Výzkum veřejného mínění - Historie editací

ZRN v 9. 3. 2018, 09:45

2018-03-09T09:45:15Z

ZRN v 9. 3. 2018, 09:43

2018-03-09T09:43:55Z

ZRN v 9. 3. 2018, 09:41

2018-03-09T09:41:03Z

ZRN v 12. 12. 2017, 19:40

2017-12-12T19:40:36Z

ZRN v 12. 12. 2017, 19:40

2017-12-12T19:40:08Z

ZRN v 12. 12. 2017, 19:39

2017-12-12T19:39:21Z

ZRN v 12. 12. 2017, 19:38

2017-12-12T19:38:44Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:04:05Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:57:47Z

import na produkční server

Nová stránka

výzkum veřejného mínění – specif. typ s-gického výzkumu, orientovaný na poznávání [[mínění veřejné|veřejného mínění]]. Určité postupy, které by bylo možno označit za předchůdce ''v.v.m.'', jsou známy již z antiky a později z it. renesančních republik či absolutistických monarchií. Novověké empir. ''v.v.m.'' jsou doloženy z doby pozdější než teor. úvahy o tomto pojmu (viz [[sociologie veřejného mínění]]). Od r. 1824 se datují novinové [[anketa|ankety]] k předpovědím volebních výsledků (deník ''Harrisburger Pennsylvanian'' k prezidentským volbám v USA). I když ze s-gického hlediska nejsou předpovědi volebních výsledků typickým ''v.v.m.'' (jde spíše o prognózu chování), jsou po celou dobu vývoje s ''v.v.m.'' obsahově i org. spojovány. V druhé polovině 19. st. se v souvislosti s rozvojem s-gických výzkumů objevují i další snahy o poznávání veř. mínění, např. zprávy fr. prefektů o názorech [[veřejnost|veřejnosti]] za druhého císařství. Na přelomu st. vznikají spec. oddělení redakcí časopisů, zaměřená na písemné dotazování čtenářů. V r. 1907 byl v Chicagu proveden průzkum názorů na vyhlášku o dopravních prostředcích. V r. 1919 bylo (v rámci reklamní agentury) zřízeno první oddělení pro [[výzkum trhu]], který byl dlouhou dobu s ''v.v.m.'' spojován, a i dnes řada institucí ''v.v.m.'' z komerčních důvodů realizuje i výzkum trhu, resp. marketingový výzkum. K explozi ''v.v.m.'' došlo ve 30. l. Pod vedením ''G. Gallupa'' provedl v r. 1934 ''American Institute of Public Opinion'' s použitím [[výběr kvótní|kvótního výběru]] a [[interview standardizované|standardizovaného interview]] první výzkum tohoto druhu. Převaha výzkumů opřených o vyhodnocení reprezentativních výběrových souborů se projevila v r. 1936, kdy ''G. Gallup'', ''E. Roper'' a ''A. Crossley'' na základě dotazování asi 2 tis. osob správně předpověděli volbu ''F. D. Roosevelta'' prezidentem USA, zatímco předpověď ''Literary Digest'' (který rozeslal přes 10 mil. anketních lístků a vyhodnotil 2 376 523 obdržených odpovědí) byla mylná o 19,3 bodu. Možnost poměrně levného získávání relativně přesných informací o veř. mínění vedla k zakládání řady dalších výzk. organizací, z nichž některé se věnovaly i výzkumu trhu (''Bureau of Radio Research'' v r. 1937, ''Survey Research Center'' v Michiganu r. 1946, ''Institut für Demoskopie'' v Allensbachu v r. 1947). Důvěra v gallupovský způsob ''v.v.m.'' byla poněkud narušena chybnou předpovědí výsledků voleb v USA v r. 1948, která byla způsobena nedostatky kvótního výběru. Tato zkušenost ale nevedla k odmítnutí dosavadního způsobu ''v.v.m.'', nýbrž k jeho postupnému zdokonalování na základě aplikací matem. statistiky.

