Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:54Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:57:23Z

import na produkční server

Nová stránka

trh – označení určitého typu výměného vztahu mezi dvěma skupinami osob, z nichž jedna je stranou nabídky (producenti) a druhá stranou poptávky (konzumenti), i institucionálních podmínek tohoto vztahu. Z ekon. hlediska se ''t.'' jeví jako zařízení, jehož pomocí kupující a prodávající určitého zboží vstupují do vzájemných interakcí, a tím určují jak cenu, tak i množství prodaného a koupeného zboží. Ke vzniku ''t.'' dochází na určitém stupni vývoje [[dělba práce|dělby práce]], kdy výrobek už málokdy spotřebovává ten, kdo jej vyrobil, a směnu zboží zprostředkovávají [[peníze]]. Podle ''M. Webera'' lze o ''t.'' mluvit tehdy, když nejméně 2 osoby z jedné skupiny vstupují do stavu [[konkurence]] své šance směňovat. Spol. jednání na ''t.'' představuje racionálně kalkulované, účelově orientované jednání. I toto jednání je ale ovlivňováno společně sdílenými hodnotami a pravidly chování. Velkým s-gickým tématem je otázka, zda je [[racionalita]] moderním ''t.'' vynucena (''K. Marx'') nebo zda je jeho předpokladem (''M. Weber''). Na ''t.'' vystupují 3 zákl. subjekty: domácnosti, podniky a stát. [[domácnost|Domácnosti]] kupují výrobky a služby a prodávají výrobním podnikům výrobní faktory, tj. práci, půdu a kapitál. Prodávají proto, aby mohly nakupovat výrobky pro spotřebu. [[podnik|Podniky]] naopak na ''t.'' výrobků a služeb vystupují jako prodávající, zatímco jako nakupující vystupují na ''t.'' výrobních faktorů. [[stát|Stát]] vystupuje na ''t.'' s cílem modifikovat jeho působení, odstranit některé jeho negativní dopady na ekonomiku a jeho pozitivní vliv naopak stimulovat. V současném období je stát neodmyslitelným subjektem všech [[ekonomika tržní|tržních ekonomik]]. Vystupuje jako prodávající (prostřednictvím státních podniků) i kupující (prostřednictvím státních zakázek). Význ. je úloha státního zákonodárství stanovujícího pravidla tzv. ''tržního chování''.

Trh má různé formy, které vytvářejí pro nabízejícího a poptávajícího podmínky, v nichž se uskutečňuje výměna jednoho zboží. Nejdůležitějšími znaky jsou množství a vzájemný vztah těchto účastníků tržního aktu. Jejich kombinací vzniká 9 zákl. tržních forem:

{| class="wikitable"
!
! jeden nabízející
! několik nabízejících
! mnoho nabízejících
|-
| jeden poptávající
| dvoustranný monopol
| omezený monopson
| monopson (poptávkový monopol)
|-
| několik poptávajících
| omezený monopol
| dvoustranný oligopol
| oligopson
|-
| mnoho poptávajících
| monopol
| oligopol
| polypol
|}

''T.'' lze považovat za druh užitečné fikce, která objasňuje mechanismus koordinace pohybu zboží v absolutně decentralizované ekonomice. Tímto mechanismem, který je nazýván ''tržním mechanismem'', byly postupně (zhruba od 2. poloviny 18. st.) nahrazovány feudální ekon. vztahy. Za jeho objevitele je považován ''A. Smith''. Jeho učení o „neviditelné ruce“ objasňuje účinky tohoto mechanismu, ale ''Smith'' nebyl schopen podstatu své myšlenky dokázat. To se podařilo teprve ve 40. l. 20. st. Fungování tržního mechanismu je vázáno na určité předpoklady, které se v ekonomii souhrnně nazývají „dokonalý trh“ či „homogenní trh“. Jeho součástí je „dokonalá konkurence“ (perfect competition) – tržní forma polypolu, pro niž je charakteristické, že: ''1.'' žádní nabízející a žádní kupující nedosahují takové moci, aby mohli sami ovlivnit tržní [[cena|cenu]], a ta směřuje k bodu, kdy mezní náklady se rovnají mezní užitečnosti; ''2.'' zboží je homogenní; ''3.'' transparence ''t.'' je úplná; ''4.'' reakce účastníků směny je nekonečně rychlá; ''5.'' vzájemná interakce ''nabídky a poptávky'' určuje rovnovážné ceny i množství výrobků. V praxi existují ovšem pouze „nedokonalé trhy“. Principiálně jsou (zvl. v ekon. teorii) označováni účastníci na ''t.'' jako rovnocení partneři. Ve skutečnosti existují na ''t.'' poměrně ostré nerovnosti, které jsou vyjádřeny kategorií ''tržní moci'', což je forma tzv. ekonomické moci. Je tím větší, čím méně účastníků se na směně podílí v poměru k těm, kteří jsou na této směně závislí. Protože zaměstnanci jsou zpravidla závislí na zaměstnavatelích, lze mluvit např. o tržní moci zaměstnavatelů na [[trh práce|trhu práce]]. Jinou formou tržní moci jsou kartely a monopoly, které silně omezují svobodu jednání ostatních účastníků t.

