ZRN v 7. 3. 2018, 09:43

2018-03-07T09:43:09Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:45Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:56:55Z

import na produkční server

Nová stránka

surrealismus – (fr. termín, znamenající doslova nadrealismus) – uměl. [[hnutí]] přerůstající v životní postoj a [[styl životní|životní styl]]. Bývá považován za vrcholnou formu [[avantgarda umělecká|umělecké avantgardy]] a za poslední uměl. směr (-ismus) s vlastní integrální teor. koncepcí a životním názorem, který vytvořil originální estetickou koncepci a mezinár. hnutí postavené na tradiční skup. struktuře (viz [[komunita umělecká]]). Termín ''s.'' byl převzat od ''G. Appolinaira'' (''Prsy Tirésiovy'', 1917), který jím označil umění vracející se k přírodě, ne ale jako její fotografická nápodoba (přirovnává je k vynálezu kola, které nahrazuje chůzi, a přece se nepodobá noze). V historii ''s.'' lze rozeznat 2 období: před 2. svět. válkou a po ní. První začíná v Paříži začátkem 20. l. (publikací ''A. Bretona'' a ''P. Soupaulta'' ''Magnetická pole'', 1919, nebo prvním manifestem skupiny v r. 1924). Je charakterizováno bezprostřední návazností na [[dadaismus]] a zároveň roztržkou s ním, která souvisí s potřebou nahradit absolutní destrukci konstruktivním programem, a horečnatou skup. aktivitou. Jejím výsledkem je řada originálních individ. i kolekt. děl z oblasti všech žánrů (sporný je pouze ''s.'' v hudbě), dynamicky se vyvíjející program zakotvený v uměl. manifestech, řada spol. skandálů (v duchu épateismu) a rychlý mezinár. ohlas (surrelistické skupiny vznikají po celé Evropě počínaje Belgií, poté v Japonsku, Lat. Americe, nakonec během 2. svět. války nastává velký rozmach v USA, kde se schází řada evrop. emigrantů, kteří iniciují am. umění). Hnutí od počátku vědomě navazalo na tradici revol. a tzv. černého [[romantismus|romantismu]], částečně se inspirovalo [[dekadence|dekadencí]] a [[futurismus|futurismem]] a celou oblastí tzv. fantaskního umění. První dominantní ideou byl „psychický automatismus“, což je bezprostřední zachycování průběhu myšlenek a představ bez jakékoli rozumové kontroly a jakéhokoli zaujetí morálního či estetického. Původní maximalistická vize (kterou byl v ''Prvním manifestu'' ''s.'' definován „jednou provždy“) byla časem zmírněna a rozvinuta v několika směrech, a to v oblasti umění i jako návod pro život: význ. zanedbávanou hodnotou jsou všechny formy a projevy iracionality, zejm. [[imaginace]], sen, náhoda, ale i [[láska]] a šílenství. ''S.'' se inspiruje ''S. Freudem'', později i ''C. G. Jungem'', objevuje ''Comte de Lautréamonta'', ''Markýze de Sade'', vytváří legendu kolem ''J. Vachého'', nechává se fascinovat „náhodnými setkáními“, „dépayser de la sensation“ neboli přemisťováním vjemů (slabší uměl. projevy jsou poznamenány infantilismem a nekonečným hromaděním podvědomých vizí).

''S.'' usiluje o propojení imaginace a reality („surrealita“ je definována jako spojení snu a reality v „absolutní realitě“), osvobození lidského [[podvědomí]]. Myšlenka [[revoluce]] se přenáší i do soc. oblasti. Ve 30. l. došlo k identifikaci ''s.'' s [[marxismus|marxismem]] a k dočasnému splynutí s kom. avantgardou (někteří surrealisté se stávají členy strany), které se změnilo v příklon k [[trockismus|trockismu]] (viz manifest ''Za nezávislé revoluční umění'', 1938) a posléze v ústup od reálných forem revoluce k utopickým polohám nepříliš vzdáleným [[fourierismus|fourierismu]]. Ideologie předválečného období ''s.'' vycházela především z invence ''A. Bretona'', který je jeho trvalou vůdčí osobností, význ. je také přínos ''L. Aragona'' a ''S. Dalího''. Těsně po 2. svět. válce došlo ke krátké bouřlivé revivalizaci ''s.'' (velké mezinár. výstavy, publikace, obnovování starých a zakládání nových skupin), kterou vystřídal klidnější vývoj, ve němž ubylo momentů [[skandalizace]] a zvýšilo se společ. ocenění ''s.'', dotvářela se svébytná estetika ''s.'', pokračovalo jeho magické působení na moderní umění, objevila se řada epigonů. Surrealistická revolta se stáčela k sublimacím a transpozicím v duchu [[hermetismus|hermetismu]]. Vedly se spory o to, zda je ''s.'' „mrtev“ a spory o následnická práva. Surrealistické skupiny, které existují dodnes, teor. rozpracovávají a promítají do uměl. tvorby konstantní hodnoty hnutí: konkrétní iracionalitu, černý humor a kritickou funkci vědomí. Zachovávají si nekompromisní postoj, poněkud sektářský charakter a touhu „vnášet zázračno do každodenního života“. Až do konce 60. l. (do ''Bretonovy'' smrti) hrála pařížská skupina dominantní roli v organizovaném surrealistickém hnutí, které obohatila o nové teoretiky (''J. Schuster'', ''V. Bounoure'', ''G. Legrand'' a další). V 70. a 80. l. se zde i jinde kolekt. soudržnost ''s.'' oslabila; surrealistické ideje se stále více stávají součástí širšího kult. povědomí.

