ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo zemědělství v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

2018-11-10T18:18:45Z

Přidána poslední věta Viz též heslo zemědělství v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:04:07Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:57:54Z

import na produkční server

Nová stránka

zemědělství – odvětví ekonomiky zabývající se pěstováním užitkových rostlin (rostlinnou výrobou) a chovem hosp. zvířat (živočišnou výrobou) a zároveň tradiční způsob obživy a oblast lidské práce, poznamenávající výrazně způsob života i soc. strukturu společnosti. V nejširším slova smyslu je do ''z.'' někdy zahrnováno lesnictví, rybářství, včelařství či hedvábnictví aj. Naopak v úzkém slova smyslu je za ''z.'' považována pouze rostlinná výroba, zatímco živočišná výroba je pokládána za svého druhu zpracovatelský obor. Jinak mezi rostlinnou a živočišnou výrobou existují těsné vazby vzájemné podmíněnosti, i když základ tvoří rostlinná výroba. ''Z.'' je typickým představitelem odvětví náležejícího mezi tzv. primární lidské aktivity (je nazýváno ''primárním hospodářským sektorem''). Liší se od ostatních primárních aktivit (především těžebních) tím, že získává na základě využití biol. procesů probíhajících v [[příroda|přírodě]] obnovitelné přír. zdroje. Zákl. výr. prostředkem ''z.'' je [[půda]]. Zemědělský výrobní proces je zasazen přímo do přír. reprodukce, tvoří nedílnou součást přír. [[ekosystém|ekosystémů]] a svou činností je přetváří v kult. ekosystémy, resp. agroekosystémy. Spjatost s přírodou vtiskuje ''z.'' charakteristická specifika. Protože určitý úsek výr. procesu tvoří biol. procesy, je ''z.'' stále závislé na působení přír. klimatických podmínek, které zvyšují stupeň nejistoty a rizika v zemědělském hospodaření a podnikání. V ''z.'' stále přetrvává sezónnost a ve srovnání s některými jinými ekon. činnostmi i relativní pomalost výrobního procesu. Závislost ''z.'' na přír. klimatických podmínkách se promítá do rozmanitých soc.-polit. problémů. ''Z.'' má velmi těsný vztah k [[ekologie|ekologii]], k tvorbě [[prostředí životní|životního prostředí]]. Může být ochráncem jeho žádoucí kvality, zároveň je však ohrožuje (např. chemizací).

''Z.'' je jednou z nejstarších ekon. [[činnost|činností]] člověka. Přechod od sběru a lovu k ''z.'' spadá do mladší doby kamenné (zhruba 10 tisíc let př. n. l.) a znamenalo první velkou spol. [[dělba práce|dělbu práce]] (viz [[revoluce neolitická]]). Od té doby se ''z.'' vyvíjelo velmi pomalu, jeho produktivita a obživná kapacita rostly neznatelně s častými a hlubokými výkyvy v závislosti na působení přír. klimatických podmínek. Vývoj ''z.'' výrazně ovlivňoval vývoj [[populace]] a koneckonců celkový rozvoj společnosti. K urychlení rozvoje ''z.'' došlo na přelomu 17. a 18. st., kdy v Anglii proběhla tzv. ''zemědělská revoluce'' jako nutný předpoklad následné [[revoluce průmyslová|průmyslové revoluce]]. Význ. byly změny v osevních postupech. Dlouho bylo obvyklé střídání obilnin (které zůstávaly na stejném místě, dokud se neprojevil pokles výnosů) a úhoru, na kterém vyrůstala tráva, křoví či les. Toto divoké trávopolní, lesopolní či žďárové hospodářství (založené na vypalování křoví či lesa) bylo postupně nahrazeno trojhonnou osevní soustavou, která se později vyvinula v rozmanitě sestavené osevní postupy. Ve vývoji moderního ''z.'' hraje významnou roli pokrok přír. a tech. věd, jako je fyzika, chemie, biologie, pedologie, klimatologie, mechanika aj., a rozvoj spec. zemědělských věd, jako je agronomie, agrobiologie, agrochemie, agrofyzika, zootechnika, zemědělská ekonomika aj. Zedmědělská práce se industrializuje a intelektualizuje.

Z hlediska spol.ekon. uspořádání prošlo ''z.'' různými vývojovými etapami v závislosti na charakteru spol. systému a na konkrétních podmínkách jednotlivých zemí. Můžeme hovořit např. o ''z.'' v otrokářství, feudalismu, kapitalismu apod. Jiný vývoj prodělalo ''z.'' v Evropě, jiný např. v Asii. Přechod ke kap. ''z.'' se uskutečňoval jednak tzv. americkou cestou, kdy feudální vlastnictví půdy bylo revol. způsobem zrušeno a rozděleno mezi rolníky, jednak tzv. pruskou cestou, kdy se feudální velkostatek postupně přeměňuje v kap. zemědělský podnik. Pro bývalé social. země byla dominantní cestou rozvoje [[kolektivizace zemědělství]]. Ale např. v Polsku si uchovalo převahu soukromé ''z.'' V posledních l. se prohlubují vazby ''z.'' s obklopujícími prům. odvětvími a službami (zemědělsko-potravinářské, resp. zemědělsko-průmyslové komplexy). Přír. spol. specifika ''z.'', omezenost množství půdy a formy jejího vlastnictví utvářely specif. způsob života zemědělců a venkovského obyv. Přitom se jednak prohlubovala vnitřní diferenciace [[rolnictvo|rolnictva]], jednak se utvářel protiklad mezi ''z.'' a průmyslem, venkovem a městem. Vznikla rolnická, resp. [[otázka agrární|agrární otázka]], k níž musely zaujmout svůj postoj všechny moderní polit. směry (viz též [[agrarismus]]). Ze s-gického hlediska se ''z.'' zabývá [[sociologie zemědělství]], některé problémy patří do [[sociologie venkova]] a do [[sociologie práce]].

<div class="translations">
agriculture
agriculture, industrie agricole
Landwirtschaft
agricoltura
</div>

-- ''[[:Kategorie:Aut: Lamser Zdeněk|Zdeněk Lamser]]'' 
[[Kategorie:Aut: Lamser Zdeněk]]
[[Kategorie:Terminologie/ekonomické jevy a přístupy]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 15: / Řádek 15: @@
 [[Kategorie:Aut: Lamser Zdeněk]]
 [[Kategorie:Terminologie/ekonomické jevy a přístupy]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Zemědělství - Historie editací

ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo zemědělství v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server