''V.v.m.'' založený na standardizovaném dotazování reprezentativního výběrového souboru, v někdejší NSR označovaný jako [[demoskopie]], zatlačil v 50. l. do pozadí jiné s-gické postupy empir. poznávání veř. mínění, které se již dnes vyskytují jen řídce (např. tzv. mass observation, [[analýza obsahová|obsahová analýza]] apod.). V 80. l. se začínají ve větší míře používat kvalitativní techniky s-gického výzkumu, např. technika cílových skupin (focus groups), konzultativní techniky, později i [[techniky projektivní|projektivní techniky]] apod. Největšího rozmachu dosáhl ''v.v.m.'' ve vyspělých záp. státech, které také hrají nejdůležitější úlohu v mezinár. organizacích, jako je ''World Association for Public Opinion Research''. ''V.v.m.'' provádějí v těchto zemích státní, akademické i soukromé organizace. V jejich činnosti se prosazuje především psychol. přístup k veř. mínění. Výsledky využívají státní orgány, polit. strany a spol. organizace i sdělovací prostředky. Vývoj v bývalých social. státech byl rozporný. Negativní „stalinské“ stanovisko k ''v.v.m.'' způsobilo, že v evrop. social. zemích byly v 50. l. zrušeny ústavy pro ''v.v.m.'', které po válce vznikly. Postupně se však postoje k ''v.v.m.'' měnily a v jednotlivých social. zemích vznikala spec. pracoviště. Koncem 80. l. byly takové instituce v Maďarsku, Polsku, Číně, Československu, SSR, SSSR. Specif. vývojem prošel ''v.v.m.'' v bývalé NDR, kde bylo spec. pracoviště zrušeno v polovině 70. l. a až do konce 80. l. se pojem ''v.v.m.'' vůbec nesměl používat; znovu se objevil koncem 80. let.

