Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:56Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:57:26Z

import na produkční server

Nová stránka

typologie společností – různým způsobem koncipované [[typologie]], vycházející z potřeby orientovat se v různorodých [[společnost|společnostech]]. Vycházejí z hledání takových společných znaků ve struktuře a dynamice jednotlivých společností, které by umožnily zařadit je pod určitý obecný typ. Takto vzniklé ''t.s.'' jsou často základem hodnotících [[klasifikace|klasifikací]] společností i spol. vývoje. Z časového hlediska lze ''t.s.'' rozdělit na předsociologické, sociologické z 19. st. a 1. poloviny 20. st. a sociologické z 2. poloviny 20. st.

''1.'' Předsociologické ''t.s.'' existovaly již v antických řec. a římských spol. teoriích. Jejich hlavním kritériem byla forma polit. systému. ''Platón'' v ''Ústavě'' rozlišuje 4 typy států: timokracii, oligarchii, demokracii a tyranii (jeho ideálem byl ale 5. typ, doposud neexistující, jehož zákl. rysy popsal). ''Aristoteles'' v ''Politice'' rozlišoval demokracii, oligarchii, aristokracii a tyranii (za nejlepší typ však považoval politeiu, která se v realitě vyskytuje jen velmi zřídka). Svéráznou a zároveň reprezentativní křesťanskou ''t.s.'' byla typologie ''sv. Augustina'', vyložená v díle ''O božím státu'', která rozlišuje stát pozemský (civitas terrena) a stát boží (civitas Dei). Nejreprezentativnější renesanční ''t.s.'' vytvořil ''N. Machiavelli'' v dílech ''Vladař'' a ''Rozpravy o prvních deseti knihách Tita Livia'' – rozlišuje dva zákl. typy: jedinovládu a republiku. V 17.–18. st. patřily k nejvýzn. ''t.s.'' typologie ''G. B. Vika'', rozlišující ve vývoji každé společnosti tři epochy, a to božskou, heroickou a lidskou, typologie ''Ch. L. Montesquieua'', který rozlišoval vládu republikánskou (demokratickou), monarchickou a despotickou, a typologie rozeznávající přirozený stav a stát (společnost) jako dvě zákl. vývojové etapy (''Th. Hobbes'', ''J. Locke'' a ''J.-J. Rousseau'').

''2.'' Sociologické ''t.s.'' 19. a 1. poloviny 20. st. zpravidla rozlišovaly 2 zákl. typy společností a vývoje. Podle ''Ch. W. Millse'' souvisejí s hist. přechodem od feudální venkovské pospolitosti k městské společnosti novověku. K nejznámějším typologiím tohoto druhu patří rozlišení ''H. J. S. Mainea'' na společnost založenou na statusu a společnost založenou na smlouvě, dále ''Comtovo'' dělení na teologické a pozitivní stadium (stadium metafyzické je pouze přechodným obdobím), [[společnost vojenská a společnost průmyslová]] ''H. Spencera'', [[Gemeinschaft a Gesellschaft]] ''F. Tönniese'', dělení podle [[solidarita mechanická a organická|mechanické a organické solidarity]] ''É. Durkheima'', tradiční a racionální organizace společnosti ''M. Webera'', venkovské a městské společnosti ''R. Redfielda'', sakrální a světská společnost ''H. Beckera'', smluvní společnost a posádkový stát ''H. D. Lasswela'', kultura a civilizace ''[[Weber Alfred|A. Webera]]'' a ''R. M. MacIvera''. Tyto dichotomické ''t.s.'' jsou většinou simplifikovaným vyjádřením přechodu od naturálního hospodářství k hospodářství zbožnímu, od předkap. ke kap. společnostem.

''3.'' Sociologické ''t.s.'' 2. poloviny 20. st. jsou buď explicitně vyjádřeny a samostatně propracovány, nebo jsou implicitně obsaženy v teor. úvahách, jejichž hlavním cílem je řešení jiných s-gických otázek: jsou např. součástí teorie konce ideologie a ideologizace ''R. Arona'', ''D. Bella'', ''S. M. Lipseta'', ''T. Parsonse'', ''W. W. Rostowa'' a ''J. K. Galbraitha'', teorie [[společnost industriální|industriální společnosti]] ''R. Arona'', [[teorie konvergence]] ''[[Sorokin Pitirim Alexandrovič|P. A. Sorokina]]'', ''W. Buckinghama'', ''R. Arona'' a ''J. K. Galbraitha'', teorie společnosti blahobytu ''J. K. Galbraitha'', [[teorie ekonomického růstu]] ''W. Rostova'', teorie tzv. transformovaného kapitalismu ''J. A. Schumpetera'', teorie [[společnost technetronní|technotronní společnosti]] ''Z. Brzezińského'', teorie [[společnost postindustriální|postindustriální společnosti]] ''D. Bella'' a ''A. Touraina'', teorie superindustriální společnosti ''A. Tofflera'' aj.

<div class="translations">
typology of societies
typologie des sociétés
Typologie der Gesellschaften
tipologia delle società
</div>

Literatura: ''Duffková, J.'': Zkoumání budoucnosti. Praha 1988; ''Klofáč, J.'' – ''Svoboda, M.'' – ''Tlustý, V.'': Prolémy determinismu a pokroku. Praha 1963.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Sedláček Jan|Jan Sedláček]]'' 
[[Kategorie:Aut: Sedláček Jan]]
[[Kategorie:Terminologie/sociální změna a dějiny]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Duffková, J.'': Zkoumání budoucnosti. Praha 1988; ''Klofáč, J.'' – ''Svoboda, M.'' – ''Tlustý, V.'': Prolémy determinismu a pokroku. Praha 1963.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Sedláček Jan|Jan Sedláček]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Sedláček Jan|Jan Sedláček]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Sedláček Jan]]
 [[Kategorie:Terminologie/sociální změna a dějiny]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Typologie společností - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server