''S.'' hraje význ. úlohu ve vytváření moderních [[mýtus|mýtů]]. Jeho působení se zdaleka neomezuje na oblast umění. Inspirovalo i s-gii a kult. antropologii, např. v pojetí [[hra|hry]]. (''C. Lévy-Strauss'' a ''R. Caillois'' byli dokonce za války členy newyorské surrealistické skupiny a s hnutím přímo korespondovali i později). Čsl. surrealistické hnutí bylo odvozeno od francouzského. Zkonstituovalo se po odumření [[poetismus|poetismu]] a po zániku [[Devětsil|Devětsilu]] z iniciativy hlavních protagonistů těchto prvních čes. avantgardních hnutí ''[[Teige Karel|K. Teigeho]]'' a ''V. Nezvala''. Až do rozkolu v r. 1938 (odchod ''V. Nezvala'') bylo stejně jako předchozí iniciativy orientováno silně promarx. a prokomunisticky. Osobnost ''[[Teige Karel|K. Teigeho]]'' dodávala čes. ''s.'' širší uměnovědný, sociologizující ráz. Po válečném seslabení skup. aktivity, po smrti ''[[Teige Karel|K. Teigeho]]'' začátkem 50. l. a po odchodu některých členů do Francie se na ''s.'' jako východisku zformovala nová kolektivita, která absorbovala část skupiny ''Ra'' a tzv. spořilovské surrealisty. Její dominantní osobností, teoretikem a ideologem se stal ''V. Effenberger''. Koncem 60. l. konvergovala skupina opět s aktivitou fr. surrealistů (''Pražská platforma'', 1968). Přes téměř permanentní bariéry výstavní a publikační vyvíjela značnou aktivitu i v 70. a 80. l. Vliv ''s.'' i na souč. umění je nesporný, stejně jako přítomnost jeho bezděčných i záměrných prvků v životních postojích a v životním stylu. Běžně je pojem ''s.'' spojován s bizarností, s bezděčnou absurditou v každodenním životě.

<div class="translations">
surrealism
surréalisme
Surrealismus
surrealismo
</div>

Literatura: ''Král, P.'': Le surréalisme en Tchécoslovaquie. Paříž 1983; ''Magnetická'' pole. Praha 1967; ''Opak'' zrcadla. Genéve 1987; ''Passeron, R.'' – ''Biro, A.'': Dictionnaire général du surréalisme et de ses environs. Paříž 1982; ''Surrealismus'' v diskusi. Praha 1934; ''Surrealistické'' východisko. Praha 1969;

Časopisy: ''Analogon'' 1969, 1990–; ''Slovenské pohľady'', 1964, monotématické č. 9.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Vodáková Alena|Alena Vodáková]]'' 
[[Kategorie:Aut: Vodáková Alena]]
[[Kategorie:Terminologie/umění a masová kultura]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 </div>
-<span class="section_title">Literatura:</span> ''Král, P.'': Le surréalisme en Tchécoslovaquie. Paříž 1983; ''Magnetická'' pole. Praha 1967; ''Opak'' zrcadla. Genéve 1987; ''Passeron, R.'' – ''Biro, A.'': Dictionnaire général du surréalisme et de ses environs. Paříž 1982; ''Surrealismus'' v diskusi. Praha 1934; ''Surrealistické'' východisko. Praha 1969;
+<span class="section_title">Literatura:</span> ''Král, P.'': Le surréalisme en Tchécoslovaquie. Paříž 1983; ''Magnetická pole''. Praha 1967; ''Opak zrcadla''. Genéve 1987; ''Passeron, R.'' – ''Biro, A.'': Dictionnaire général du surréalisme et de ses environs. Paříž 1982; ''Surrealismus v diskusi''. Praha 1934; ''Surrealistické východisko''. Praha 1969.
 <span class="section_title">Časopisy:</span> ''Analogon'' 1969, 1990–; ''Slovenské pohľady'', 1964, monotématické č. 9.

@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 <span class="section_title">Časopisy:</span> ''Analogon'' 1969, 1990–; ''Slovenské pohľady'', 1964, monotématické č. 9.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Vodáková Alena|Alena Vodáková]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Vodáková Alena|Alena Vodáková]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Vodáková Alena]]
 [[Kategorie:Terminologie/umění a masová kultura]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Surrealismus - Historie editací

ZRN v 7. 3. 2018, 09:43

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server