V Československu začal systematický ''v.v.m.'' v r. 1946 založením ''Československého ústavu pro výzkum veřejného mínění'' při ''Ministerstvu informací'' (ústav vedl ''B. Pospíšil''). Toto pracoviště se podílelo na prvním čes. vydání knihy ''G. Gallupa'' a řídilo se jejími zásadami. Kromě toho se ústav pokoušel aplikovat i některé postupy tzv. mass observation. Zabýval se názory na polit. a ekon. otázky (např. průběh dvouletky), na náboženství, školství atd. Dobrou profesionální úroveň prokázal přesnou předpovědí volebních výsledků v r. 1946 (chyba odhadu nepřesahovala 2,3 bodu). V r. 1950 byl ústav zrušen a ''v.v.m.'' zakázán. V r. 1967 byl pod vedením ''J. Zapletalové'' založen ''Ústav pro výzkum veřejného mínění'' při ''ČSAV'' a o rok později na Slovensku pod vedením ''J. Čelka'' odborné pracoviště při ''Ústavu pre výskum kultúry''. Zaměření činnosti obou ústavů bylo ovlivněno zejm. zkušenostmi získanými v l. 1946–1950 (''[[Adamec Čeněk|Č. Adamec]]''), teor. pracemi ''A. K. Uledova'' a metodickou příručkou ''E. Noellové''. I tyto ústavy se zabývaly širokou problematikou názorů na polit., ekon. a soc. otázky. V období „normalizace“ došlo k zásadním personálním změnám, v r. 1972 bylo pracoviště převedeno do resortu statistiky pod názvem ''Kabinet pro výzkum veřejného mínění'' a přímo podřízeno aparátu komunistické strany. Po druhé vlně propouštění odborných pracovníků (1973–1974) došlo k výraznému poklesu profesionální úrovně pracoviště. V následujícím období převažoval deskriptivní přístup a zaměření na mínění obyv. o ekonomice. Výsledky výzkumů byly poskytovány zejm. aparátu ÚV KSČ a prakticky nebyly zveřejňovány. Tato praxe trvala přibližně do poloviny 80. l. Postupně byla věnována větší pozornost mínění o polit. a soc. otázkách, sledování časových řad a hlubší analýze, ústav se začal zapojovat do věd. spolupráce s čsl. i zahraničními pracovišti a docházelo i ke společným ''v.v.m.'' v social. zemích. Přetrvala však izolace od ''v.v.m.'' v nesocial. státech. Samostatně se od konce 60. let vyvíjel ''v.v.m.'' na Slovensku. Činnost bratislavského pracoviště nevyvolala tak silnou kritiku a jeho převedení do resortu statistiky bylo víceméně org. opatřením k zachování jednotnosti řízení obou ústavů. Bratislavský ústav pracoval stejnými postupy jako pražský a podobné bylo i obsahové zaměření výzkumů. Nedošlo zde však k výraznějšímu rozvoji spolupráce s jinými věd.výzk. zařízeními ani sdělovacími prostředky. Kromě uvedených dvou spec. ústavů se ''v.v.m.'' čas od času zabývala i další pracoviště (např. ve sdělovacích prostředcích a resortech obchodu či kultury). Vedle oficiálních ''v.v.m.'' existovaly koncem 80. l. i výzkumy organizované opozicí nebo ze zahraničí (např. ''[[Strmiska Zdeněk|Z. Strmiskou]]''), které však probíhaly v hluboké ilegalitě. Polit. změny po listopadu 1989 vyvolaly vznik i jiných než státních pracovišť pro ''v.v.m.'', výrazně se zvýšil počet výzkumů. Po 44 letech znovu proběhly volební ''v.v.m.'' Obnovily se kontakty s ''v.v.m.'' ve vyspělých záp. zemích. Klíčovým tématem výzkumu se staly změny veř. mínění související s přechodem od systému sov. typu k občanské společnosti. Od počátku r. 1990 postupně vznikala vedle státního ''Institutu pro výzkum veřejného mínění (IVVM)'', který nadále působí v silně redukované podobě, soukromá pracoviště zabývající se ''v.v.m.''. Prvním z nich byla ''Skupina pro nezávislou sociální analýzu'' (známější jako ''AISA''), která ale postupně přesunula těžiště své práce do oblasti výzkumu trhu. V polovině 90. let patří k nejznámějším pracovištím zabývajícím se systematicky ''v.v.m.'' vedle ''IVVM'' (řed. od r. 1990 ''Č. Adamec'', ''B. Jungman'', ''E. Rendlová'') zejména ''STEM'' (''Středisko empirických výzkumů'', řed. ''J. Hartl'') a ''FACTUM'' (''J. Herzman'', ''I. Tomek''), s lokálním působením ''DEMA'' (''B. Pospíšil'' ml.). Okrajově provádí ''v.v.m.'' desítky dalších soukromých firem, obvykle jako doplněk k výzkumu trhu.

<div class="translations">
public opinion poll (survey, research)
recherche de l'opinion publique
Erforschung der öffentlichen Meinung, Meinungsforschung
indagine sulla opinione pubblica
</div>

Lit''Text kurzívou''eratura: ''Adamec, Č.'': Počátky výzkumu veřejného mínění u nás. ''Sociologický'' časopis, ''1'', 1966 a ''6'', 1966; ''Cantrill, H.'': Gauging Public Opinion. Princeton, N.J. 1947; ''Gallup, G.'': Průvodce po výzkumu veřejného mínění. Praha 1948; ''Grušin, B. A.'': (1967) Veřejné mínění a jeho výzkum. Praha 1972; ''Noellová, E.'': (1963) Výzkum veřejného mínění. Praha 1968; ''Stephan, F.'' – ''Mc Carthy, P.'': Sampling Opinions. New York 1963.

