Teorie sociálních sítí - Historie editací

ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo vztahy skupinové formální a neformální v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

2018-11-10T18:18:44Z

Přidána poslední věta Viz též heslo vztahy skupinové formální a neformální v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

ZRN v 8. 3. 2018, 13:39

2018-03-08T13:39:04Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:52Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:57:15Z

import na produkční server

Nová stránka

teorie sociálních sítí – koncepce popisu a analýzy [[síť sociální|sociálních sítí]], které se soustřeďují: ''1.'' na soc. vazby různé intenzity a hustoty a na trvalé kontakty, které vznikají v průběhu soc. interakce a komunikace mezi lidmi; ''2.'' na morfologické charakteristiky vyjadřující hustotu, intenzitu a prostorovou koordinaci soc. vazeb a kontaktů. ''T.s.s.'' přerůstá též v ambiciózní pokus formalizovat a vyložit komplikované vztahy, které se vytvářejí v průběhu [[interakce sociální|sociální interakce]] a výkonu společných činností, jejich zákl. tvary a charakteristiky a jejich vliv na chování lidí v soc. síti. Zákl. soc. ontologickou premisou koncepce je teze, že ''sociální vztahy'' jsou skutečností sui generis, která je nepřevoditelná na [[aktér|aktéry]], jejich činnosti a interakční a komunikační akty. Soc. chování individuí a malých skupin je v této koncepci chápáno jako výslednice procesu utváření a fungování soc. sítí. Podle některých autorů (např. ''J. A. Barnese'') je pojem soc. sítě fundamentálním pojmem moderní s-gie a jeho význam lze srovnat pouze se zavedením takového pojmu, jako je pojem [[role]].

Výchozí inspiraci k ''t.s.s.'' lze hledat nesporně především v něm. tzv. [[sociologie formální|formální sociologii]], zvl. u ''G. Simmela'', který pojem soc. síť explicite používal a jehož zájem o důsledky velikosti skupin a skup. vztahů na soc. chování je dnes již dobře znám a doceněn. Pojem a představa soc. sítě se však objevuje také u ''F. Tönniese'' a ''M. Webera'', spíše však pouze jako jedna z význ. s-gických metafor (soc. svět jako síť vztahů a vzájemně propletených kontaktů soc. individuí, jež soc. sítě nejen tkají, ale jsou do nich současně polapena). „Textilní metafora“ se v s-gii sice ujala, nejprve však nikoliv jako analytický koncept.

Tento smysl jí dala až sociometrie ''Jacoba L. Morena'' (první závažný spis ''Who shall survive?'' je z r. 1934). ''Moreno'' se pokusil pomocí elementárního dotazování popsat a především zobrazit strukturu sociopreferenčních vztahů v malé soc. skupině. Jeho sociogramy, ale také pojmy sociometrické hvězdy, sociometricky izolovaného individua atd. (viz [[sociometrie]]), byly prvotními inspiracemi pro obecnější úvahy o soc. sítích. Sociometrické ideje rozpracovali v tomto směru především ''A. Bavelas'' (1948), ''L. Festinger'' (1949) a ''D. P. Cartwright'' a ''A. F. Zander'' ve slavné monografii ''Group Dynamics'' z r. 1954. Pro potřeby ''t.s.s.'' je však sociometrie (v rozporu s původním duchem morenovského pojetí) interpretována silně behavioristicky a strukturalisticky, tzn. jsou vyloučeny subjektivně-psychol. motivační faktory. Paralelně se sociometrickou iniciativou se zájem o soc. sítě projevuje u brit. sociologů a především soc. antropologů, kteří reagovali na strukturálně-funkcionální přístup důrazem, který položili na ''Radcliffeovu-Brownovu'' interpretaci soc. struktury právě jako sítě soc. vztahů. V brit. s-gii empir. rozvinula a téměř na úroveň teorie středního dosahu dovedla síťovou inspiraci především ''Elisabeth Bootová'', která v klasické práci ''Family and Social Network'' (1957) prokázala, že existuje korelace mezi typem manželské dvojice a povahou soc. sítí, do nichž je včleněna. Podle ''Bootové'' jsou vysoce segregované manželské role (tj. výkon relativně mála společných a relativně mnoha oddělených aktivit) asociovány s hustými soc. sítěmi, v nichž jsou kontakty mezi lidmi časté a kde se lidé důvěrně znají. Tento typ je charakterstický pro klasická venkovská a kmenová společenství a objevuje se také v některých děl. městských částech. Opačný typ – společné (joint) manželské role – charakterizuje lidi situované v řídkých sítích.

