Strana politická - Historie editací

imported>Admin: Přidána poslední věta Viz též heslo společnost pluralitní v Petruskových Společnostech (2006)

2020-09-21T06:17:01Z

Přidána poslední věta Viz též heslo společnost pluralitní v Petruskových Společnostech (2006)

ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo strany politické v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

2018-11-10T18:18:38Z

Přidána poslední věta Viz též heslo strany politické v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:43Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:56:50Z

import na produkční server

Nová stránka

strana politická – obecně skupina občanů se stejnými polit. [[názor|názory]] a [[zájem|zájmy]], kteří se spojili v [[organizace|organizaci]] k jejich prosazení. Ve slově „strana“ je obsaženo, že jde vlastně jen o část celku společnosti, většinou státu, jejímž cílem je získání nebo udržení [[moc|moci]], resp. podílu na ní. Existují různé definice ''s.p.''. ''K. Beyme'' charakterizuje strany jako organizace, které plní funkci agregace zájmů. Rozdíl stran od [[skupina zájmová|zájmových skupin]] vidí v tom, že strany se účastní voleb a snaží se získat polit. úřady. ''K. Janda'' definuje strany jako organizace, které sledují cíl přivést své reprezentanty do vládních pozic. ''S. M. Lipset'' uvádí, že strany se objevují v pozdním středověku, ale že vlastně až ve 20. st. se utvářejí monolitické strany, totalitní strany a další typy stran. ''K. Beyme'' vysvětluje vznik ''s.p.'' teorií institucionální, teorií hist. krizové situace a teorií [[modernizace]]. Institucionální teorie odvozují vznik stran z fungování reprezentativních institucí, krizová teorie zdůrazňuje význam ideol. sil pro vznik nového hnutí, modernizační teorii jde o účinky výchovných systémů a rozvoj urbanizace jako modernizační proměnné. Vnitřní strukturou stran a jejich soc. složením, org. strukturou, zapojením členstva a výběrem vedení se zabývá ''sociologie stran'', která je součástí [[sociologie politiky]]. Zkoumá také osobní a funkční vztahy k frakcím v [[parlament|parlamentě]], ke státní správě a k zájmovým svazům a chování stran ve [[volby|volbách]]. V mezinár. výzkumech se srovnávají různé stranické systémy a vztahy mezi nimi.

Typologie ''s.p.'' z hlediska struktury, funkcí, vývoje aj. vytvořili např. ''M. Weber'', ''F. Neumann'', ''Marr'', ''O. Kirchheimer'' a další. ''Weber'' uvažoval o [[strana honorační|stranách honoračních]] a [[strana masová|stranách masových]]. ''S. M. Lipset'' uvádí ''strany agrární'', „protisystémové“, skandinávského typu, liberálně-radikální, církevní, soc.-demokr. a jiné méně známé. ''S.p.'' lze klasifikovat podle toho, zda vyjadřují zájem jedné nebo více soc. skupin, příp. celé společnosti, podle toho, zda jde o stranu trvale nebo dočasně opoziční, podle cílů, krátkodobých nebo koncepčních, dlouhodobých, opírajících se o významněšjí ideol. koncepci, dále podle org. výstavby strany (může být i téměř vojenského typu s přísnou disciplínou nebo naopak velmi volná). Z jiného hlediska lze hovořit o stranách, které jsou legální nebo působí v částečně nebo plné ilegalitě a jejichž vliv v polit. životě je jen zprostředkovaný, nebo podle přístupu k polit. moci a podílu na ní, podle ochoty dělit se o moc s jinými partnery, vstupovat do [[koalice]], střídat se v účasti na moci. Lze hovořit o stranách typu demokr. a nedemokr. a o jejich umístění na škále [[levice – pravice]], resp. o jejich [[strategie politická|politické strategii]].