''Čas.:'' ''International'' Journal of Opinion and Attitude Research, 1947–1951; ''Public'' Opinion Quarterly, Princeton, N.J. 1936; ''Veřejné'' mínění, Praha 1946–1948.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Herzmann Jan|Jan Herzmann]]'' 
-- ''[[:Kategorie:Aut: Tomek Ivan|Ivan Tomek]]'' 
[[Kategorie:Aut: Herzmann Jan]]
[[Kategorie:Aut: Tomek Ivan]]
[[Kategorie:Spoluautorská hesla]]
[[Kategorie:Terminologie/veřejnost a veřejné mínění]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Adamec, Č.'': Počátky výzkumu veřejného mínění u nás. ''Sociologický časopis'', 1966, č. 1 a 6; ''Cantrill, H.'': Gauging Public Opinion. Princeton, N.J. 1947; ''Gallup, G.'': Průvodce po výzkumu veřejného mínění. Praha 1948; ''Grušin, B. A.'': (1967) Veřejné mínění a jeho výzkum. Praha 1972; ''Noellová, E.'': (1963) Výzkum veřejného mínění. Praha 1968; ''Stephan, F.'' – ''Mc Carthy, P.'': Sampling Opinions. New York 1963.
-<span class="section_title">Časopisy:</span> ''International Journal of Opinion and Attitude Research'', 1947–1951; ''Public Opinion Quarterly'', Princeton, N.J. 1936; ''Veřejné mínění'', Praha 1946–1948.
+<span class="section_title">Časopisy:</span> ''International Journal of Opinion and Attitude Research'', 1947–1951; ''Public Opinion Quarterly'', 1936; ''Veřejné mínění'', 1946–1948.
 ''[[:Kategorie:Aut: Herzmann Jan|Jan Herzmann]]''<br />