Z územního hlediska rozlišujeme ''t.'' místní, nár. a svět., podle počtu výrobků ''t.'' dílčí (je předmětem analýzy v ''mikroekonomii'') a ''t.'' agregátní (tj. ''t.'' veškerých výrobků a služeb). Podle předmětu koupě a prodeje rozlišujeme ''t.'' výrobků a služeb, ''t.'' peněz a ''t.'' výrobních faktorů (práce, půdy a kapitálu). Ze s-gického hlediska lze ''t.'' charakterizovat: ''a)'' legální negovatelností osob a věcí, což podle ''N. Luhmanna'' znamená možnost libovolně volit nebo odmítnout směnné vztahy mezi partnery, aniž dojde k legálním sankcím, a věcný vztah k produktům, ''b)'' neutralizací spol. vztahů, vznikem neosobního vztahu mezi lidmi (podle ''N. Luhmanna'' ''t.'' dovoluje absenci morálních, osobu kontrolujících mechanismů), což ale platí pouze modelově a ve srovnání s minulostí (ve skutečnosti hrají soc. vazby na ''t.'' význ. roli), ''c)'' afektivně neutrálním stylem komunikace, tzn. vytlačováním afektivních vztahů (solidarita musí být zajištěna jiným mechanismem), ztrátou intimity pracovních vztahů (zůstává marginální hodnotou) a vznikem exkluzívního stylu interakce a komunikace podle racionálních kritérií, ''d)'' všeobecnou směnitelností, ''e)'' objektivními možnostmi srovnávání, založenými na racionální kalkulaci (je měřítkem stejnosti a nestejnosti, a proto lze dospět k objektivaci), ''f)'' nekonečností možností srovnání, ''g)'' racionální logikou rozhodování, ''h)'' spec. metodami rekrutace do zaměstnání, které nejsou vázány na askriptivní znaky (původ, pohlaví, rasu, vyznání), ale na vlastnosti získatelné, ''ch)'' tím, že peníze jako prostředek směny umožňují strategickou racionalitu, tj. srovnání účelu a prostředku.

''T.'' jako setkání nabídky a poptávky, jako způsob zprostředkování informací má tentativní charakter, tzn. připouští neustálou korigovatelnost rozhodnutí a nabízí neustále nová řešení. S-gicky je ''t.'' pouze souborem pravidel [[hra|hry]] (v ''Hayekově'' smyslu předpokládá takové chování, které by bylo lze nazvat „čestným chováním“ ve hře). Účelem ''t.'' není vynucení přebytku, ''t.'' je pouze jednou z možných instancí takového vynucení, a to nikoliv nejefektivnější. Z ekon. definice ''t.'' vyplývá, že pro jeho spol. roli je rozhodující, co se na něm nabízí a co je předmětem poptávky. Problém [[akumulace venální|venální akumulace]] lze pojmout také tak, že existují určité oblasti, jež nelze tržně koordinovat, které naopak vystupují jako předpoklad ''t.'', pokud nemá dojít k jeho sebedestrukci. Na druhé straně má ''t.'' vždy expanzívní charakter a jeho institucionální a morální hranice jsou v různých společnostech různé. Problémem ''t.'' v moderních společnostech je, že nezajišťuje vytváření norem [[solidarita|solidarity]]. Podle ''J. Habermase'' je ale spol. solidarita zdrojem legitimity moderního řádu. Jestliže se tento zdroj ztrácí, zůstává ve skutečnosti egoismus oblečený do legality, tj. zájmy nefiltrované normami, které se stávají právem. Tento problém je o to větší, že ''t.'' proměňuje struktury situace, v níž jednáme. ''T.'' nás vytrhuje z jistoty, která byla založena na dlouhodobém časovém horizontu očekávání a nemnoha alternativách, a vrhá nás do situace, v níž je zmnožení šancí vyváženo nejistotou a krátkodobým časovým horizontem. ''T.'' lze legitimovat pouze jeho úspěchem. Dalším problémem, který vyplývá přímo z jeho definice, je, že ''t.'' zprostředkovává mocenské šance. Problematickým se tak stává v oblastech pracovního ''t.'', mezinár. ''t.'' a ekologie. S-gickými aspekty fungování ''t.'' se zabývá [[sociologie trhů]].

<div class="translations">
market
marché
Markt
mercato
</div>

Literatura: ''Samuelson, P. A.'' – ''Nordhaus, W.'': Ekonomie. Praha 1991.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Izák Vratislav|Vratislav Izák]]'' 
-- ''[[:Kategorie:Aut: Bayerová Nataša|Nataša Bayerová]]'' 
-- ''[[:Kategorie:Aut: Bayer Ivo|Ivo Bayer]]'' 
[[Kategorie:Aut: Izák Vratislav]]
[[Kategorie:Aut: Bayerová Nataša]]
[[Kategorie:Aut: Bayer Ivo]]
[[Kategorie:Spoluautorská hesla]]
[[Kategorie:Terminologie/ekonomické jevy a přístupy]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 40: / Řádek 40: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Samuelson, P. A.'' – ''Nordhaus, W.'': Ekonomie. Praha 1991.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Izák Vratislav|Vratislav Izák]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Izák Vratislav|Vratislav Izák]]''<br />
--- ''[[:Kategorie:Aut: Bayerová Nataša|Nataša Bayerová]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Bayerová Nataša|Nataša Bayerová]]''<br />
--- ''[[:Kategorie:Aut: Bayer Ivo|Ivo Bayer]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Bayer Ivo|Ivo Bayer]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Izák Vratislav]]
 [[Kategorie:Aut: Bayerová Nataša]]

Trh - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server