''M. Young'' a ''P. Willmott'' (1957) analyzovali komunitní vztahy a o syntézu tohoto tematického celku z hlediska teorie soc. sítí se pokusil ''R. J. Frankenberg'' (1966). Velmi podrobná [[studie komunitní|komunitní studia]] provedl ''Claude S. Fischer'' v Detroitu. Prokázal v nich neudržitelnost tradovaného tvrzení, že přechod z vesnice do města nutně znamená odtržení od „autentické“ komunity a příslušnost k hypotetickému „národu cizinců“ (termín „nation of strangers“ použil sociologizující publicista ''Vance O. Packard'' v r. 1972). Tato zjištění jsou velmi podstatná pro redefinici pojmu [[skupina primární|primární skupiny]]: stále více se totiž ukazuje, že komunitní struktury jsou dnes založeny spíše na specif. předivech soc. sítí než na existenci vyhraněných primárních skupin s výrazně vymezenými funkcemi. Moderní společnost s rozvinutými komunikačními prostředky umožňuje udržovat přátelství (a tedy i sítě) na dálku, čímž se redefinuje také pojem prostorové distance.

Dalším význ. teor.-empir. východiskem ''t.s.s.'' byla soc.-psychol. teorie kognitivní rovnováhy (''Festinger'', ''Heider''). V aplikaci na soc. vztahy lze její zákl. tezi reformulovat tak, že lidé obtížně udržují nevyrovnané vztahy, např. nedovedou být dlouhodobě ve vztahu se dvěma osobami, jež se vzájemně nesnášejí či dokonce nenávidí. ''Teorie rovnováhy'' aplikovaná na zkoumání soc. sítí je však limitována přílišným důrazem na přímé vztahy (hodí se proto pro studium škol, klášterů, věznic, klinik a léčeben, tedy těch soc. ''azylů'', pro něž absolutně odlišnou metodiku studia zvolil, jak známo, ''E. Goffman''), zatímco s-gická relevance objevu soc. sítí je v tom, že umožňuje odkrývat předivo nepřímých a složitě zprostředkovaných vztahů mezi individui, jež se nikdy nesetkala a neviděla nebo dokonce o sobě ani nevědí. V rámci této inspirace zavedl ''Mark Granovetter'' dnes již slavný pojem „síla slabých vazeb“ (strength of weak ties): lidé v příliš husté síti přátelských vazeb jsou odtrženi od vnějších kontaktů a zejm. informací, lidé v řídkých sítích jsou informovanější a soc. pohyblivější. ''Granovetter'' empir. doložil důležitost „pouhých známostí“, jejichž velký objem v moderní společnosti je někdy soc. důležitější než existence několika málo intenzívně prožívaných soc. kontaktů. Zde by teorie soc. sítí mohla vhodně navázat na fr. koncepci [[kapitál sociální|sociálního kapitálu]] ''P. F. Bourdieua'', která ovšem vychází z jiných inspiračních zdrojů.

Při prosazení ideje soc. sítí sehrála rozhodující roli skupina harvardských sociologů (''S. D. Berkowitz'', ''Schwartz'', ''K. Levine'', ''B. Wellman''). Dnes se badatelé v této oblasti dělí na 2 velké skupiny: ''1.'' skupinu formálně matem. (''P. Holland'', ''H. C. White'', ''S. A. Boorman''), která se v [[analýza sociálních sítí|analýze sociálních sítí]] snaží aplikovat vedle standardních postupů, jako je teorie grafů a maticová metoda, také multidimenzionální škálování, algebraickou topologii atd.; ''2.'' skupinu teor.-empir. (''S. D. Berkowitz'', ''B. Ullman'', ''M. S. Granovetter''). Problémy, na něž koncepce naráží, jsou dvojího druhu – jednak vyplývají ze samotného tématu (problém reálného, nikoliv metaforického prostorového uspořádání, limit dvoudimenzionálního prostoru při grafickém aranžování dat, přecenění estetického rozměru prezentace dat, diktát matem. terminologie, pro niž se uměle hledají soc. a s-gické ekvivalenty atd.), jednak souvisejí s celkovou teor. nedostatečností soudobé s-gie. Koncepce soc. sítí se ne zcela právem svazuje se [[strukturalismus|strukturalismem]] a ztotožňuje se strukturální analýzou (''Wellman'' je ztotožňuje, ''Peter M. Blau'' namítá, že síťová analýza je příliš vázána na vztahy face-to-face), ačkoliv obecně lze říci, že skutečně jde o jednu z variant strukturálního přístupu k soc. skutečnosti.