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 ''V.v.m.'' založený na standardizovaném dotazování reprezentativního výběrového souboru, v někdejší NSR označovaný jako [[demoskopie]], zatlačil v 50. l. do pozadí jiné s-gické postupy empir. poznávání veř. mínění, které se již dnes vyskytují jen řídce (např. tzv. mass observation, [[analýza obsahová|obsahová analýza]] apod.). V 80. l. se začínají ve větší míře používat kvalitativní techniky s-gického výzkumu, např. technika cílových skupin (focus groups), konzultativní techniky, později i [[techniky projektivní|projektivní techniky]] apod. Největšího rozmachu dosáhl ''v.v.m.'' ve vyspělých záp. státech, které také hrají nejdůležitější úlohu v mezinár. organizacích, jako je ''World Association for Public Opinion Research''. ''V.v.m.'' provádějí v těchto zemích státní, akademické i soukromé organizace. V jejich činnosti se prosazuje především psychol. přístup k veř. mínění. Výsledky využívají státní orgány, polit. strany a spol. organizace i sdělovací prostředky. Vývoj v bývalých social. státech byl rozporný. Negativní „stalinské“ stanovisko k ''v.v.m.'' způsobilo, že v evrop. social. zemích byly v 50. l. zrušeny ústavy pro ''v.v.m.'', které po válce vznikly. Postupně se však postoje k ''v.v.m.'' měnily a v jednotlivých social. zemích vznikala spec. pracoviště. Koncem 80. l. byly takové instituce v Maďarsku, Polsku, Číně, Československu, SSR, SSSR. Specif. vývojem prošel ''v.v.m.'' v bývalé NDR, kde bylo spec. pracoviště zrušeno v polovině 70. l. a až do konce 80. l. se pojem ''v.v.m.'' vůbec nesměl používat; znovu se objevil koncem 80. let.
-V Československu začal systematický ''v.v.m.'' v r. 1946 založením ''[[Československý ústav pro výzkum veřejného mínění|Československého ústavu pro výzkum veřejného mínění]]'' při ''Ministerstvu informací'' (ústav vedl ''B. Pospíšil''). Toto pracoviště se podílelo na prvním čes. vydání knihy ''G. Gallupa'' a řídilo se jejími zásadami. Kromě toho se ústav pokoušel aplikovat i některé postupy tzv. mass observation. Zabýval se názory na polit. a ekon. otázky (např. průběh dvouletky), na náboženství, školství atd. Dobrou profesionální úroveň prokázal přesnou předpovědí volebních výsledků v r. 1946 (chyba odhadu nepřesahovala 2,3 bodu). V r. 1950 byl ústav zrušen a ''v.v.m.'' zakázán. V r. 1967 byl pod vedením ''J. Zapletalové'' založen ''[[Ústav pro výzkum veřejného mínění ČSAV|Ústav pro výzkum veřejného mínění]]'' při ''ČSAV'' a o rok později na Slovensku pod vedením ''J. Čelka'' odborné pracoviště při ''Ústavu pre výskum kultúry''. Zaměření činnosti obou ústavů bylo ovlivněno zejm. zkušenostmi získanými v l. 1946–1950 (''[[Adamec Čeněk|Č. Adamec]]''), teor. pracemi ''A. K. Uledova'' a metodickou příručkou ''E. Noellové''. I tyto ústavy se zabývaly širokou problematikou názorů na polit., ekon. a soc. otázky. V období „normalizace“ došlo k zásadním personálním změnám, v r. 1972 bylo pracoviště převedeno do resortu statistiky pod názvem ''Kabinet pro výzkum veřejného mínění'' a přímo podřízeno aparátu komunistické strany. Po druhé vlně propouštění odborných pracovníků (1973–1974) došlo k výraznému poklesu profesionální úrovně pracoviště. V následujícím období převažoval deskriptivní přístup a zaměření na mínění obyv. o ekonomice. Výsledky výzkumů byly poskytovány zejm. aparátu ÚV KSČ a prakticky nebyly zveřejňovány. Tato praxe trvala přibližně do poloviny 80. l. Postupně byla věnována větší pozornost mínění o polit. a soc. otázkách, sledování časových řad a hlubší analýze, ústav se začal zapojovat do věd. spolupráce s čsl. i zahraničními pracovišti a docházelo i ke společným ''v.v.m.'' v social. zemích. Přetrvala však izolace od ''v.v.m.'' v nesocial. státech. Samostatně se od konce 60. let vyvíjel ''v.v.m.'' na Slovensku. Činnost bratislavského pracoviště nevyvolala tak silnou kritiku a jeho převedení do resortu statistiky bylo víceméně org. opatřením k zachování jednotnosti řízení obou ústavů. Bratislavský ústav pracoval stejnými postupy jako pražský a podobné bylo i obsahové zaměření výzkumů. Nedošlo zde však k výraznějšímu rozvoji spolupráce s jinými věd.výzk. zařízeními ani sdělovacími prostředky. Kromě uvedených dvou spec. ústavů se ''v.v.m.'' čas od času zabývala i další pracoviště (např. ve sdělovacích prostředcích a resortech obchodu či kultury). Vedle oficiálních ''v.v.m.'' existovaly koncem 80. l. i výzkumy organizované opozicí nebo ze zahraničí (např. ''[[Strmiska Zdeněk|Z. Strmiskou]]''), které však probíhaly v hluboké ilegalitě. Polit. změny po listopadu 1989 vyvolaly vznik i jiných než státních pracovišť pro ''v.v.m.'', výrazně se zvýšil počet výzkumů. Po 44 letech znovu proběhly volební ''v.v.m.'' Obnovily se kontakty s ''v.v.m.'' ve vyspělých záp. zemích. Klíčovým tématem výzkumu se staly změny veř. mínění související s přechodem od systému sov. typu k občanské společnosti. Od počátku r. 1990 postupně vznikala vedle státního ''Institutu pro výzkum veřejného mínění (IVVM)'', který nadále působí v silně redukované podobě, soukromá pracoviště zabývající se ''v.v.m.''. Prvním z nich byla ''Skupina pro nezávislou sociální analýzu'' (známější jako ''AISA''), která ale postupně přesunula těžiště své práce do oblasti výzkumu trhu. V polovině 90. let patří k nejznámějším pracovištím zabývajícím se systematicky ''v.v.m.'' vedle ''IVVM'' (řed. od r. 1990 ''Č. Adamec'', ''B. Jungman'', ''E. Rendlová'') zejména ''STEM'' (''Středisko empirických výzkumů'', řed. ''J. Hartl'') a ''FACTUM'' (''J. Herzman'', ''I. Tomek''), s lokálním působením ''DEMA'' (''B. Pospíšil'' ml.). Okrajově provádí ''v.v.m.'' desítky dalších soukromých firem, obvykle jako doplněk k výzkumu trhu.
