Zákon Brillouinův - Historie editací

ZRN v 12. 3. 2018, 11:36

2018-03-12T11:36:58Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:04:06Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:57:51Z

import na produkční server

Nová stránka

zákon Brillouinův – též negentropický princip informace – je vyjádřen tvrzením: určité množství [[informace]] o systému, které nám poskytne výzkum, je kompenzováno zvýšením [[entropie]] tohoto systému. Neboli <math>\Delta S \ge \Delta I</math>, kde <math>\Delta S</math> = vzrůst entropie, <math>\Delta I</math> = přírůstek informace. Informace <math>I</math> je ekvivalentní negentropii <math>N</math> a platí <math>N = -S</math>. Jestliže s-gický sběr dat je v podstatě transformací zprávy obsažené ve zkoumaném systému a žádná transformace nemůže vést ke vzrůstu informace (podle ''N. Wienera''), pak může být přírůstek informace max. roven počáteční negentropii. V podstatě během terénní akce dochází nejen k vyslání vyžádané zprávy ze zkoumaného systému, ale i k vyslání určité zprávy do systému, a tento akt systém dezorganizuje. Pokud není žádoucí, aby zkoumaný systém byl během výzkumu narušován, měněn (což je s výjimkou experimentu určitého typu běžný požadavek), lze s ohledem na působení ''z.B.'' doporučit: ''1.'' minimalizaci počtu otázek kladených při interview, v dotazníku (přísné vážení nezbytnosti každého dotazu) a minimalizaci osobních intervencí tazatele; ''2.'' preferenci technik, při nichž nedochází k přímému styku s respondenty (např. přímého pozorování, analýzy dokumentů); ''3.'' koncentraci pozornosti na proces transformace zprávy v zájmu zachování její autentické podoby. Při opakovaném zkoumání otevřených systémů (např. při [[šetření panelové|panelovém šetření]] nebo [[výzkum longitudinální|longitudinálním výzkumu]]) lze předpokládat, že momenty dezorganizace (úbytku negentropie) budou časem částečně vyrovnány (nahrazeny) vnějšími vlivy, systém se bude dále vyvíjet přirozeným způsobem. Laboratorní experimenty či panelová šetření, v nichž je zkoumaný systém izolován od okolí nebo dlouhodobě zatěžován, vedou však postupně k jeho degeneraci. Pro výzk. praxi to znamená, že dochází ke specif. typu devalidizace. Aplikací ''z.B.'' na s-gický výzkum se v souvislosti se zkoumáním [[validita|validity]] zabývala ''A. Vodáková''.

<div class="translations">
Brillouin's law
loi de Brillouin
Brillouin–Gesetz
legge di Brillouin
</div>

Literatura: ''Brillouin, L.'': Scientific Uncertainty and Information. New York, London 1964; ''Vodáková, A.'': Zásah výzkumu do zkoumaného systému, ''Sociologický'' časopis 1969, č. 1.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Vodáková Alena|Alena Vodáková]]'' 
[[Kategorie:Aut: Vodáková Alena]]
[[Kategorie:Metodologie/metodologie empirického výzkumu]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 8: / Řádek 8: @@
 </div>
-<span class="section_title">Literatura:</span> ''Brillouin, L.'': Scientific Uncertainty and Information. New York, London 1964; ''Vodáková, A.'': Zásah výzkumu do zkoumaného systému, ''Sociologický'' časopis 1969, č. 1.
+<span class="section_title">Literatura:</span> ''Brillouin, L.'': Scientific Uncertainty and Information. New York, London 1964; ''Vodáková, A.'': Zásah výzkumu do zkoumaného systému, ''Sociologický časopis'' 1969, č. 1.
 ''[[:Kategorie:Aut: Vodáková Alena|Alena Vodáková]]''<br />

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Brillouin, L.'': Scientific Uncertainty and Information. New York, London 1964; ''Vodáková, A.'': Zásah výzkumu do zkoumaného systému, ''Sociologický'' časopis 1969, č. 1.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Vodáková Alena|Alena Vodáková]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Vodáková Alena|Alena Vodáková]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Vodáková Alena]]
 [[Kategorie:Metodologie/metodologie empirického výzkumu]]
 [[Kategorie:VSgS]]