Sféra reálného užití ''t.s.s.'' je obrovská: příbuzenské struktury, soc. mobilita, kontakty v deviantních skupinách, migrační vzorce, mezinár. obchodní struktury, analýza citačních indexů. Použití bylo zjištěno dokonce v práci tajných služeb (identifikace interpersonální sítě teroristických skupin) a při zkoumání vzorců šíření AIDS. Kromě s-gie se koncept a koncepce soc. sítě používá v antropogii, ekonomii, geografii a lingvistice. U nás s pojmem soc. struktury jako sítě soc. vztahů pracoval tzv. ''Machoninův tým'' na sklonku 60. let. Dnes se sítěmi s-gicky zabývá ''[[Kabele Jiří|Jiří Kabele]]'' v kontextu s-gie medicíny a soc. transformace.

<div class="translations">
theory of social networks
théorie de réseau social
Theorie der Sozialnetze
teoria delle reti sociali
</div>

Literatura: ''Atkin, R. H.'': Multidimensional Man. Harmondsworth 1981; ''Berkowitz, S. D.'' – ''Wellman, B.'' eds.: Structural Sociology. Cambridge, Mass. 1986; ''Bott, E.'': Family and Social Network. London 1957; ''Frankenberg, R. J.'': Communities in Britain. Harmondsworth 1966; ''Mardsen, P. V.'' – ''Lin, N.'': Social Structure and Network Analysis. Beverly Hills 1982; ''Mitchell, J. C.'': Social Networks in Urban Situations. Manchester 1969; ''Scott, J.'': Social Network Analysis. ''Sociology'', vol. 22, No. 1, 1988; ''Willmott, P.'': Social Networks, Informal Care and Public Policy. London 1986.

Časopisy: ''Social'' Networks; ''Connections'' (vydává International Network for Social Network Analysis, Toronto)

-- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]'' 
[[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
[[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 Výchozí inspiraci k ''t.s.s.'' lze hledat nesporně především v něm. tzv. [[sociologie formální|formální sociologii]], zvl. u ''G. Simmela'', který pojem soc. síť explicite používal a jehož zájem o důsledky velikosti skupin a skup. vztahů na soc. chování je dnes již dobře znám a doceněn. Pojem a představa soc. sítě se však objevuje také u ''F. Tönniese'' a ''M. Webera'', spíše však pouze jako jedna z význ. s-gických metafor (soc. svět jako síť vztahů a vzájemně propletených kontaktů soc. individuí, jež soc. sítě nejen tkají, ale jsou do nich současně polapena). „Textilní metafora“ se v s-gii sice ujala, nejprve však nikoliv jako analytický koncept.
-Tento smysl jí dala až sociometrie ''Jacoba L. Morena'' (první závažný spis ''Who shall survive?'' je z r. 1934). ''Moreno'' se pokusil pomocí elementárního dotazování popsat a především zobrazit strukturu sociopreferenčních vztahů v malé soc. skupině. Jeho sociogramy, ale také pojmy sociometrické hvězdy, sociometricky izolovaného individua atd. (viz [[sociometrie]]), byly prvotními inspiracemi pro obecnější úvahy o soc. sítích. Sociometrické ideje rozpracovali v tomto směru především ''A. Bavelas'' (1948), ''L. Festinger'' (1949) a ''D. P. Cartwright'' a ''A. F. Zander'' ve slavné monografii ''Group Dynamics'' z r. 1954. Pro potřeby ''t.s.s.'' je však sociometrie (v rozporu s původním duchem morenovského pojetí) interpretována silně behavioristicky a strukturalisticky, tzn. jsou vyloučeny subjektivně-psychol. motivační faktory. Paralelně se sociometrickou iniciativou se zájem o soc. sítě projevuje u brit. sociologů a především soc. antropologů, kteří reagovali na strukturálně-funkcionální přístup důrazem, který položili na ''Radcliffeovu-Brownovu'' interpretaci soc. struktury právě jako sítě soc. vztahů. V brit. s-gii empir. rozvinula a téměř na úroveň teorie středního dosahu dovedla síťovou inspiraci především ''Elisabeth Bootová'', která v klasické práci ''Family and Social Network'' (1957) prokázala, že existuje korelace mezi typem manželské dvojice a povahou soc. sítí, do nichž je včleněna. Podle ''Bootové'' jsou vysoce segregované manželské role (tj. výkon relativně mála společných a relativně mnoha oddělených aktivit) asociovány s hustými soc. sítěmi, v nichž jsou kontakty mezi lidmi časté a kde se lidé důvěrně znají. Tento typ je charakterstický pro klasická venkovská a kmenová společenství a objevuje se také v některých děl. městských částech. Opačný typ – společné (joint) manželské role – charakterizuje lidi situované v řídkých sítích.
+Tento smysl jí dala až sociometrie ''Jacoba L. Morena'' (první závažný spis ''Who Shall Survive?'' je z r. 1934). ''Moreno'' se pokusil pomocí elementárního dotazování popsat a především zobrazit strukturu sociopreferenčních vztahů v malé soc. skupině. Jeho sociogramy, ale také pojmy sociometrické hvězdy, sociometricky izolovaného individua atd. (viz [[sociometrie]]), byly prvotními inspiracemi pro obecnější úvahy o soc. sítích. Sociometrické ideje rozpracovali v tomto směru především ''A. Bavelas'' (1948), ''L. Festinger'' (1949) a ''D. P. Cartwright'' a ''A. F. Zander'' ve slavné monografii ''Group Dynamics'' z r. 1954. Pro potřeby ''t.s.s.'' je však sociometrie (v rozporu s původním duchem morenovského pojetí) interpretována silně behavioristicky a strukturalisticky, tzn. jsou vyloučeny subjektivně-psychol. motivační faktory. Paralelně se sociometrickou iniciativou se zájem o soc. sítě projevuje u brit. sociologů a především soc. antropologů, kteří reagovali na strukturálně-funkcionální přístup důrazem, který položili na ''Radcliffeovu-Brownovu'' interpretaci soc. struktury právě jako sítě soc. vztahů. V brit. s-gii empir. rozvinula a téměř na úroveň teorie středního dosahu dovedla síťovou inspiraci především ''Elisabeth Bootová'', která v klasické práci ''Family and Social Network'' (1957) prokázala, že existuje korelace mezi typem manželské dvojice a povahou soc. sítí, do nichž je včleněna. Podle ''Bootové'' jsou vysoce segregované manželské role (tj. výkon relativně mála společných a relativně mnoha oddělených aktivit) asociovány s hustými soc. sítěmi, v nichž jsou kontakty mezi lidmi časté a kde se lidé důvěrně znají. Tento typ je charakterstický pro klasická venkovská a kmenová společenství a objevuje se také v některých děl. městských částech. Opačný typ – společné (joint) manželské role – charakterizuje lidi situované v řídkých sítích.
 ''M. Young'' a ''P. Willmott'' (1957) analyzovali komunitní vztahy a o syntézu tohoto tematického celku z hlediska teorie soc. sítí se pokusil ''R. J. Frankenberg'' (1966). Velmi podrobná [[studie komunitní|komunitní studia]] provedl ''Claude S. Fischer'' v Detroitu. Prokázal v nich neudržitelnost tradovaného tvrzení, že přechod z vesnice do města nutně znamená odtržení od „autentické“ komunity a příslušnost k hypotetickému „národu cizinců“ (termín „nation of strangers“ použil sociologizující publicista ''Vance O. Packard'' v r. 1972). Tato zjištění jsou velmi podstatná pro redefinici pojmu [[skupina primární|primární skupiny]]: stále více se totiž ukazuje, že komunitní struktury jsou dnes založeny spíše na specif. předivech soc. sítí než na existenci vyhraněných primárních skupin s výrazně vymezenými funkcemi. Moderní společnost s rozvinutými komunikačními prostředky umožňuje udržovat přátelství (a tedy i sítě) na dálku, čímž se redefinuje také pojem prostorové distance.
@@ Řádek 22: / Řádek 22: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Atkin, R. H.'': Multidimensional Man. Harmondsworth 1981; ''Berkowitz, S. D.'' – ''Wellman, B.'' eds.: Structural Sociology. Cambridge, Mass. 1986; ''Bott, E.'': Family and Social Network. London 1957; ''Frankenberg, R. J.'': Communities in Britain. Harmondsworth 1966; ''Mardsen, P. V.'' – ''Lin, N.'': Social Structure and Network Analysis. Beverly Hills 1982; ''Mitchell, J. C.'': Social Networks in Urban Situations. Manchester 1969; ''Scott, J.'': Social Network Analysis. ''Sociology'', vol. 22, No. 1, 1988; ''Willmott, P.'': Social Networks, Informal Care and Public Policy. London 1986.
-<span class="section_title">Časopisy:</span> ''Social'' Networks; ''Connections'' (vydává International Network for Social Network Analysis, Toronto)
+<span class="section_title">Časopisy:</span> ''Social Networks''; ''Connections'' (vydává International Network for Social Network Analysis, Toronto)
 ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />

@@ Řádek 24: / Řádek 24: @@
 <span class="section_title">Časopisy:</span> ''Social'' Networks; ''Connections'' (vydává International Network for Social Network Analysis, Toronto)
--- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
 [[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]]
 [[Kategorie:VSgS]]