Stát sociální - Historie editací

imported>Admin: Přidána poslední věta Viz též heslo společnost filantropická, společnost pluralitní nebo [[společnost zrychlující se (akcelerující) (PSpol)|společnost zrychlují…

2020-09-21T06:17:01Z

Přidána poslední věta Viz též heslo společnost filantropická, společnost pluralitní nebo [[společnost zrychlující se (akcelerující) (PSpol)|společnost zrychlují…

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:42Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:56:47Z

import na produkční server

Nová stránka

stát sociální – překlad něm. Sozialstaat a nepřesně ekvivalent angl. ''welfare state'' či čes. ''stát blahobytu'' – koncept státu, který zajišťuje slušnou životní úroveň a soc. participaci pro všechny na základě redistribuční politiky státu. ''P. Ronsavallon'' uvádí, že moderní nár. stát se definuje jako stát „ochraňující“ (''T. Hobbes'', ''J. Locke''), jehož extenzí a prohloubením je ''s.s.'' Ten odpovídá tržní podobě společnosti a jeho cílem je nahradit nejistotu náb. ochrany jistotou ochrany státní. Něm. pojem Wohlfahrtstaat byl používán po r. 1870 [[socialismus katedrový|katedrovým socialismem]] (''G. Schmoller''), který v opozici k angl. liberalismu požadoval od státu, aby umožnil lidem stále více se podílet na plodech civilizace. V téže době byl používán i zmíněný termín Sozialstaat, zejm. pro označení komplex ''Bismarckových'' reforem v oblasti nemocenského a soc. zabezpečení. Za vlastní počátek soudobého pojetí ''s.s.'' se ovšem pokládá plán předložený v r. 1942 ''W. H. Beveridgem'', jehož cílem bylo „osvobodit člověka od nouze“ a dát všem záruku pravidelného příjmu, bez ohledu na momentální situaci, vytvořit systém platný pro všechny, tedy jednotný, jednoduchý a centralizovaný. Ekonomicky byla tato koncepce podpořena dominující vlivnou teorií zaměstnanosti ''J. M. Keynese'' (viz [[keynesismus]]). Podle něho je zvýšení sklonu ke spotřebě zákl. nástrojem politiky plné zaměstnanosti, který může význ. ovlivnit stát regulací úrokové míry a dalšími opatřeními podporujícími investování. Ekon. růst a soc. pokrok tedy nejsou v rozporu, ''s.s.'' svojí intervenční a redistribuční politikou podporuje efektivitu ekonomiky. Na základě zkušeností z krize 30. l. byly uvedené principy s modifikacemi přijaty většinou vyspělých západoevrop. zemí.

K určitému protipohybu došlo v 80. l., kdy se diskutovala krize ''s.s.'' a v některých zemích se posilovaly liberální tendence. Hovoří se o jeho krizi finanční (přílišný růst soc. výdajů), krizi legitimity (egalitární politika ztratila dřívější podporu), krizi institucí (odpor vůči centralistickému byrokratickému systému). Příliš nákladný a demotivačně působící ''s.s.'' byl označen za příčinu krizových jevů v 70. a 80. l. Odklonu od ''s.s.'' odpovídají reprivatizační procesy v oblasti služeb, deregulace trhu práce a snahy o decentralizaci dávek. Oponenti [[liberalismus|liberalismu]] však stále pokládají ''s.s.'' za jednu z hlavních institucí soudobého kapitalismu, která působí stabilizačně na trh práce a není v rozporu s efektivitou výkonu. Ukazují, že tradiční podoba a závazky ''s.s.'' se [[revoluce tichá|tichou revolucí]] změnily, takže [[trh práce]] a [[politika sociální|sociální politika]] jsou úzce propojeny. Cílem už není egalizace příjmů, ale rovnost příležitostí. Rozsah nabídky práce se nezmenšil, ale vzrostl: ''s.s.'' sám je jedním z největších zaměstnavatelů. ''Beveridgovy'' postuláty je třeba modifikovat: dávky musí být více než s potřebami spojeny s příjmy, soc. systém je třeba decentralizovat a odstátnit. Nová legitimita ''s.s.'' spočívá nikoli v dosažení soc. rovnosti, ale v udržení příjmů v průběhu životního cyklu (''J. P. Jallade'').

<div class="translations">
welfare state
État-providence; État social
Sozialstaat, Wohlfahrtstaat
Stato sociale, assistenziale
</div>

Literatura: ''Esping-Andersen, G.'': The Three Worlds of Welfare Capitalism. London 1990; ''Jallade, J. P.'' ed.: The Crisis of Redistribution in European Welfare States. London 1988; ''Ronsavallon, P.'': La crise de l'État-providence. Paris 1981.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Večerník Jiří|Jiří Večerník]]'' 
[[Kategorie:Aut: Večerník Jiří]]
[[Kategorie:Terminologie/politika, ideologie, právo, správa]]
[[Kategorie:Terminologie/ekonomické jevy a přístupy]]
[[Kategorie:Terminologie/hnutí, problémy, sociální deviace a sociální politika]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Esping-Andersen, G.'': The Three Worlds of Welfare Capitalism. London 1990; ''Jallade, J. P.'' ed.: The Crisis of Redistribution in European Welfare States. London 1988; ''Ronsavallon, P.'': La crise de l'État-providence. Paris 1981.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Večerník Jiří|Jiří Večerník]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Večerník Jiří|Jiří Večerník]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Večerník Jiří]]
 [[Kategorie:Terminologie/politika, ideologie, právo, správa]]

@@ Řádek 17: / Řádek 17: @@
 [[Kategorie:Terminologie/ekonomické jevy a přístupy]]
 [[Kategorie:Terminologie/hnutí, problémy, sociální deviace a sociální politika]]
 [[Kategorie:VSgS]]