ZRN v 9. 3. 2018, 08:43

2018-03-09T08:43:58Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:57Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:57:28Z

import na produkční server

Nová stránka

umělec – v nejširším běžném pojetí ten, kdo produkuje, resp. provozuje [[umění]]. Náplň pojmu ''u.'' variuje ve vztahu k soc. a hist. proměnám obsahu pojmu umění. Chápeme-li umění pouze jako originální, autentickou produkci s trvalou hodnotou pro společnost, pak lze ''u.'' charakterizovat jako tvůrce, soc. diagnostika a výraznou osobnost. Jestliže budeme umění identifikovat spíše podle jeho vnější, jevové a znakové podoby, resp. estetické funkce, a připustíme i umění jako pouhou [[nápodoba|nápodobu]], pak je ''u.'' pouze profesionálním či amatérským vykonavatelem specif. činnosti, příp. výrobcem specif. druhu zboží. Z hlediska s-gie je ''u.'' především spol. [[role]], do jejíhož utváření vstupují obě jmenované komponenty. Původně nešlo o samostatnou, soc. vydělenou a respektovanou roli. Vyskytovala se v několika podobách. ''1.'' Každý byl skutečným nebo alespoň potenciálním ''u.'', protože měl potřebu i možnost externalizovat, vyjádřit pomocí pohybových gest, zvuků (hudby), slov, malby a modelování hmoty své pocity a zbavit se tak určitých vnitřních tenzí (provádět autopsychoterapii). Tuto podobu ''u.'' lze nalézt u [[společnost preliterární|společností preliterárních]], resp. u [[národy přírodní|přírodních národů]]. Okouzlovala některé představitele [[avantgarda umělecká|umělecké avantgardy]] 20. st., spec. čes. [[poetismus|poetismu]]. ''2.'' Role ''u.'' byla nerozlučně spjata s rolí [[kněz|kněze]], [[šaman|šamana]], [[kouzelník|kouzelníka]], vizionáře, proroka, mága a v tomto spojení zakládala výsadní postavení ve společnosti, provázené velkou [[prestiž|prestiží]]. Vyskytuje se rovněž u přír. národů, ale zčásti i ve středověké křesťanské společnosti a jinde a fascinovala některé představitele [[romantismus|romantismu]], kteří sami sebe chtěli vidět jako duchovní titany, soc. demiurgy apod. V tomto hist. zdroji zřejmě pramení i představa ''u.'' jako osobnosti charismatické. ''3.'' Role ''u.'' byla vkomponována do nejrozličnějších profesních rolí ve spojení s požadavkem vysoce specializované dovednosti, zručnosti. ''U.'' byli elitní řemeslníci (včetně písařů), filozofové, okultisté, řečníci, historici, ale i organizátoři zábav, mistři dvorní etikety apod. Spol. pozice těchto ''u.'' byla většinou, i když ne vždy, dobrá (na periferii společnosti byli nejčastěji odkazováni kejklíři a komedianti). Toto třetí pojetí ''u.'' částečně přežívá dodnes v běžném vědomí i v běžném jazyku.

Všechny zmíněné hist. role začleňovaly ''u.'' organicky do dané soc. struktury. Nezdůrazňovaly jeho osobní vklad – tzn. ani individ. [[autorství]], ani [[originalita|originalitu]] výsledků práce. S procesem emancipace umění, který se zvýrazňuje v období renesance a vrcholí koncem 18. st. v hnutí romantiků, dochází k silné individualizaci a zároveň ke ztrátě spol. zakotvenosti ''u.'' (viz též heslo [[mecenáš]]). Na jedné straně se posiluje autonomie osobnosti ''u.'', jeho sebeuvědomění i spol. respektování jeho specif. role, na druhé straně se vyostřuje jeho dialog se společností, který nabývá až podob soc. revolty a vede v extrémních případech k postavení anarchisty a desperáta. Koncem 18. st. se v obecném povědomí dotvářejí typické rysy role ''u.'' tradující se dodnes jako určitá obecná očekávání v rovině postojů a chování: svobodomyslnost, nekonvenčnost až soc. neukázněnost, velkorysý až přezíravý vztah k materiálním hodnotám, neuspořádaný osobní život, povahová nestálost až nezodpovědnost, výstřední způsoby chování, sklony k exhibicionismu, ke skandalizaci apod. (viz též [[bohéma]], [[komunita umělecká]]). Patří sem ovšem i představa o existenční nejistotě ''u.'' a zároveň o možnostech jeho velkého a rychlého soc. vzestupu. O ''u.'' se většinou předpokládá, že je citově založený a oplývá fantazií a nápady. Role ''u.'' se do jisté míry emancipovala jak od charakteru činnosti, tak od průměrných povahových dispozic jejích nositelů. Plnit očekávání [[publikum|publika]] je ovšem součástí propagace uměl. osobnosti i díla.