''S.p.'' většinou tvoří, organizuje a zajišťuje několik skupin lidí: ''1.'' voliči a sympatizující; ''2.'' finanční sponzoři (mecenáši, členové platící příspěvky, příp. vlastnící podniky strany); ''3.'' členové, aktivisté a dobrovolní funkcionáři; ''4.'' placení pracovníci aparátu. Jednotlivé skupiny se mohou prolínat. Okolo stran existují a vyvíjejí činnost zájmové skupiny, které mohou být volně napojeny, nebo to jsou organizace, ve kterých ''s.p.'' mají vliv, resp. svoji [[lobby]]. Uvnitř stran se mohou, ale nemusejí vytvářet frakční skupiny s rozdílnými stanovisky ([[skupina nátlaková|nátlakové skupiny]], [[klika|kliky]]). Jsou odrazem různorodosti individ. a skup. zájmů, důsledkem vnějšího tlaku, kterému jsou ''s.p.'' vystaveny ze strany svých odpůrců, a také změn polit. situace. Vztah [[občan|občana]] a ''s.p.'' se v historii [[stát moderní|moderního státu]] měnil, stejně jako se mění vnitřní struktury ''s.p.'', metody stranické práce, způsoby získávání členů a voličů. Některé ''s.p.'' vytvářejí mezinár. sdružení (''Socialistická internacionála'' aj.) nebo usilují o vzájemnou spolupráci a částečnou koordinaci svých postupů (křesťanskodemokr. strany). V tzv. rozvojových zemích a v zemích bez demokr. tradice existuje tendence k vytváření relativně silných, vlivných monolitních stran s prvky přísné disciplíny, které se silně identifikují se státním aparátem. Hist. zkušenosti ukazují, že takové strany se mohou stát základem [[totalitarismus|totalitarismu]] (viz [[fašismus]], [[nacismus]], [[bolševismus]]). Na přelomu 80. a 90. l. se zhroutil totalitní systém výstavby kom. stran. Jejich další vývoj vyžaduje nové zhodnocení. Vzniklo také mnoho nových stran netradičního i tradičního původu, vytvořila se vlivná polit. [[hnutí]], přerůstající v ''s.p.'' (Viz též [[kultura politická]], [[demokracie západní]] aj.)

<div class="translations">
political party
parti politique
politische Partei
partito politico
</div>

Literatura: ''Beyme, K.'': Parteien in westlichen Demokratien. München 1984; ''Duverger, M.'': Les parties politiques. Paris 1954; ''Held, D.'' – ''Pollitt, Ch.'': New Forms of Democracy. London 1986; ''Chodak, S.'': Systémy politických stran západní Evropy. Praha 1966; ''Janda, K.'': Parties Cross National Survey. London 1980; ''Lipset, S. M.'' – ''Rokkan, S.'': Party Systems and Voter Alignments. New York 1967; ''Neumann, F.'': Theorie und Soziologie der Politischen Parteien. Darmstadt 1974; ''Nohlen, D.'': Pipers Wörterbuch zur Politik. München 1989; ''Punnett, R. M.'': British Government and Politics. London 1980; ''Sartoti, G.'': Parties und Party Systems. London 1976; ''Škaloud, J.'': Úvod do politologie. Bratislava 1969; ''Weber, M.'': Wirtschaft und Gesellschaft. Tübingen 1976.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Škaloud Jan|Jan Škaloud]]'' 
[[Kategorie:Aut: Škaloud Jan]]
[[Kategorie:Terminologie/sociální strukturace a diferenciace]]
[[Kategorie:Terminologie/politika, ideologie, právo, správa]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 19: / Řádek 19: @@
 [[Kategorie:Terminologie/politika, ideologie, právo, správa]]
 ----
-<span class="see-also">Viz též heslo [[strany politické (MSgS)|strany politické]] v historickém [[MSgS|Malém sociologickém slovníku (1970)]]</span>
+<span class="see-also">Viz též heslo [[strany politické (MSgS)|strany politické]] v historickém [[MSgS|Malém sociologickém slovníku (1970)]]</span><br />
 [[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Beyme, K.'': Parteien in westlichen Demokratien. München 1984; ''Duverger, M.'': Les parties politiques. Paris 1954; ''Held, D.'' – ''Pollitt, Ch.'': New Forms of Democracy. London 1986; ''Chodak, S.'': Systémy politických stran západní Evropy. Praha 1966; ''Janda, K.'': Parties Cross National Survey. London 1980; ''Lipset, S. M.'' – ''Rokkan, S.'': Party Systems and Voter Alignments. New York 1967; ''Neumann, F.'': Theorie und Soziologie der Politischen Parteien. Darmstadt 1974; ''Nohlen, D.'': Pipers Wörterbuch zur Politik. München 1989; ''Punnett, R. M.'': British Government and Politics. London 1980; ''Sartoti, G.'': Parties und Party Systems. London 1976; ''Škaloud, J.'': Úvod do politologie. Bratislava 1969; ''Weber, M.'': Wirtschaft und Gesellschaft. Tübingen 1976.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Škaloud Jan|Jan Škaloud]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Škaloud Jan|Jan Škaloud]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Škaloud Jan]]
 [[Kategorie:Terminologie/sociální strukturace a diferenciace]]
 [[Kategorie:Terminologie/politika, ideologie, právo, správa]]
 [[Kategorie:VSgS]]