ZRN v 7. 3. 2018, 09:34

2018-03-07T09:34:37Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:44Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:56:52Z

import na produkční server

Nová stránka

struktura sociologie paradigmatická – vnitřní členění s-gie podle zákl. [[paradigma|paradigmat]] – synchronně (tj. v současnosti nebo v určitém konstantním dějinném okamžiku či období) nebo diachronně (jak se v běhu dějin s-gického myšlení paradigmata střídala). Konkretizace ''s.s.p.'' samozřejmě závisí na: vymezení pojmu [[paradigma sociologické|sociologické paradigma]] a na optice, kterou při seskupování směrů, koncepcí a škol do paradigmat zvolíme (dichotomickou – pluralistickou, vlastní – objektivistickou, aktuální – hist., věcnou – metodol., teor. – pragmatickou, věd. – pedagogickou atd.). Za nejinstruktivnější návrh ''s.s.p.'' soudobé s-gie lze považovat členění inspirované ''G. Ritzerem'': ''1.'' faktualistické paradigma (paradigma [[fakt sociální|sociálního faktu]]), založené na předpokladu, že existují objektivní soc. danosti či skutečnosti, jež jsou vůči individuu vnější a které lze zkoumat objektivními metodami včetně kvant. (zákl. problémy a pojmy kromě soc. faktu je soc. struktura, řád, dělba práce, anomie, norma, instituce, skupina, třída); ''2.'' behaviorální paradigma (paradigma soc. [[chování]]), vycházející z předpokladu, že zákl. daností je konkrétní chování konkrétních individuí v soc. kontextu, které zdůrazňuje význam soc. interakce a komunikace, včetně symbolické, a snaží se je postihnout pomocí pozorovacích deskriptivních technik (zákl. problémy a pojmy: [[interakce sociální|sociální interakce]], [[komunikace sociální|sociální komunikace]], [[síť sociální|sociální síť]], řečový akt); ''3.'' definiční paradigma (paradigma soc. definice) vycházející z ''Thomasova teorému'', že podstatnější než objektivní stav věcí je způsob, jak jej lidé vnímají, interpretují a jak mu rozumějí, způsob snažící se popsat konkrétní situace a porozumět jim pomocí především kval. postupů a procedur (zákl. problémy a pojmy: [[každodennost]], [[indexikalita]], [[interpretace]]). Jiní autoři ovšem navrhují jiná členění, např. ''P. Jones'' rozlišuje paradigma: ''a)'' naturalistické (společnost jako produkt striktně geneticky a environmentálně determinovaného chování lidí), ''b)'' individuální (společnost jako výslednice chování individ. disponovaných jedinců), ''c)'' strukturálně konsensuální (společnost jako struktura pravidel), ''d)'' strukturálně konfliktní (společnost jako struktura nerovností) a ''e)'' interpretativní (společnost jako vlastní výtvor svých členů).