+V Československu začal systematický ''v.v.m.'' v r. 1946 založením ''[[Československý ústav pro výzkum veřejného mínění|Československého ústavu pro výzkum veřejného mínění]]'' při ''Ministerstvu informací'' (ústav vedl ''B. Pospíšil''). Toto pracoviště se podílelo na prvním čes. vydání knihy ''G. Gallupa'' a řídilo se jejími zásadami. Kromě toho se ústav pokoušel aplikovat i některé postupy tzv. mass observation. Zabýval se názory na polit. a ekon. otázky (např. průběh dvouletky), na náboženství, školství atd. Dobrou profesionální úroveň prokázal přesnou předpovědí volebních výsledků v r. 1946 (chyba odhadu nepřesahovala 2,3 bodu). V r. 1950 byl ústav zrušen a ''v.v.m.'' zakázán. V r. 1967 byl pod vedením ''J. Zapletalové'' založen ''[[Ústav pro výzkum veřejného mínění ČSAV|Ústav pro výzkum veřejného mínění]]'' při ''ČSAV'' a o rok později na Slovensku pod vedením ''J. Čelka'' odborné pracoviště při ''Ústavu pre výskum kultúry''. Zaměření činnosti obou ústavů bylo ovlivněno zejm. zkušenostmi získanými v l. 1946–1950 (''[[Adamec Čeněk|Č. Adamec]]''), teor. pracemi ''A. K. Uledova'' a metodickou příručkou ''E. Noellové''. I tyto ústavy se zabývaly širokou problematikou názorů na polit., ekon. a soc. otázky. V období „normalizace“ došlo k zásadním personálním změnám, v r. 1972 bylo pracoviště převedeno do resortu statistiky pod názvem ''[[Ústav pro výzkum veřejného mínění FSÚ|Kabinet pro výzkum veřejného mínění]]'' a přímo podřízeno aparátu komunistické strany. Po druhé vlně propouštění odborných pracovníků (1973–1974) došlo k výraznému poklesu profesionální úrovně pracoviště. V následujícím období převažoval deskriptivní přístup a zaměření na mínění obyv. o ekonomice. Výsledky výzkumů byly poskytovány zejm. aparátu ÚV KSČ a prakticky nebyly zveřejňovány. Tato praxe trvala přibližně do poloviny 80. l. Postupně byla věnována větší pozornost mínění o polit. a soc. otázkách, sledování časových řad a hlubší analýze, ústav se začal zapojovat do věd. spolupráce s čsl. i zahraničními pracovišti a docházelo i ke společným ''v.v.m.'' v social. zemích. Přetrvala však izolace od ''v.v.m.'' v nesocial. státech. Samostatně se od konce 60. let vyvíjel ''v.v.m.'' na Slovensku. Činnost bratislavského pracoviště nevyvolala tak silnou kritiku a jeho převedení do resortu statistiky bylo víceméně org. opatřením k zachování jednotnosti řízení obou ústavů. Bratislavský ústav pracoval stejnými postupy jako pražský a podobné bylo i obsahové zaměření výzkumů. Nedošlo zde však k výraznějšímu rozvoji spolupráce s jinými věd.výzk. zařízeními ani sdělovacími prostředky. Kromě uvedených dvou spec. ústavů se ''v.v.m.'' čas od času zabývala i další pracoviště (např. ve sdělovacích prostředcích a resortech obchodu či kultury). Vedle oficiálních ''v.v.m.'' existovaly koncem 80. l. i výzkumy organizované opozicí nebo ze zahraničí (např. ''[[Strmiska Zdeněk|Z. Strmiskou]]''), které však probíhaly v hluboké ilegalitě. Polit. změny po listopadu 1989 vyvolaly vznik i jiných než státních pracovišť pro ''v.v.m.'', výrazně se zvýšil počet výzkumů. Po 44 letech znovu proběhly volební ''v.v.m.'' Obnovily se kontakty s ''v.v.m.'' ve vyspělých záp. zemích. Klíčovým tématem výzkumu se staly změny veř. mínění související s přechodem od systému sov. typu k občanské společnosti. Od počátku r. 1990 postupně vznikala vedle státního ''Institutu pro výzkum veřejného mínění (IVVM)'', který nadále působí v silně redukované podobě, soukromá pracoviště zabývající se ''v.v.m.''. Prvním z nich byla ''Skupina pro nezávislou sociální analýzu'' (známější jako ''AISA''), která ale postupně přesunula těžiště své práce do oblasti výzkumu trhu. V polovině 90. let patří k nejznámějším pracovištím zabývajícím se systematicky ''v.v.m.'' vedle ''IVVM'' (řed. od r. 1990 ''Č. Adamec'', ''B. Jungman'', ''E. Rendlová'') zejména ''STEM'' (''Středisko empirických výzkumů'', řed. ''J. Hartl'') a ''FACTUM'' (''J. Herzman'', ''I. Tomek''), s lokálním působením ''DEMA'' (''B. Pospíšil'' ml.). Okrajově provádí ''v.v.m.'' desítky dalších soukromých firem, obvykle jako doplněk k výzkumu trhu.
 <div class="translations">
@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 </div>
-<span class="section_title">Literatura:</span> ''Adamec, Č.'': Počátky výzkumu veřejného mínění u nás. ''Sociologický'' časopis, ''1'', 1966 a ''6'', 1966; ''Cantrill, H.'': Gauging Public Opinion. Princeton, N.J. 1947; ''Gallup, G.'': Průvodce po výzkumu veřejného mínění. Praha 1948; ''Grušin, B. A.'': (1967) Veřejné mínění a jeho výzkum. Praha 1972; ''Noellová, E.'': (1963) Výzkum veřejného mínění. Praha 1968; ''Stephan, F.'' – ''Mc Carthy, P.'': Sampling Opinions. New York 1963.
+<span class="section_title">Literatura:</span> ''Adamec, Č.'': Počátky výzkumu veřejného mínění u nás. ''Sociologický časopis'', 1966, č. 1 a 6; ''Cantrill, H.'': Gauging Public Opinion. Princeton, N.J. 1947; ''Gallup, G.'': Průvodce po výzkumu veřejného mínění. Praha 1948; ''Grušin, B. A.'': (1967) Veřejné mínění a jeho výzkum. Praha 1972; ''Noellová, E.'': (1963) Výzkum veřejného mínění. Praha 1968; ''Stephan, F.'' – ''Mc Carthy, P.'': Sampling Opinions. New York 1963.
-''Čas.:'' ''International Journal of Opinion and Attitude Research'', 1947–1951; ''Public Opinion Quarterly'', Princeton, N.J. 1936; ''Veřejné mínění'', Praha 1946–1948.
+<span class="section_title">Časopisy:</span> ''International Journal of Opinion and Attitude Research'', 1947–1951; ''Public Opinion Quarterly'', Princeton, N.J. 1936; ''Veřejné mínění'', Praha 1946–1948.
 ''[[:Kategorie:Aut: Herzmann Jan|Jan Herzmann]]''<br />

