https://encyklopedie.soc.cas.cz/core/index.php?action=history&feed=atom&title=TotalitaTotalita - Historie editací2026-05-11T06:07:41ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.31.1https://encyklopedie.soc.cas.cz/core/index.php?title=Totalita&diff=7439&oldid=prevAdmin: finalizován tvar zápisu autorů hesel2017-12-11T16:03:53Z<p>finalizován tvar zápisu autorů hesel</p>
<table class="diff diff-contentalign-left" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">Verze z 11. 12. 2017, 16:03</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l12" >Řádek 12:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 12:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div></div></div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div></div></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><del class="diffchange diffchange-inline">-- </del>''[[:Kategorie:Aut: Ransdorf Miroslav|Miroslav Ransdorf]]''<br /></div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>''[[:Kategorie:Aut: Ransdorf Miroslav|Miroslav Ransdorf]]''<br /></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:Aut: Ransdorf Miroslav]]</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:Aut: Ransdorf Miroslav]]</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:Metodologie/obecná metodologie a logika]]</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:Metodologie/obecná metodologie a logika]]</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:VSgS]]</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:VSgS]]</div></td></tr>
</table>Adminhttps://encyklopedie.soc.cas.cz/core/index.php?title=Totalita&diff=3923&oldid=prevAdmin: import na produkční server2017-12-10T16:57:20Z<p>import na produkční server</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div><span id="entry">totalita</span> – (z lat. totus = celý) – jako fil. pojem označuje veškerost, celostnost, komplexní souvislost, sjednocení částí v jednotu organického celku. „Zákon totality“ pokládal ''Ch. Wolff'' za základ asociace. Kategorii ''t.'' důkladně analyzoval ''I. Kant'', který ji chápal jako mnohost nazíranou jako jednota. Podle něj absolutní ''t.'' v syntéze podmínek všech možných věcí vůbec podněcuje ideál čistého rozumu, zcela odlišný od pojmu světa. Absolutní ''t.'' už není ničím empir., protože nemůže být dána v žádné zkušenosti, je ideou sloužící jako pravidlo při vysvětlování jevů. V kantovské tradici používal pojem ''t.'' ''H. Rickert'', který rozlišuje: ''1.'' partikulární, ale pro nás završitelné; ''2.'' nekonečné, ale nezavršené; ''3.'' totální, pro sebe završené a pro nás nadkonečné, prosté negace. Teprve třetí typ je podle ''Rickerta'' předmětem [[filozofie]]. Klíčovou roli hraje pojem ''t.'', resp. „konkrétní totalita“ u ''G. W. F. Hegela'', u něhož je spojen s řetězem zprostředkování, přičemž projít tímto řetězem je schopen jen rozum. Celek má podle ''Hegela'' inteligibilní, ideální povahu překračující empir. danost. ''K. Marx'' pojem „konkrétní totalita“ materialisticky přetvořil a uplatnil na vývoj společnosti. Ve spojení s vnitřní rozporností a zprostředkováním jej považuje za blízký skutečnosti jako jednoty pojmu a reality. [[formace společenskoekonomická|Společenskoekonomickou formaci]] ''Marx'' chápe jako konkrétní totalitu, tj. konkrétní dějinnou skutečnost. Pojem konkrétní totalita ve smyslu „intenzívní totalita“ měl zásadní význam i pro ''G. Lukácse'', zvl. v raném období jeho tvorby (''Dějiny a třídní vědomí'', 1923) a v období závěrečném (''Specifika estetična'', 1963, ''K ontologii společenského bytí''). ''Lukács'' usiloval o překonání stanoviska bezprostřednosti, vlastního podle něho burž. filozofii. Na pojem ''t.'' u mladého ''Lukácse'' navazuje i ''L. Goldmann'', který jej interpretuje antropologicky. Abstraktní, antropocentrickou interpretaci pojmu ''t.'', resp. totalizace, nacházíme u ''J. P. Sartra'' (''Kritika dialektického rozumu'', 1960). Blíží se u něj čisté subjektivitě („en soi“ z ''Bytí a nicoty'', 1943).<br />
<br />
Termín ''t.'' se lidově používá také jako charakteristika politického zřízení, překrývá se tedy s pojmem [[totalitarismus]].<br />
<br />
<br />
<br />
<div class="translations"><br />
<span lang="en">totality</span><br />
<span lang="fr">totalité</span><br />
<span lang="de">Totalität</span><br />
<span lang="it">totalità</span><br />
</div><br />
<br />
-- ''[[:Kategorie:Aut: Ransdorf Miroslav|Miroslav Ransdorf]]''<br /><br />
[[Kategorie:Aut: Ransdorf Miroslav]]<br />
[[Kategorie:Metodologie/obecná metodologie a logika]]<br />
[[Kategorie:VSgS]]</div>Admin