Jako velmi funkční se jeví také členění, které navrhli ''S. N. Eisenstadt'' a ''M. Curelaru'': rozlišují paradigma individualistické ([[psychologismus]], [[behaviorismus]], [[interakcionismus symbolický|symbolický interakcionismus]], [[teorie sociálních sítí]]), sociologistické ([[sociologie formální|formální sociologie]], [[marxismus]], [[funkcionalismus strukturální|strukturální funkcionalismus]], ekologismus [[škola chicagská|chicagské školy]], teorie [[konflikt sociální|sociálního konfliktu]]), kult. (směry se silnou fil.-hist. inspirací, např. reprezentované ''O. Spenglerem'', ''W. Diltheyem'', ''W. Wundtem'', ''[[Weber Alfred|A. Weberem]]'', ''G. Le Bonem'') a environmentalistické (klasicky ''H. T. Buckle'' a ''L. Gumplowicz'', v současnosti ''Otis Dudley Duncan'', ''R. Collins''). Toto členění s příklady ukazuje, jak pod totéž paradigma lze řadit reálně sice odlišné, ale jen zdánlivě protichůdné směry. Zajímavý pokus o vlastní ''s.s.p.'' učinil ''Jacques Herman'', který paradigma definuje klíčovým pojmem, sociokult. kontextem, vzorovou vědou, metodou a způsobem výkladu soc. jevů. ''S.s.p.'' se člení na pozitivistické, dialektické, interpretativní, strukturně funkcionální, strukturalistické a praxeologické (strukturně funkcionálním paradigmatem rozumí strukturalismus am., strukturalismem strukturalismus fr., praxeologickým paradigmatem nikoliv pol. s-gickou orientaci, ale fr. akcionalismus.) Běžná jsou dichotomická členění, např. na individuálně a systémově centrovanou, kvalitativní a kvantitativní, teoretickou a empirickou, akademickou a kritickou s-gii apod. Z dichotomických členění je nejběžnější rozlišení objektivistického a interpretativního, příp. pozitivistického a interpretativního (antipozitivistického), event. s metodol. akcentem scientistického a antiscientistického paradigmatu. Někdy se členění na [[makrosociologie a mikrosociologie|makrosociologii a mikrosociologii]] pokládá také za členění nikoliv předmětné, ale paradigmatické. Dichotomická členění jsou příliš zjednodušující, taxativní, převádějí ''s.s.p.'' na výčet směrů, jsou nepřehledná a neodpovídají pojmu paradigma. ''P.s.s.'' má dokonce vnitros-gický rozměr, jestliže se uvnitř spec. disciplín či dokonce jen partikulárních témat vyčleňují specif. paradigmata, např. v rámci teorie deviantního chování se dichotomicky rozlišuje etiketizační ([[labelling]]) a etiologické (kauzální), v rámci výzkumu soc. struktury stratifikační a třídní, v rámci stratifikačních a mobilitních teorií paradigma dosahování statusu a paradigma soc. exkluze a podobně. (Viz též [[typologie sociologických přístupů]]).

<div class="translations">
paradigmatic structure of sociology
structure paradigmatique de la sociologie
paradigmatische Struktur der Soziologie
struttura paradigmatica della sociologia
</div>

Literatura: ''Boudon, R.'': The Three Basic Paradigms of Macrosociology: Functionalism, Neo-Marxism, Interaction Analysis. ''Theory'' and Decision, ''6'', 1975, 4; ''Eisenstadt, S. N.'' – ''Curelaru, M.'': The Form of Sociology: Paradigms and Crises. New York 1976; ''Herman, J.'': Les Languages de la sociologie. Paris 1988; ''Petrusek, M.'': Teorie a metoda v moderní sociologii. Praha 1993; ''Ritzer, G.'': Sociology. A Multiple Paradigm Science. Boston 1976.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]'' 
[[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
[[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 </div>
-<span class="section_title">Literatura:</span> ''Boudon, R.'': The Three Basic Paradigms of Macrosociology: Functionalism, Neo-Marxism, Interaction Analysis. ''Theory'' and Decision, ''6'', 1975, 4; ''Eisenstadt, S. N.'' – ''Curelaru, M.'': The Form of Sociology: Paradigms and Crises. New York 1976; ''Herman, J.'': Les Languages de la sociologie. Paris 1988; ''Petrusek, M.'': Teorie a metoda v moderní sociologii. Praha 1993; ''Ritzer, G.'': Sociology. A Multiple Paradigm Science. Boston 1976.
+<span class="section_title">Literatura:</span> ''Boudon, R.'': The Three Basic Paradigms of Macrosociology: Functionalism, Neo-Marxism, Interaction Analysis. ''Theory and Decision'', ''6'', 1975, 4; ''Eisenstadt, S. N.'' – ''Curelaru, M.'': The Form of Sociology: Paradigms and Crises. New York 1976; ''Herman, J.'': Les Languages de la sociologie. Paris 1988; ''Petrusek, M.'': Teorie a metoda v moderní sociologii. Praha 1993; ''Ritzer, G.'': Sociology. A Multiple Paradigm Science. Boston 1976.
 ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Boudon, R.'': The Three Basic Paradigms of Macrosociology: Functionalism, Neo-Marxism, Interaction Analysis. ''Theory'' and Decision, ''6'', 1975, 4; ''Eisenstadt, S. N.'' – ''Curelaru, M.'': The Form of Sociology: Paradigms and Crises. New York 1976; ''Herman, J.'': Les Languages de la sociologie. Paris 1988; ''Petrusek, M.'': Teorie a metoda v moderní sociologii. Praha 1993; ''Ritzer, G.'': Sociology. A Multiple Paradigm Science. Boston 1976.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
 [[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Struktura sociologie paradigmatická - Historie editací

ZRN v 7. 3. 2018, 09:34

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server