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Adamec, Č.'': Počátky výzkumu veřejného mínění u nás. ''Sociologický'' časopis, ''1'', 1966 a ''6'', 1966; ''Cantrill, H.'': Gauging Public Opinion. Princeton, N.J. 1947; ''Gallup, G.'': Průvodce po výzkumu veřejného mínění. Praha 1948; ''Grušin, B. A.'': (1967) Veřejné mínění a jeho výzkum. Praha 1972; ''Noellová, E.'': (1963) Výzkum veřejného mínění. Praha 1968; ''Stephan, F.'' – ''Mc Carthy, P.'': Sampling Opinions. New York 1963.
-''Čas.:'' ''International Journal of Opinion and Attitude Research'', 1947–1951; ''Public Opinion Quarterly'', Princeton, N.J. 1936; ''Veřejné'' mínění, Praha 1946–1948.
+''Čas.:'' ''International Journal of Opinion and Attitude Research'', 1947–1951; ''Public Opinion Quarterly'', Princeton, N.J. 1936; ''Veřejné mínění'', Praha 1946–1948.
 ''[[:Kategorie:Aut: Herzmann Jan|Jan Herzmann]]''<br />

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Adamec, Č.'': Počátky výzkumu veřejného mínění u nás. ''Sociologický'' časopis, ''1'', 1966 a ''6'', 1966; ''Cantrill, H.'': Gauging Public Opinion. Princeton, N.J. 1947; ''Gallup, G.'': Průvodce po výzkumu veřejného mínění. Praha 1948; ''Grušin, B. A.'': (1967) Veřejné mínění a jeho výzkum. Praha 1972; ''Noellová, E.'': (1963) Výzkum veřejného mínění. Praha 1968; ''Stephan, F.'' – ''Mc Carthy, P.'': Sampling Opinions. New York 1963.
-''Čas.:'' ''International'' Journal of Opinion and Attitude Research, 1947–1951; ''Public'' Opinion Quarterly, Princeton, N.J. 1936; ''Veřejné'' mínění, Praha 1946–1948.
+''Čas.:'' ''International Journal of Opinion and Attitude Research'', 1947–1951; ''Public Opinion Quarterly'', Princeton, N.J. 1936; ''Veřejné'' mínění, Praha 1946–1948.
 ''[[:Kategorie:Aut: Herzmann Jan|Jan Herzmann]]''<br />