Současně s vytvářením specif. [[imago|imaga]] dochází k zapojení ''u.'' do modernizované dělby práce a do moderní výrobní technologie. Potvrzuje se a vyděluje ''u.'' jako [[profese]], resp. řada příbuzných profesí, které vstupují do průmyslu volného času (přetrvává ovšem názor ''Ghibertiho'' z r. 1444, že umělcem se člověk stává z nadání a z přesvědčení, že to není profese). Na ''u.'' lze pohlížet i jako na „produktivního dělníka“ (''K. Marx''), výrobce specif. hodnot, které se stávají žádoucím zbožím. Uměl. průmysl a masová kultura do jisté míry opět, i když na jiné bázi, anonymizují práci ''u.'', stírají originalitu a poskytují velkou šanci nápodobě a kýči. Postavení ''u.'' usměrňuje složitá síť kult. institucí a konkrétní [[politika kulturní|kulturní politika]] společnosti. Ale i ve vědomí dnešní společnosti ''u.'' v podstatě stále vystupuje ve značně širokém rozpětí náplně role: od šaška, kejklíře a sluhy, jehož úkolem je bavit a zpříjemňovat život, přes „pasivní rezonanční desku doby“ (''G. V. Plechanov'') až po „specializovaného myslitele“ (''L. Löwenthal''), činného reformátora a moralistu (''A. Comte'' aj.), nebo naopak nebezpečného buřiče a výtržníka. Postoje s-gie se tradičně kloní ke zdůrazňování odvozenosti ''u.'' od spol. poměrů, obecných i skup. (třídních) hodnot, norem a vzorů, a závislosti na soc. kontrole a sankcích, i když se připouštějí různé aktivizační a tvůrčí prvky, které ''u.'' vnáší do spol. vědomí, životního stylu atd. (viz ''G. H. Mead'' aj.). V čes. s-gii se vždy zdůrazňovaly morální apely na ''u.'' (''[[Masaryk Tomáš Garrigue|T. G. Masaryk]]'' aj.) a „esteticko-sociální jádro“ jeho osobnosti (''[[Bláha Inocenc Arnošt|I. A. Bláha]]''). Tradičně se nadhodnocují ideol. a polit. postoje ''u.'' (viz požadavek vlastenectví kladený na ''u.'' doby nár. obrození i později, silná levicová orientace příslušníků meziválečné uměl. avantgardy, výlučná preference stoupenců social. realismu v 50. l. apod.).

<div class="translations">
artist
artiste
Künstler
artista
</div>

Literatura: ''Bourdieu, P.'': The Aristocracy of Culture. ''Media'', Culture and Society, č. 2, 1980; viz též [[umění]], [[sociologie umění]].

-- ''[[:Kategorie:Aut: Vodáková Alena|Alena Vodáková]]'' 
[[Kategorie:Aut: Vodáková Alena]]
[[Kategorie:Terminologie/umění a masová kultura]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 </div>
-<span class="section_title">Literatura:</span> ''Bourdieu, P.'': The Aristocracy of Culture. ''Media'', Culture and Society, č. 2, 1980; viz též [[umění]], [[sociologie umění]].
+<span class="section_title">Literatura:</span> ''Bourdieu, P.'': The Aristocracy of Culture. ''Media, Culture and Society'', 1980, č. 2; viz též [[umění]], [[sociologie umění]].
 ''[[:Kategorie:Aut: Vodáková Alena|Alena Vodáková]]''<br />

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Bourdieu, P.'': The Aristocracy of Culture. ''Media'', Culture and Society, č. 2, 1980; viz též [[umění]], [[sociologie umění]].
--- ''[[:Kategorie:Aut: Vodáková Alena|Alena Vodáková]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Vodáková Alena|Alena Vodáková]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Vodáková Alena]]
 [[Kategorie:Terminologie/umění a masová kultura]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Umělec - Historie editací

ZRN v 9. 3. 2018, 08:43

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server