má omezit na ochranu občanských práv a svobod a který nemá žádným způsobem intervenovat do veř. a zejm. soukromého života občanů. Koncepce ''s.p.'' narazila na kritiku zvl. ve Francii, kde objektivní vývoj probíhal spíše na bázi centralizace státního aparátu a růstu administrativy.

Pokus smířit koncepci ''s.p.'' s faktem, že stát musí vykonávat řadu nezastupitelných administrativních funkcí, učinil později ''R. von Gneist'' v Anglii, kde se koncept ''s.p.'' neprosadil, a proto neexistuje ani analogický termín, kde ovšem byla rozpracována analogická idea pod označením „rule of law“. ''A. V. Dicey'' v práci ''The Law of the Constitution'' (1885) formuloval jakési ústřední dogma brit. ústavní teorie, které zdůrazňuje: ''a)'' absolutní supremaci řádného zákona vůči jakékoliv svévoli a zejm. vůči skryté moci vlády a administrativy, ''b)'' rovnost před zákonem, rovnou podřízenost všech občanů řádnému zákonu. ''Dicey'', který rozvinul whigovskou tradici, neuvažoval v pojmech právní filozofie jako něm. tvůrci koncepce ''s.p.'', ale opíral se o empir. znalosti angl. právního řádu. ''Diceyova'' koncepce měla obrovský vliv, ve 30. l. však byla podrobena kritice (''C. T. Carr'', ''W. Jennings'', ''W. A. Robson'') jako údajně špatně podložená a zejm. jako nevhodná pro moderní společnost té doby. ''Diceyova'' koncepce „rule of law“ souvisí logicky s koncepcí občanských práv a svobod, zejm. však se specif. anglosaským pojetím tzv. due process of law, které je vyjádřeno v 5. dodatku k am. ústavě: žádná osoba nemůže být zbavena života, svobody nebo vlastnictví bez řádného právního procesu.

Koncepce ''s.p.'' byla vytlačena na počátku a v 1. polovině 20. st. jinými koncepcemi, např. koncepcí [[stát moderní|moderního státu]], zásadní renesance však doznala po 2. svět. válce, kdy se v SRN pojem ''s.p.'' z teor. kategorie změnil v pojem pozitivně právní tím, že byl včleněn do ústavy. Novodobé pojetí ''s.p.'' však opuští absolutizovaný liberalistický princip „pasivního státu“ a naopak předpokládá, že stát aktivně prosazuje svou suverenitu vůči občanům, iniciativně zasahuje do jejich života zejm. prostřednictvím administrativy a pečuje o zajištění části jejich potřeb. Všechny tyto ingerence a aktivity státu se však musejí dít podle práva, vztah státu a občana musí být jednoznačně právně ustaven a musí existovat formálně právní záruky, že stát nepřekročí pravomoci dané mu zákonem. V některých koncepcích ''s.p.'' je formulován tzv. princip neidentifikace, podle něhož stát vůči společnosti musí vystupovat jako nestranná síla, která se nesmí ztotožnit s dílčími zájmy jednotlivých spol. skupin a tříd (''H. Krüger'') aj. V oblasti teorie i polit. a ekon. praxe jsou dnes svrchovaně aktuální otázky vztahu ''s.p.'' a tzv. státu blahobytu, v něm. s-gické a právní teorii se dále rozpracovávají pojmy státu, v němž platí ústava (Verfassungsstaat), a státu s řádně fungující justicí (Justizstaat), především však tzv. [[stát sociální|sociálního státu]] (Sozialstaat).

<div class="translations">
legal state, law abiding state
État de droit
Rechtsstaat
Stato di diritto
</div>

Literatura: ''Der Bürgerliche'' Rechtsstaat. Köln a.R. 1978; ''Forsthoff, E.'': Rechtsstaat im Wandel. Stuttgart 1964; ''Forsthoff, E.'': Rechtsstaatlichkeit und Sozialstaatlichkeit. Darmstadt 1968; ''L'etat'' de droit. Paris 1987; ''Hayek, F. A.'': Právo, zákonodárství a svoboda, 3 sv. Praha 1991.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]'' 
[[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
[[Kategorie:Terminologie/politika, ideologie, právo, správa]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 </div>
-<span class="section_title">Literatura:</span> ''Der Bürgerliche'' Rechtsstaat. Köln a.R. 1978; ''Forsthoff, E.'': Rechtsstaat im Wandel. Stuttgart 1964; ''Forsthoff, E.'': Rechtsstaatlichkeit und Sozialstaatlichkeit. Darmstadt 1968; ''L'etat'' de droit. Paris 1987; ''Hayek, F. A.'': Právo, zákonodárství a svoboda, 3 sv. Praha 1991.
+<span class="section_title">Literatura:</span> ''Der Bürgerliche Rechtsstaat''. Köln a. R. 1978; ''Forsthoff, E.'': Rechtsstaat im Wandel. Stuttgart 1964; ''Forsthoff, E.'': Rechtsstaatlichkeit und Sozialstaatlichkeit. Darmstadt 1968; ''L'etat de droit''. Paris 1987; ''Hayek, F. A.'': Právo, zákonodárství a svoboda, 3 sv. Praha 1991.
 ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />

@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Der Bürgerliche'' Rechtsstaat. Köln a.R. 1978; ''Forsthoff, E.'': Rechtsstaat im Wandel. Stuttgart 1964; ''Forsthoff, E.'': Rechtsstaatlichkeit und Sozialstaatlichkeit. Darmstadt 1968; ''L'etat'' de droit. Paris 1987; ''Hayek, F. A.'': Právo, zákonodárství a svoboda, 3 sv. Praha 1991.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
 [[Kategorie:Terminologie/politika, ideologie, právo, správa]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Stát právní - Historie editací

ZRN v 7. 3. 2018, 09:19

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server