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 </div>
-<span class="section_title">''Literatura'':</span> ''Adamec, Č.'': Počátky výzkumu veřejného mínění u nás. ''Sociologický'' časopis, ''1'', 1966 a ''6'', 1966; ''Cantrill, H.'': Gauging Public Opinion. Princeton, N.J. 1947; ''Gallup, G.'': Průvodce po výzkumu veřejného mínění. Praha 1948; ''Grušin, B. A.'': (1967) Veřejné mínění a jeho výzkum. Praha 1972; ''Noellová, E.'': (1963) Výzkum veřejného mínění. Praha 1968; ''Stephan, F.'' – ''Mc Carthy, P.'': Sampling Opinions. New York 1963.
+<span class="section_title">Literatura:</span> ''Adamec, Č.'': Počátky výzkumu veřejného mínění u nás. ''Sociologický'' časopis, ''1'', 1966 a ''6'', 1966; ''Cantrill, H.'': Gauging Public Opinion. Princeton, N.J. 1947; ''Gallup, G.'': Průvodce po výzkumu veřejného mínění. Praha 1948; ''Grušin, B. A.'': (1967) Veřejné mínění a jeho výzkum. Praha 1972; ''Noellová, E.'': (1963) Výzkum veřejného mínění. Praha 1968; ''Stephan, F.'' – ''Mc Carthy, P.'': Sampling Opinions. New York 1963.
 ''Čas.:'' ''International'' Journal of Opinion and Attitude Research, 1947–1951; ''Public'' Opinion Quarterly, Princeton, N.J. 1936; ''Veřejné'' mínění, Praha 1946–1948.

@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 ''Čas.:'' ''International'' Journal of Opinion and Attitude Research, 1947–1951; ''Public'' Opinion Quarterly, Princeton, N.J. 1936; ''Veřejné'' mínění, Praha 1946–1948.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Herzmann Jan|Jan Herzmann]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Herzmann Jan|Jan Herzmann]]''<br />
--- ''[[:Kategorie:Aut: Tomek Ivan|Ivan Tomek]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Tomek Ivan|Ivan Tomek]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Herzmann Jan]]
 [[Kategorie:Aut: Tomek Ivan]]